Učitelé se často bojí otevírat téma migrace, ukázal výzkum

Z kvalitativní sondy také vyplynujlo, že někteří učitelé i studenti se bojí debatu o migraci otevřít, protože nechtějí vyvolat konflikt a rozjitřit emoce, které se s tématem často pojí. Výsledky výzkumu byly publikovány v Bulletinu pro školy na téma migrace (2021).

OBAVY Z MIGRACE? UMÍ JE PŘEBÍT KONKRÉTNÍ POZITIVNÍ PŘÍBĚHY

Výsledky studie zjistily, že ve vnímání migrace došlo v posledních letech k několika posunům:

• Hlavním zdrojem informací o tématu migrace jsou stále média, ale jejich role a způsob informování o tématu jsou vnímány čím dál tím více kriticky. Většina respondentů se shoduje, že sice média využívají, ale rádi by měli dostupný nějaký způsob, jak ověřit, že jsou informace v nich důvěryhodné. Obecně v debatě chybí nestranné hlasy, které by bylo možné označit jako expertní.
• Většina výzkumů zmiňuje nedostatek vlastní zkušenosti s migrací a migranty jako jeden z důvodů obecně negativních postojů. Všichni respondenti ovšem mluvili o vlastních zkušenostech s migranty ve svém městě nebo okolí, zejména učitelé zmiňovali žáky s migrantským původem ve třídách. Tyto zkušenosti jsou vnímány veskrze pozitivně.

Stáhněte si celé číslo Bulletinu pro školy (2021) na téma migrace:

Na druhou stranu ovšem samotná osobní zkušenost není jediným zdrojem názorů na téma migrace obecně. Lidé sice většinou spíše pozitivně hodnotí své konkrétní zkušenosti, ale přetrvává abstraktní obava z migrace jako problému, který se pravděpodobně objeví v budoucnu a zvýší se jeho důležitost. 

Respondenti ovšem vnímali, že na tuto výzvu nejsme dostatečně připraveni a zmiňovali politiky a média jako instituce, které tuto přípravu nezvládají. Obavy z migrace tedy přetrvávají, ale jsou většinou projektovány do budoucna.

„Co v diskuzi přetrvává, je ekonomické rámování migrace a přístup, který nazýváme jako „zásluhový.“ Podle tohoto narativu jsou migranti dělení na ty, kteří si zaslouží pomoc (protože si neumí pomoci sami v případě uprchlíků nebo proto, že jsou přínosem pro společnost a tvrdě pracují, jako například v Česku Vietnamci) a ty, kteří si nezaslouží pomoc, soucit ani pozornost („ekonomičtí migranti“, kteří pouze chtějí využívat výhod evropského sociálního státu). 

Ekonomické rámování je nejvýraznějším aspektem debaty o migraci. Mezi další výrazné rámce pak dále patří sociální a kulturní normy, které se zabývají kulturní odlišností a celkovou jinakostí migrantů. Ta je ale v rozhovorech často hodnocena jako přínosná, zatímco ekonomické dopady migrace jsou stále vnímány jako nejvíce problematický aspekt,“ zhodnotil výsledky výzkumu jeden z jeho autorů Pavel Borecký.

Respondenti zároveň vnímají, že důležitost tématu migrace bude stoupat a pokud nebudeme dostatečně připraveni, může nás negativně ovlivnit v budoucnu. To je spojené s pocitem nedostatečné informovanosti a důvěryhodnosti zdrojů zmíněné v úvodu.

učitele trápí nedostatek zdrojů i emocE okolo

A Borecký k tomu dodává: „Migrace je stále vnímaná jako důležité téma, ale lidé jsou obecně vyčerpání emocemi, které téma vzbuzuje a nejsou spokojeni s tím, jak se téma reflektuje v médiích. Zároveň sami cítí, že by chtěli být informovaní, protože důležitost tématu poroste. Navíc vnímají, že téma je stále velmi emocionálně zatížené a sdílí se představa o Češích jako uzavřené, spíše xenofobní společnosti – to vše vede k částečně nepříjemnému pocitu, že zde existuje téma, které je podstatné, ale o kterém nemáme dost informací a neumíme se o něm bavit.“

Výše uvedené závěry potvrzuje i sonda mezi učiteli, kteří se nejčastěji potýkají s nedostatkem informačních zdrojů, které mohou považovat za spolehlivé a nestranné, zejména na nestrannost je kladen velký důraz.

Další problém pak pro učitele představuje výše zmíněné vyčerpání emocemi, kdy se často bojí do diskuze o migračních tématech pouštět, aby předešli vyhrocené atmosféře ve třídě. Někteří také zmiňují chybějící kapacity pro spolupráci s ostatními učiteli a jinými předměty a tedy nemožnost téma migrace uchopit komplexně.  

Podrobné informace o výzkumu:

Report vychází z výzkumné sondy, kterou realizovalo studio Anthropictures od dubna do června roku 2020. Zadavatelem výzkumu je Člověk v tísni, o.p.s a výzkum vznikl jako výstup projektu „I Am European: Migration Stories & Facts for the 21st Century“. Cílem výzkumné sondy Výzkum postojů mládeže k tématu migrace a práce pedagogů s tímto tématem ve výuce bylo: 

1. Shromáždit dostupné výsledky kvalitativních výzkumů o postojích cílových skupin k migraci od roku 2015 dále,

2. Prozkoumat, jaké postoje k tématu mají mladí od 15 do 35 let,

3. Zjistit, jak o tématu vyučují učitelé na základních a středních školách a jaké jsou jejich potřeby. 

Ve výzkumu byl použit mix kvalitativních metod, konkrétně obsahová analýza sekundárních dat, semi-strukturované hloubkové rozhovory a online fokusní skupiny. Celkem bylo provedeno 14 rozhovorů a tři fokusní skupiny s celkem 19 účastníky.

Respondenti rozhovorů i fokusních skupin byli vybírání s ohledem na několik kritérií: věk, místo bydliště, zaměstnání nebo typ studia, v případě učitelů také vyučované předměty, typ školy a míra angažovanosti v nepovinných projektech se studenty. Výsledný vzorek lze považovat za reprezentativní vzhledem ke zvoleným metodám a výzkumným otázkám.