V Moldavsku pomáháme místním organizacím zvládnout nápor uprchlíků z Ukrajiny

Publikováno: 7. 4. 2022 Doba čtení: 4 minuty
V Moldavsku pomáháme místním organizacím zvládnout nápor uprchlíků z Ukrajiny

Organizace Život bez leukemie (Viata fara Leucemia), Psychologicko-sociální centrum v jihomoldavském Vulcanesti nebo mobilní tým organizace Echitate nabízející bezplatné právní poradenství lidem prchajícím z Ukrajiny. To jsou jenom některé z více než patnácti neziskových organizací, které zatím podpořil Člověk v tísni v Moldavsku, zemi stojící v první linii ukrajinské uprchlické krize.

Prakticky ihned po začátku války na Ukrajině vyslal Člověk v tísni své týmy i do zemí sousedících s napadenou Ukrajinou, konkrétně do Rumunska a Moldavska, aby zde monitorovali situaci a nabídli svou pomoc a zkušenosti s řešením krizových situací. Moldavská republika, malá země držící nechvalné prvenství coby nejchudší stát evropského kontinentu, byla ze dne na den postavena do bezprecedentní situace: na její území se začaly přesouvat tisíce zoufalých Ukrajinců prchajících před ruskou agresí. Od vypuknutí konfliktu přešlo přes Moldavsko, které má necelé tři miliony obyvatel, až 400 000 lidí. Více než 100 000 jich na moldavském území zůstalo. Moldavsko tak na počet obyvatel přijalo nejvíce uprchlíků z celé Evropy.

Náš krizový tým se mohl opřít o dobře fungující regionální misi, kterou Člověk v tísni v Moldavsku má již od roku 2003. Díky našim lokálním spolupracovníkům jsme byli velmi rychle schopni identifikovat organizace, které se od začátku angažovali v pomoci uprchlíkům, ale jejichž práci limitoval nedostatek financí. V první fázi tedy náš tým rozdal 45.800€ ze sbírky SOS Ukrajina a pomohl tak finančně zvládnout situaci například neziskové organizaci zabývající se bojem proti násilí na dětech, organizaci pomáhající dětským onkologickým pacientům, organizaci distribuující teplé jídlo a pití lidem čekajícím na hranicích nebo centru poskytujícímu psychologickou pomoc.

Vybombardovaná nemocnice pro onkologické pacienty

Natalia Vilcu-Bajurean založila organizaci pomáhající dětským onkologicky a chronicky nemocným dětem jako vůbec první (a jedinou) svého druhu v Moldavsku. Za dobu její existence pomohla již stovkám rodin, které se ocitly v tíživé situaci. Ještě před začátkem války se na ní začaly obracet spřátelené organizace z Ukrajiny a informovat se, zda by v případě napadení mohli jejich klienti najít pomoc právě u ní. Natalia do poslední chvíle nevěřila, že válka skutečně přijde, a ještě méně věřila, že ruská armáda může bombardovat nemocnice, ve kterých se léčí onkologicky nemocné děti. Když se pak přesně toto stalo, nečekala na nic a začala organizovat pomoc rodinám, které potřebovaly rychle přemístit své děti do bezpečí, a hlavně pro ně najít tolik potřebnou a vysoce specializovanou lékařskou péči. Natalie od nás dostala 5.000€, aby mohla ve své práci pokračovat.

Utíkala v pokročilém stadiu těhotenství. Porodila v moldavském Vulcanesti

Naděžda Mokan by mohla o „svých“ uprchlících vyprávět celé hodiny. Nad miskou boršče, který před válkou připravovala její sociální jídelna pro chudé a staré lidi v jihomoldavském městečku Vulcanesti, nám obšírně vysvětluje, jaká je teď na jihu Moldavska situace. „Skoro všechno se dováželo z Ukrajiny. Teď se nedováží nic, musíme kupovat z Rumunska a Evropské unie. Všechno podražilo, chvíli v obchodech nebyla ani pohanka, sůl nebo sirky.“ V takové situaci, kdy inflace neúprosně prodražuje i základní potraviny, živí více než 750 uprchlíků, kteří ve Vulcanesti čekají na konec války.

Nedávno se dokonce jedné uprchlici narodil chlapeček, nový malý obyvatel Vulcanesti.

Naděžda je vystudovaná psycholožka a své zkušenosti v této době bohatě uplatňuje. Kromě obstarávání základních potřeb jako je jídlo a ubytování připravuje pro uprchlíky i volnočasový program tak, aby co nejvíce zapomněli na útrapy války a na to všechno a všechny, koho byli nuceni nechat na druhé straně hranice.

V rozveselování jí pomáhá i „psychologický pes“ Žuža, štěně voříška, které běhá po zahradě jejího sociálního centra a lísá se ke každému příchozímu.

Pod heslem „Každý den daruj kousíček dobroty“ Naděžda nezištně pomáhá každému, kdo k ní zavítá, i kdyby to znamenalo platit vše z vlastní penze, která činí zhruba 4 tisíce českých korun. Naděždě jsme na provoz jejího centra darovali 15.000€, aby mohla i nadále pomáhat každému, kdo to v dnešní složité době potřebuje.

Největší hrdinové pomoci běžencům? Obyčejní Moldavané

Již od prvních dnů války na Ukrajině se v moldavské společnosti vzedmula obrovská vlna solidarity s prchajícími Ukrajinci. Běžní Moldavané nosili na hranice termosky s čajem, vařili teplé jídlo, nabízeli odvoz a otevírali uprchlíkům i dveře svých domovů. Situace v Moldavsku je v evropském kontextu ojedinělá; pouze 5 % uprchlíků žije ve státem zřizovaných uprchlických zařízeních, zatímco zbývajících 95 % našlo útočiště v domácnostech obyčejných Moldavanů.

Situace moldavských domácností ale rozhodně není růžová. Již v zimě loňského roku dopadla na Moldavsko velmi tvrdě energetická krize, která mnohé obyvatele uvrhla do energetické chudoby. Zvyšující se ceny potravin v důsledku války na Ukrajině dále zasáhly už tak těžce zkoušené rozpočty moldavských rodin. Ani to ale mnohé nezastavilo před tím přijmout k sobě ty, kterým nezbylo vůbec nic. Člověk v tísni dobře chápe, že i nejhlubší touha pomáhat může časem narazit na své mantinely. Proto společně se Světovým potravinovým programem v těchto dnech rozjíždí projekt přímé finanční podpory domácnostem, které přijaly pod svou střechu uprchlíky. Od projektu si slibujeme stabilizování rodinných rozpočtů tak, aby mohly rodiny nadále hostit své ukrajinské sousedy a neupadaly přitom do větší a větší chudoby. B nejbližších dnech by měly první domácnosti obdržet finanční pomoc, která je hrazená z peněz Světového potravinového programu a Oddělení evropské komise pro humanitární pomoc.

Autor: Kateřina Fuchsová, Člověk v tísni

Související články