Vzdělávání-bydlení-práce! To je správné pořadí, říká expert Člověka v tísni k prioritám státu spojených s uprchlíky

Publikováno: 26. 5. 2022 Doba čtení: 2 minuty
Vzdělávání-bydlení-práce! To je správné pořadí, říká expert Člověka v tísni k prioritám státu spojených s uprchlíky
© Lukáš Hanusek

Má vláda jasnou koncepci, jak naložit s uprchlíky? K tomu se vyjadřuje v Rubrice PRO A PROTI v týdeníku Echo expertka na migrační politiku z Fakulty sociálních věd UK Marie Jelínková a expert na sociální začleňování Člověka v tísni Daniel Hůle.

Vláda si vytyčila priority v pořadí: práce, bydlení a vzdělávání. Vzhledem k tomu, že polovinu příchozích tvoří děti a třetinu samoživitelky, měly by být priority řazeny opačně. Nejméně flexibilní jsou totiž školy, ty snadno nepostavíte a je třeba vycházet z existujících kapacit.

PROTI

Oceňuji vládu za její vstřícný postoj k lidem prchajícím před ruskou agresí. Zpočátku sice podcenila přicházející počty, ale rychle se vývoji přizpůsobila. Populace se během měsíce rozrostla o několik procent a ta dětská i o víc než 5 %. Jenže rozmístění uprchlíků od začátku nikdo moc neřídil a teď máme regiony, kde jsou absorpční kapacity zcela přehlceny. Jinde naopak kapacita je, ale stát tápe, jak s tím naložit. Navíc si vláda vytyčila priority v pořadí: práce, bydlení a vzdělávání. Vzhledem k tomu, že polovinu příchozích tvoří děti a třetinu samoživitelky, měly by být priority řazeny opačně. Nejméně flexibilní jsou totiž školy, ty snadno nepostavíte a je třeba vycházet z existujících kapacit. Dostupnost bydlení závisí na podpůrné politice vlády a nejflexibilnější je oblast práce. S migrací totiž vzniká řada pracovních příležitostí. Bojíme se však centrálního řízení, které si spojujeme s komunismem. Pokud řešení krize necháme na krajích, budeme mít 14 vzájemně nesolidárních systémů.

Daniel Hůle, Člověk v tísni

PRO

Vláda přišla se strategickými prioritami pro začleňování ukrajinských uprchlíků, které míří správným směrem. Pojmenovává v nich klíčové oblasti, na co je třeba se zaměřit. A až na dlouhodobě obecně problematické oblasti (např. bydlení) se jí to povedlo. Nyní jde o to, aby nezůstalo u pouhé strategie a vytyčených cílů. Vize je prvním krokem, za kterým musí následovat realizace. A k realizaci vizí jsou třeba prostředky (finanční i personální), plán realizace (kdo, co a kdy dělá a kdo za co odpovídá) a v neposlední řadě i vůle odpovědných aktérů vizi uvádět v praxi. Na tom všem musí vláda a jistě i ministerstva a kraje a obce nyní pracovat. Mimo praktické věci je třeba rozumět tomu, že vzájemné sžití se vyžaduje mimo prostředky i čas a dobrou vůli na obou stranách. A že různé problémy, náročné situace a obtíže jsou přirozenou součástí vzájemného sžívání se. Jde o to, problémy řešit, vědět, že jsou normální, a dát dobrému soužití šanci. Vizi máme, nyní jde o to, ji uvést do praxe.

Marie Jelínková, Fakulta sociálních věd UK

Týdeník Echo můžete číst v elektronické verzi zde.

úvodní foto: Pracovnice Člověka v tísni předává zapůjčený notebook matce ukrajinského školáka (autor: Lukáš Hanusek)

Autor: připravil Záviš Dobiašovský, Echo

Související články