Workcamp nám přinesl mnoho úžitečných zkušeností, shodli se dobrovolníci z celého světa

* Proč pracuješ jako dobrovolník?

* Tento workcamp trvá jen několik dní, ale přesto: mohl/a bys se pokusit popsat shody a rozdíly v životech lidí, kteří žijí v ohrožení sociálního vyloučení v České republice a ve tvé zemi?

* Co přinesla účast na tomto kempu tobě osobně?

Azusa Niikura,
21 let,
Japonsko

1) Protože prací, která není motivována výdělkem, mohu získat mnoho užitečných zkušeností.

2) V Japonsku není moc cizinců, žijí zde především Japonci. A ti, kteří do Japonska přišli po 2. světové válce z Korejského poloostrova, jsou do naší společnosti začleněni. Ale nevím, jaké to bylo těsně po skončení války. Nejsem si jista, zda-li se to dá nazvat sociálním vyloučení, ale v i Japonsku je dost lidí, kteří nemají domov, pohybují se na okraji společnosti a jejich práva a přístup k běžně dostupným zdrojům je díky jejich životní situaci omezen.

3) Opět jsem se přesvědčila, jak mě baví práce s dětmi. Dává mi tolik radosti a energie. Co se týče České republiky, tak jsem za tu krátkou dobu získala pocit, že pokud česká společnost nezmění svůj pohled na problematiku sociálního vyloučení, tak se situace nezlepší. A myslím si, že třeba právě neziskový sektor a práce dobrovolníků může k takovéto změně přispět. Ale uvědomuji si, že to bude velmi obtížné.

Sarah Kalman,
24, let,
Francie

1) Rozhodla jsem se pro dobrovolnictví, protože jsem měla hodně volného času, který jsem chtěla věnovat lidem, kteří se ocitli v nouzi. Umožňuje mi to realizovat se, poučit se. A přijde mi důležité dělat něco pro lidi, kteří potřebují pomoci. Potřebuji dělat něco, co prospívá ostatním.

2) Mám dojem, že lidé jsou dnes hodně sobečtí a vnímají jen své vlastní osudy. Lidé bohužel nejsou schopni vzájemně sdílet problémy druhých. Všichni přeci žijeme v jedné zemi a právě ona rozmanitost dává celé společnosti sílu a možnost vývoje. Bohužel ve Francii žijí lidé odděleně a střety mezi různými sociálními nebo etnickými skupinami nejsou výjimkou. Myslím si, že ve Francii je zbytečně mnoho lidí, kteří zneužívají štědrý sociální systém. Tím pádem se nedostává těm, kteří by to opravdu potřebovali.

3) Myslím si, že podobné zkušenosti mi umožní dívat se na svůj život a na své problémy s větším nadhledem. A řekla bych, že pokud se člověk osobně věnuje podobné činnosti, tak ho to samotného posouvá hodně dopředu.

Célia Maronne,
22 let,
Francie

1) Chtěla jsem dělat něco užitečného, dozvědět se více o tom, jak fungují mezilidské vztahy mezi Čechy a Romy a co všechno dělá česká samospráva a stát obecně pro jejich integraci.

2) Ve Francii je sociální začleňování také velmi důležité, hlavně v těchto dnech se o tom často mluví.

3) Pomáhá mi to překonávat určité bariéry, především ty, které se týkají právě lidí, kteří se ocitli v sociálním vyloučení. Hodně jsem se naučila také díky práci s dětmi a musím říct, že mě to velmi bavilo. A protože bych v budoucnu chtěla být učitelkou, tak přesně podobné zkušenosti jsou pro mě velmi cenné.

Alisa Coessens,
19 let,
Belgie

1) Ráda bych získala zkušenosti z celého světa. Chci poznat, jak se jednotliví lidé chovají v různých životních situacích. A práce dobrovolníka mi k tomu dává skvělou příležitost.

2) Nejsem schopna posoudit odlišnost postavení sociálně vyloučených lidí v ČR a v Belgii. Ale byla jsem velmi překvapena, jak složitý život mají lidé, kteří se do této složité situace dostanou. Hned po návratu se chci touto problematikou zabývat i u nás.

3) Naučila jsem se být opatrná v dělání unáhlených soudů. Nic není takové, jaké se na první pohled zdá. Velmi mě třeba překvapilo, jak dokáží být lidé šťastní, i když žijí v tak hrozných podmínkách. Tahle zkušenost jen přispěla k mému rozhodnutí pracovat (po dokončení mých studií) v neziskovém sektoru.

Maria Elisa Figliuolo,
28 let,
Itálie

1) Chci pomáhat lidem, kteří se žádné pomoci, díky své složité životní situaci, nedovolají. Myslím si, že každý má právo na šanci udělat svůj život lepším.

2) Řekla bych že, situace sociálně vyloučených lidí je podobná. Největšího rozdílu, kterého jsem si všimla je to, že lidé, kteří v ČR žijí v sociálním vyloučení, jsou totálně izolováni od ostatní společnosti a mezi oběma skupinami není žádný kontakt.

3) Účast na tomto workcampu je pro mě velmi důležitá, protože se chci věnovat práci v neziskovém sektoru a nejraději bych chtěla pracovat právě s dětmi. Účast na tomto workcampu mi přinesla uspokojení z dobře vykonané práce a mnoho pozitivní energie.

Tolga Saghk,
19 let,
Turecko

1) Chtěl jsem dělat něco pro lidi a také velmi rád cestuji. A je skvělé, že díky práci dobrovolníka se z mých kolegů stávají dobří přátelé.

2) Myslím si, že situace Romů je v obou zemí podobná, jsou často vylučování ze společnosti a nikdo nemá zájem na jejich začleňování.

3) Tento workcamp mi umožnil poznat velmi schopné lidi. A objevil jsem něco velmi užitečného i o sobě. Je příjemné si osvědčit, že jsem schopný zvládnout tak těžkou práci a že jsem ji schopný udělat dobře.

Korkut Kaynardag,
20 let,
Turecko

1) Chci pomáhat lidem a přispět tak ke zlepšení životních podmínek lidí. Rád pracuji s lidmi, kteří cítí potřebu pomáhat druhým.

2) Lidé v České republice jsou velmi pohostinní. Vždy mi někdo ochotně a s úsměvem pomohl. Stejně tak je to i v Turecku. Samozřejmě, že lze najít mnoho rozdílů v tradicích, ale je dobří lidé se najdou stejně tak tady i v mé domovině.

3) Tento workcamp je pro mě velmi cennou zkušeností, protože to je poprvé, co jsem v cizí zemi a poznávám jinou kulturu i styl života. Velmi příjemně na mě zapůsobily děti, se kterými jsme pracovali, byli tak šťastné, že se jim věnujeme. Díky workcampu jsem se přesvědčil, že jsem schopen komunikovat s lidmi z odlišných kultur a poznávat tak nové věci, což je něco, co jsem si vždy přál.