Ústí pohledem Španěla

     V Ústí nad Labem jsem strávil již rok a to jako dobrovolník v organizaci Člověk v tísni. Od chvíle, kdy jsem přijel, se tu cítím jako doma. Nevím, zda je to kvůli tomu, že to tady voní stejně jako je v mém rodném městě Benifaió ve Španělsku, nebo díky lidem, kteří mi tu dávají pocit domova, nebo proto, že trávím dny v romské společnosti. Hlavní je, že to všechno mi umožňuje užívat si den za dnem v tomto českém průmyslovém městě, ležícím poblíž hranic s Německem.

     Vrátím se trochu do minulosti. Již od dětství jsem trávil čas mezi Romy, sdílejíc s touto minoritou rozdílné zážitky z odlišných zemí (Španělsko, Anglie atd.). Vždy jsem zjistil, že ve všech těchto zemích, zakládajících si na dodržování lidských práv, trpí romská společnost díky stereotypům, které si o ní utváří společnost většinová. Tento obraz vzešel z chybných informací, které má majorita o jejich kultuře. Většina lidí nemá zájem dozvědět se víc, pouze kritizují.

     Majorita žijící v těchto zemích vidí tuto menšinu jako lidi, kteří nechtějí pracovat, kteří nepřináší žádná plus, věnují svůj život kriminalitě, žebrání nebo drogám. Např. ve Španělsku jsou Romové více diskriminovaní (a to i přestože tu žijí po mnoho staletí) než vězni, alkoholici, imigranti či sympatizanti extrémní pravice.

     Z mého pohledu média pracující s tímto tématem bez jakékoli znalosti dělají vše ještě horší. Většina zpráv o Romech se v médiích nachází v části s aktuálními zprávami týkajícími se agrese, drog, problémů. Myslím, že by média měla více přemýšlet, než podají lidem informaci. Měla by myslet na to, že informace, kterou lidem předají, může věci ještě zhoršit. Média mají velký vliv.

     Můžeme změnit tuto realitu? Moje odpověď zní ANO a to velkými písmeny.

Společnými silami můžeme vytvořit společnost,

- kde převažuje respekt a tolerance. Důležité je podpořit kulturu, dostat se blíž k těmto lidem a pomoci jim zlomit strach vytvořený negativními stereotypy.

- kde se projekty zaměřují na podporu všech znevýhodněných skupin. Není potřeba měnit tyto skupiny zvenku, ale respektovat jejich kulturní identitu a jejich lidskou důstojnost.

- kde převažuje to být ČLOVĚKEM nad kulturními rozdíly. Všichni jsme stejně rovnocenné, lidské bytosti.