„Už si ani nepamatuji, kolikrát jsme byli zatčeni“
Publikováno: 29. 2. 2016 Doba čtení: 3 minuty
Před dvěma měsíci, u příležitosti mezinárodního Dne lidských práv, uspořádal Východoevropský program Člověka v tísni uzavřený kulatý stůl pod názvem Lidská práva v postsovětském prostoru očima obhájkyň lidských práv. Naše pozvání na toto třídenní setkání přijalo dvanáct významných lidskoprávních aktivistek z Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Ruska, Tádžikistánu, Uzbekistánu a Ukrajiny.
V době zvyšujícího se tlaku na občanskou společnost, pronásledování novinářů, opozičních politiků, aktivistů a masivního porušování práv a omezování svobod občanů v zemích východní Evropy a Střední Asie jsou podobná setkání více než aktuální. Zajímalo nás, kde vidí příčiny současné situace a především možné cesty jejího řešení ženy, které našly své místo i jinde než „u plotny“, kam bývají ve většině zmiňovaných zemí tradičně vykazovány.
Z živých diskuzí vyplynulo, že příčiny zostřených represí a agresivity tamních režimů je nutné hledat především v mnohdy katastrofální ekonomické situaci a z toho vyplývající nespokojenosti obyvatel daných zemí, ale také v geopolitických procesech, především v událostech na Ukrajině a obavách před rozšířením „viru“ Majdanu do dalších zemí v regionu.
Politické elity, které na nálady ve společnosti a možné ohrožení svých pozic nedokážou reagovat jinak než represemi, přebírají jedna od druhé vyzkoušené praktiky očerňování, šikany a umlčování svých kritiků, stejně jako praxi beztrestnosti pro vykonavatele těchto zadání. Stručně to můžeme vyjádřit parafrázováním známého hesla: „Autoritáři všech zemí, spojte se!“
Jak to vypadá v praxi, je zřejmé z vyjádření samotných aktivistek: „Režim se lidských práv a čehokoliv nezávislého bál už po oranžové revoluci, ale po Majdanu začal doslova hon.“ – „Teď jde u nás do parlamentu zákon o zahraničních agentech, který je téměř doslovným přepisem toho ruského.“ – „Už si ani nepamatuji, kolikrát jsme byli zatčeni.“ – „Situace ve sféře práv člověka se zhoršuje doslova každý den, zákony nefungují, platí hlavně to, co řekne prezident.“ – „Novináři a blogeři končí ve vězení, nevládní organizace jsou systematicky diskreditovány.“ – „Prudké zvýšení cen vyvolalo protesty v ulicích, které přerostly v potyčky s policií. Zatčeno bylo přes dvě stě lidí, mnozí byli biti a mučeni.“
Citace se týkají každá jiné země, přesto jsou si popisované události podobné jako vejce vejci. Zúčastněné ženy proto uvítaly možnost podělit se s kolegyněmi z okolních zemí o zkušenosti, postřehy a doporučení. Setkání vnímaly i jako šanci prodiskutovat možnosti vzájemné podpory. Společnou strategii a postup totiž považují za jeden z nejdůležitějších faktorů úspěšného vzdorování autoritářským tendencím regionálních vládců. Stejnou váhu ovšem přikládají také spolupráci s mezinárodními organizacemi, institucemi či médii, díky nimž může být jejich hlas uslyšen i za hranicemi jejich států a celého regionu.
To, co nejvíce potřebují, jsou nové znalosti a praktické dovednosti, finanční podpora či pomoc obětem perzekucí a jejich rodinám. Na prvním místě je to ovšem pozornost a pochopení mezinárodního demokratického společenství, které by se i ve svém vlastním zájmu mělo řídit pravidlem, že s diktátory se neobchoduje, nepřátelí a především se jim neustupuje.
Rozhovor Petry Procházkové s jednou z účastnic setkání Lidská práva v postsovětském prostoru očima obhájkyň lidských práv si můžete přečíst ZDE.
Akci podpořil Heinrich Böll Stiftung Praha
Přihlašte se a budete pravidelně dostávat Východoevropský žurnál:
