Děti mají problémy a potřebují podpořit. Vznikl plán pro mírnění negativních dopadů pandemie
Publikováno: 31. 5. 2021 Doba čtení: 3 minuty
Doba uzávěry škol byla v Česku jednou z nejdelších na světě. Negativní dopady se projevily nejen na nárůstu nerovností mezi dětmi, ale také na jejich duševním zdraví. Zvyšuje se problémové chování i záškoláctví a dětem tak hrozí umisťování do psychiatrických a ústavních služeb. Stále častější jsou také obavy z předčasného ukončování vzdělávání, vracení dětí ze škol do školek či propadávání. Na otázku, jak dětem v této složité situaci pomoci, přináší odpověď Kompenzační plán pro mírnění negativních dopadů pandemie z pera České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV), na jehož vzniku jsme se podíleli.
„Je potřeba, aby pomoc dětem s návratem do školy a vyrovnáním výpadku byl řízený proces, založený na identifikaci ohrožených dětí ve všech školách. Každému dítěti, které to potřebuje, by mělo být zajištěno dostupné doučování zohledňující nerovné podmínky rodinného zázemí,“ říká k plánu naše kolegyně a vedoucí vzdělávacích programů Zuzana Ramajzlová.
Výsledky šetření dlouhodobě potvrzují, že socioekonomické prostředí rodiny a region, do jakého se dítě narodí, hraje ve vzdělání klíčovou úlohu. Během pandemie se tato skutečnost projevila ještě výrazněji. Kromě prohloubení již tak vysokých nerovností ve vzdělávání se ale výrazně zvýšily také duševní obtíže i vážná duševní onemocnění dětí. Stoupl počet závislostních projevů chování, agrese, šikany i nárůst násilí v rodinách. Všechny děti, zejména ty ohrožené a znevýhodněné, potřebují v učení i psychosociální oblasti podporu.
Předkládaný návrh kroků byl sestaven s cílem zmírnit negativní a stigmatizují dopady pandemie na děti a mladistvé. Investice do vzdělávání a rovných příležitostí mají nejen vysokou návratnost, ale jsou v první řadě prevencí budoucích sociálních a ekonomických problémů společnosti.
Plán je rozčleněn na několik segmentů. Co můžeme udělat hned?
- Efektivně finančně podpořit obnovu vzdělávání v ČR na všech stupních (s využitím zdrojů Národního plánu obnovy).
- Pomáhat všem dětem a mladistvým, kterým se ve škole nedaří či mají duševní obtíže.
- Vyhlásit boj školní neúspěšnosti a zajistit dostupnost doučování pro každé dítě, které jej potřebuje.
- Do podpory ohrožených dětí zapojit všechny kapacity (pracovníky ŠPP, učitele, asistenty pedagoga, vychovatele, dobrovolníky, knihovny, studenty pedagogických fakult).
- Podpořit vzájemné doučování žáků, spolupráci a dobré vztahy.
- Zajistit dostupnost školních poradenských služeb pro všechny potřebné děti i rodiče.
- Pravidelně informovat rodiče i děti o kontaktech pomoci (např. Linka bezpečí, Linka pro rodinu a školu, Zapojme všechny, web Opatruj.se a další podpůrné služby).
- Informovat pedagogy, jak poznat ohrožené dítě a jak mu úspěšně pomoci.
- Zaměřit se na základní obsahy a kompetence a nestresovat děti množstvím učiva. Podpořit dobrou adaptaci dětí.
- Řídit proces zmírnění dopadů pandemie na centrální úrovni (např. v rámci specializovaného odboru na MŠMT).
Na co se zaměřit ve střednědobém horizontu?
- Zajistit dostupnost podpůrných opatření pro všechny pandemií poškozené děti.
- Zajistit dostupnost a systémové financování poradenských a psychosociálních služeb ve všech školách a školských zařízeních.
- Podporovat ve školách duševní zdraví žáků a rozvoj socio-emočních dovedností. Programy primární prevence cílit více na témata duševního zdraví.
- Systémově přispívat dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí na konektivitu (například v rámci přídavků na děti).
V dlouhodobém horizontu je nezbytné podnikat individualizovaná opatření podpory dětí, vzdělávat pedagogy a posilovat kapacity odborníků. Jak na to?
- Zajistit předškolní docházku dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí a preventovat jejich předčasné odchody ze vzdělávání.
- Soustavně vzdělávat pedagogické pracovníky v oblasti duševního zdraví dětí a minimalizace dopadů traumat na děti a mladé lidi.
- Připravovat budoucí pedagogy v oblasti podpory duševního zdraví a práce s heterogenními kolektivy.
- Navyšovat kapacity odborných služeb (krizové a podpůrné sociální a zdravotní služby) a podporovat zavádění multidisciplinárních týmů na podporu duševního zdraví do školského prostředí.
Na úrovni mateřských škol spolu s ČOSIV dále doporučujeme efektivně využívat odkladů školní docházky, individualizovaně podporovat předškoláky a děti s odkladem školní docházky. Podporovat docházku dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí do mateřských škol.
Základním a středním školám pak doporučujeme zamezit masivnímu vracení dětí ze základních škol do mateřských z důvodů školní nezralosti, omezit propadání dětí z důvodů školní neúspěšnosti, zajistit zvýšenou individualizovanou podporu dětí v prvních a druhých ročnících základních škol, usnadňovat dětem přechod mezi jednotlivými stupni vzdělávání a v neposlední řadě bránit předčasným odchodům ze vzdělávání.
