Už pět let nabízíme dětem z Náhorního Karabachu centra, kde se mohou cítit opět jako děti

Publikováno: 29. 5. 2025 Doba čtení: 2 minuty Sdílet:

Od roku 2020 našlo přes 800 dětí kamarády i bezpečné místo na hraní v našich klubech v Arménii. Začali jsme je otevírat po 44denní válce v Náhorním Karabachu, kdy traumatizované děti potřebovaly psychosociální a jinou podporu.

Bolest a nejistota. Ty přinesl do Arménie v roce 2020 ozbrojený konflikt. Město Goris, které leží nejblíže Náhornímu Karabachu, přijalo velké množství vysídlených lidí. Spolu s místními se snažíme podporovat rodiny postižené válkou.

Kvůli konfliktu se uzavřela volnočasová centra, lidi se potýkali s traumaty a stresem. Rodiny, u kterých bydleli vysídlení lidé z Karabachu, byly vyčerpané. Atmosféra byla napjatá, emoce vyhrocené a děti se ocitly v prostředí, ve kterém se nemohly cítit ani chovat jako děti.

Díky spolupráci se samosprávou města Goris jsme již v prvních dnech konfliktu v roce 2020 otevřeli volnočasový klub pro děti. Scházely se zde vysídlené i místní děti, aby navzájem podpořily svůj kognitivní, emocionální a sociální rozvoj. Taková místa, kde se děti mohou vzdělávat, odpočinout si a dostat psychosociální podporu, chybí zejména v malých městech, na venkově nebo v pohraničních oblastech.

V průběhu let jsme takové dětské kluby otevřeli v Gorisu a Martuni. Vyvinuli jsme také různé nástroje a vzdělávací materiály. Financovali je americká vláda (USAID), Evropská unie, UNICEF, Start Network i Klub přátel Člověka v tísni.

Většina klubů funguje téměř pět let a pro mnoho dětí jsou druhým domovem. Od začátku sem chodila i šestnáctiletá Inga, která byla v roce 2020 vysídlena z Kashatagu do Gorisu. Rozhodla se teď studovat mezinárodní vztahy.

“Od roku 2020 mi centrum pomohlo zvyknout si na nové místo a najít si kamarády,“ říká Inga. Její dvanáctiletá sestra Milena sem také chodí.

Osmnáctiletá dvojčata Mane a Nare byla také mezi prvními návštěvníky klubu. Jejich sestry Rita (16) a Zina (9) tam chodí dodnes. Mane teď studuje předškolní vzdělávání a Nare se dala na výtvarné umění, obě na školách v Gorisu. I tak si ale najdou čas zajít do dětského klubu – chodí si sem číst, učit se a pomáhat mladším dětem.

Když konflikt opět propukl v roce 2023, dívky pracovaly jako dobrovolnice v registračním centru v Gorisu, kde podporovaly vysídlené rodiny a zapojovaly ty nejmenší do našeho dětského klubu. Nejsou jediné ze starší generace, kdo klubu pomáhají a motivují ostatní děti.

Od roku 2020 navštěvovalo naše centra přibližně 800 dětí. Od října 2023 byly spolufinancovány Evropskou unií a UNICEF, od září 2024 je financuje výhradně UNICEF. V současné době máme dva kluby v Gorisu a po jednom ve Verishenu, Khndzoresku a Shurnukhu a v Martuni.

Vysídleným i místním dětem dál poskytují vzdělávací, sociální a emocionální podporu, aby dokázaly zvládat těžké situace teď i v budoucnu.