„Vy jste ale rozežraná rodina!“

Publikováno: 3. 3. 2016 Doba čtení: 3 minuty
„Vy jste ale rozežraná rodina!“
© Lenka Stiborová

Během února jsme absolvovaly tři workshopy na SOU a SŠ Keplerova. Tématem byla finanční gramotnost. V terénních sociálních programech jsou jednou z nejčastějších zakázek dluhy, v rámci sociálně aktivizační služby pro rodiny se často naráží na to, že rodiče nejsou schopni hospodařit s penězi. Po vzoru přísloví o ohýbání mladého proutku jsme kývly na prosbu školy uspořádat pro učně a studenty dvouhodinové workshopy. Prevence je základ a jak všichni víme – starého psa už novým kouskům nenaučíme.
A jak finančně gramotní mladí studenti tedy jsou?

3 workshopy, 3 dny, různé učební obory, rozdílné počty účastníků, stále stejný scénář.

„Víte, proč jste tady?“

„Víte, proč jste tady?“ byla vždy naše první otázka. „Ne. Něco o nějaký gramotnosti, nebo co?“, odpovídali většinou mladí lidé v lavicích. Po tom co jsme si vysvětlili, o co tady vlastně jde, jsme se vrhli do práce. Tématem číslo jedna byly příjmy a výdaje, neboli: „Z čeho, resp. odkud můžete získat peníze a za co je utrácíte, budete utrácet?“ Zapisovali jsme poctivě všechny jejich návrhy, takže se na půlce tabule kam patřily výdaje, objevilo třeba i: „No… nějaký ty kabelky a dárky pro milenky, ne?“ Když jsme se dopátrali všech možných „příjmových kanálů“ a toho, za co lidé tak nejčastěji utrácí, přesunuli jsme se k tomu, co jsou výdaje nezbytné. „No tak nájem, že jo a elektřina. Pak vás můžou odpojit, když se to neplatí,“ odpovídalo se. Ujasnili jsme si, že smluvní závazky je vážně třeba platit, protože nejde jen o odpojení elektřiny, ale o další a další problémy. Slovo exekuce a lukrativní zaměstnání exekutora jsou v dnešní době často zmiňované pojmy, stejně tak jako „nějaké to oddlužení, ne?“ Kluci a holky se ale dozvěděli také něco o elektronickém platebním rozkazu, odkupování dluhů, o rozhodčí doložce, o tom, co to vlastně ta exekuce znamená a co předchází tomu a co je potřeba splnit, aby se člověk mohl nechat oddlužit.

„Teď je řada na vás!“

V druhé části workshopu převzali aktivitu účastníci. Vytvořili si menší skupiny a stali se tak „rodinami“. Každá rodina měla stejný start: „Jste čtyřčlenná rodina, z toho dvě děti, věk je na vás a máte 22 tisíc korun. Udělejte si rozpočet.“ Co si budeme povídat, když jsme šly na první workshop, měly jsme trochu obavy z toho, jak budeme přijaté, jak budou „děcka“ spolupracovat a budou-li vůbec spolupracovat. Po zadání úkolu se ale ve skupinkách strhly vášnivé diskuze a rodiny počítaly a počítaly a zvažovaly, co je důležité, co důležité není, za co peníze utrácet chtějí a za co ne. Téma i program byl vždy stejný a rozpočty byly obdobné. Kluci a holky věděli, kolik stojí bydlení, cigarety, u čeho ale většina naprosto ustřelila, bylo jídlo. „Vy máte 5000 Kč na jídlo? To jste ale hodně rozežraná rodina!“ slyšela od spolužáků skupinka, která do kolonky jídlo napsala zmíněnou částku. Částku která se nám zdála nejreálnější. Ostatní rodiny si vyšetřili na jídlo často jen zhruba 2000 Kč. „A co kapesné pro děti,“ ptaly jsme se, „budete dávat?“. „Tak do patnácti, pak ať si vydělávají sami,“ zaznívalo často. A jak je to u nich s kapesným a brigádami? Někteří kapesné dostávají, někteří dostávají na svačiny, jiní z rodičů prostě vždycky něco vytáhnou, když potřebují. Co se brigád týče, poměrně dost mladých brigádu má.

Máte-li zájem o uspořádání semináře i na Vaší škole, napište prosím na: jana.chroustovska@clovekvtisni.cz

Autor: Jana Chroustovská a Lenka Stiborová, koordinátorka podpory vzdělávání a terénní pracovnice

Související články