Útoky na školy a nemocnice v Sýrii. Přes 150 000 lidí uteklo z domovů za jediný týden

„Den co den tisíce lidí utíkají na sever,“ říká Rodrigo Serqueira, vedoucí syrské mise Člověka v tísni. „Celé vesnice byly evakuovány. Jsme svědky masivního bombardování v oblastech, které jsou hustě osídlené civilisty,” dodává.

„Víme, že tihle lidé potřebují naši podporu. Pomáhali jsme jim v jejich vesnicích a městech na jihu Idlibu a severu Hamá. Teď vidíme jejich další tragický osud. Brzy ráno ve čtvrtek 9. května byla vybombardována škola, kde pracujeme. Ten den bomba zabila osmiletou holčičku v jiné škole, kterou také podporujeme. A na třetí z našich škol letos zaútočili dokonce už podruhé,” popisuje Rodrigo Serqueira. 

Člověk v tísni musel kvůli útokům pozastavit některé své humanitární programy, jako je distribuce balíčků s jídlem nebo projekty, díky nimž místní lidé dostávají zaplaceno za odvedenou práci. Naši zaměstnanci museli opustit tyto oblasti. Ostatní humanitární organizace jsou na tom stejně.

Takhle dopadl dům našeho kolegy poté, co ho 2. května zasáhl útok na jižní Idlib. On a jeho rodina utekli z domu jen minuty před útokem.

V oblastech, kde můžeme dál pracovat, poskytneme v následujících dvou týdnech pomoc dalším 2000 lidem. Čekáme na dodávku jídla a hygienických potřeb. Hned, jak to bude možné, začneme pomoc doručovat těm nejpotřebnějším.

Tábory na severu, kam lidé z Idlibu utíkají, jsou přelidněné. Mnoho lidí spí pod stromy. V Idlíbu je nyní podle odhadů 3,5 milionů lidí. Téměř polovina z nich jsou vnitřní uprchlíci z jiných částí Sýrie. Ještě předtím, než zesílily útoky, byla situace v oblasti neúnosná a infrastruktura nedostatečná.

„Slovy nedokážu popsat tu zkázu, ani strach ve tvářích těch lidí,” říká jeden z našich kolegů přímo v Idlíbu. „Na všech silnicích a cestách, které vedou na sever, potkáte ty, kteří prchají před útoky. Auta nacpaná lidmi a jejich zavazadly míří do neznáma,” dodává.

„V posledních týden se toho hodně změnilo,” říká Raed, který teď přebývá pod olivovníkem s ženou a pěti dětmi. Tuhle rodinu už válka vyhnala z domova třikrát. Na jihu Idlibu se usadila loni v zimě. „Zůstávali jsme tam do chvíle, než nám před domem přistála barelová bomba,” říká.

Raed si vydělával pěstováním kmínu a čočky. Teď má obavy, že svou rodinu neuživí. „Teď se snažíme někde sehnat stan nebo nějaké přístřeší,” vysvětluje. Doufá, že svět “vidí tu situaci...ty vysídlené lidi, a že jim pomůže a najde řešení.”

Útoky na Idlib jsou ospravedlňovány tím, že v oblasti operují extrémisté. Jenže na severozápadě Sýrie jsou i miliony civilistů, které tu uvěznila válka. Mnozí z nich při tom trpí právě pod nadvládou těchto extremistických skupin.

Společně s dalšími syrskými i mezinárodními organizacemi žádáme:

• Okamžité uzavření příměří: Na děti ani další civilisty se nesmí útočit. Musí být zaručena jejich ochrana. Žádáme všechny strany konfliktu, aby uzavřely příměří a přestaly na civilisty útočit.
• Ochrana civilistů: Bombardování a nálety na civilisty osídlené oblasti porušují mezinárodní právo. Všechny strany konfliktu musí chránit civilisty a mezinárodní společenství musí dbát na to, aby se to dělo.
• Zajištění pomoci: Přístup k humanitární pomoci je také chráněn mezinárodním právem. Všem humanitárním aktérům musí být umožněno pracovat pod záštitou mezinárodního humanitárního práva. Všechny strany konfliktu musí dbát na bezpečnost humanitárních pracovníků, důležité veřejné infrastruktury, jako jsou nemocnice, vodovodní síť nebo školy.
• Snaha o mírové řešení konfliktu: Klid zbraní a dočasné příměří je nutnost, ale ne trvalé řešení. Všechny strany konfliktu se musí snažit o politické dohody na severozápadě Sýrie, v souladu s rezolucí Rady OSN č.2254.

Naši kolegové v Idlibu, stejně jako statisíce civilistů, kterým pomáháme, si zaslouží, aby aktéři začali ihned jednat.

V případě zájmu o rozhovor či další informace kontaktujte:

Tomáš Kocian, regionální ředitel pro programy Člověka v tísni na Blízkém východě, 

+420 777 787 970

Rodrigo Serqueira, vedoucí mise v Sýrii, +964 751 741 0120