V Mali vyrostly čtyři nové přehrady. I díky Člověku v tísni

Zatímco někde vnímají měnící se klima jen skrze články v médiích, jinde už ho roky pociťují na vlastní kůži. Obyvatelé afrického Sahelu se znepokojením sledují neobvyklý nárůst prudkých srážek, které se dostavují posledních deset let s obdobím dešťů. Záplavy, ale i devastující sucho, které je pro region rovněž netypické, se pokoušejí alespoň zmírnit čeští a němečtí rozvojáři z organizací Člověk v tísni a Welthungerhilfe stavbou zadržujících přehrad. Oprava té poslední byla dokončena letos v červenci v západomaliské vesnici Koungo v regionu Kayes.

Případ z Kounga dokumentuje, jak rychle a intenzivně změny klimatu postupují. Provizorní hráz, která zadržovala nadbytek vody ze srážek, stála na stejném místě od roku 1982. Během let se ale opotřebovala, místní ji nestačili udržovat a opravovat. Pastevci z regionu i zpoza mauritánské hranice, kteří přicházeli zdaleka a za vodu platili, neměli důvod se vracet. Krajské město Kayes se proto rozhodlo, že zde vybuduje novou, kvalitní přehradu, jež bude odpovídat doporučeným standardům. Kromě Kounga byly vybrány další čtyři lokality se stejnou potřebou.

Přehrada proti silným srážkám i pro zemědělce

Dílo bylo dokončeno a převzato od dodavatele už v červnu 2020, aby mohlo sloužit v nadcházejícím období dešťů. Přívalové srážky byly ale vloni tak silné a intenzivní, že došlo k přelití hráze po celé její šířce, tedy i mimo vybudované přepady a to vedlo k jejímu poničení. „Místní inženýři přehradu stavěli na maximální srážkové úhrny v místě za posledních deset let, což odpovídalo dosavadním technickým standardům v Mali. To, že hráz obrovské množství srážek nevydržela, je dobrou ilustrací toho, že se klima mění, přívalové deště nyní přicházejí daleko častěji a jsou intenzivnější,“ zdůrazňuje.

To potvrzuje i zástupce velvyslance ČR v Mali Miroslav Bálint, který vybrané regiony kvůli představebním přípravám pravidelně navštěvoval. „Klimatické výkyvy jsou nejen v Mali, ale v celé oblasti Sahelu bohužel čím dál znatelnější. Nepředvídatelný nárůst prudkých srážek má mj. za následek velký úbytek zemědělské půdy,  kterou by mohli zemědělci bez rizika využívat. To je pro místní obyvatele, jež se zemědělstvím převážně živí, devastující.“

Přehradu bylo proto potřeba na konci loňského roku posílit – došlo k jejímu zpevnění a také rozšíření tzv. vývaru tlumícího energii vody. Pokud chce dnes podle Jana Svitálka někdo v oblasti Sahelu stavět vodní dílo, dosud platné technické standardy už mu jsou k ničemu. „I když byla ve spolupráci s místními technickými službami provedena zevrubná příprava, včetně hydrogeologického a půdního mapování, výsledné plány se vyplatí o dvacet až třicet procent naddimenzovat. A to nemluvím o výrazném navýšení investic, které s tím souvisejí,“ konstatuje.

Za vodu si někteří připlatí a tím přilepší obyvatelům vesnice

Nová přehrada v Koungo byla slavnostně dokončena letos v červenci. Kromě vody dala obživu místním obyvatelům, kteří ji vybudovali doslova vlastníma rukama. Výsledná stavba má na šířku 136 metrů s nejvyšší hloubkou 268 centimetrů. Na konci období dešťů je nádrž zcela naplněná a tvoří vodní plochu o výměře cca 10 hektarů.

Dnes slouží zhruba 1200 lidí z vesnice Koungo, ale i dalším, například sezónním pastevcům a nomádům. „Místní komunita má možnost ovlivnit, jak moc bude přehrada využívaná. Pro přespolní mohou i nemusí cenu za vodu zvednout a tím si něco málo vydělat na chod vesnice,“ vysvětluje Miroslav Bálint.

Kromě vystavění přehrady česko-německý tým zalesnil okolí, podpořil zavádění šetrných zemědělských technik, vybavil zelinářské zahrady a proškolil místní zemědělce. Projektový manažer Gaoussou Dembele s uspokojením říká, že už vloni mohli místní pozorovat výrazně větší množství ryb než doposud.

„Je jich tolik, že když se mezi ně vrhnou krokodýli, vyskakují z přehrady a dole v řece je sbírají rybáři,“ podotýká s úsměvem a připojuje zajímavost: Krokodýli byli pro přehradu označeni jako riziko, protože v době, kdy se rozmnožují, podrývají základy.

Pomáháme i jinde

Zaměřit se při poskytování humanitární pomoci celé oblasti na zadržení srážkové vody se ukázalo i v letošním roce jako prozíravé. „Tato sezóna se opět projevila jako výrazně nestandardní a to ve smyslu prudkého nástupu srážek během června a července, po nichž ale následovalo zemědělské sucho,“ konstatuje Miroslav Bálint.

Vedle přehrady v obci Koungo vznikla další tři podobná vodní díla v obcích Diankoute Kamara, Leya a Kadiaba Diala. Všechny vznikly v rámci projektu České humanitární pomoci Ministerstva zahraničních věcí ČR, kterou vede společnost Člověk v tísni ve spolupráci s německou Welthungerhilfe a místními partnery SOS Sahel a ASD. „Spolupráce s německými i místními partnery je velice efektivní, funguje a podařilo se tak v praxi dobře propojit jak organizace pracující v terénu, tak finance poskytnuté českou a německou stranou. V příštích letech bychom rádi rozšířili spolupráci o komplexnější práci s přírodními zdroji v této relativně nestabilní příhraniční oblasti,“ dodává Jan Svitálek.

Podle českých rozvojářů je rovněž zásadní, aby se při takových projektech neopomínala dlouhodobá práce se strukturami v komunitě. Ve spolupráci například s vedením obce Koungo byla obnovena správní rada přehrady, jejichž členům a technikům bylo poskytnuto školení ve správě a údržbě přehrady. Také byla ustanovena nová pravidla využívání vody a způsoby vymáhání příslušných poplatků.