Zahrádky pomáhají Afgháncům vyrovnat se s následky městské chudoby

„V současnosti se snažíme vyřešit problém potravinové bezpečnosti pomocí tří různých přístupů – rekvalifikačních tréninků, svépomocných skupin a městského zemědělství. Uvidíme, který z nich bude v místním kontextu fungovat nejlépe,“ říká manažerka programů městské chudoby Ann-Katrina Bregovic a dodává, že strava chudých afghánských rodin je nevyvážená a s nízkou výživnou hodnotou. „Jídelníček se skládá často pouze z chleba a vývaru. Pokud lidé jedí nějakou zeleninu, tak převařenou natolik, že už neobsahuje žádné živiny.“

Fatimu dávají za příklad ostatním ženám

Podobně na tom bývala i rodina Fatimy, která se před několika lety přestěhovala z venkovského regionu provincie Balkh  do města Mazar-e Sharifu. „Měli jsme špatnou stravu, trpěli jsme podvýživou,“ vzpomíná Fatima. „Pak náš dům navštívil tým Člověka v tísni a kvůli chudobě mě vybral jako účastnici projektu městského zahradničení. Kromě třídenního tréninku v tom, jak si založit vlastní zahrádku a jak se o ní starat, jsem dostala také semena, sazenice a základní zahradnické náčiní. Pak už nezbývalo, než ponořit ruce do hlíny a začít sadit,“ vypráví Fatima, pro níž, jak sama říká, se práce na zahrádce staly potěšením. Možná právě kvůli svému nadšení dosahuje v zahradničení lepších výsledku než ostatní ženy z okolí. A to i navzdory zmrzačené noze, která ji znesnadňuje pohyb.

„Fatima má větší úrody zeleniny, zvládá velmi dobře organické hubení škůdců a řídí se radami, které ji při pravidelných kontrolách dáváme. Proto ji dáváme za příklad i ostatním ženám, jež si k ní často chodí pro rady,“ říká Mirwais Aslamy, který má v Mazar-e Sharifu snižování městské chudoby na starosti.

Jelikož se Fatimě v zahradničení tak daří, postavil ji afghánský tým Člověka v tísni u jejího domu i malý skleník. Žena tak může pěstovat zeleninu celoročně a tím zajistit pro svou pětičlennou rodinu přísun potravin i v zimních měsících.

Průjmy až u čtvrtiny dětí z Mazar-e Sharifu

Tím však spolupráce s Fatimou neskončila. Člověk v tísni pro ni i pro další ženy z Mazar-e Sharifu uspořádal školení o správných zásadách osobní hygieny. Jejich dodržováním budou moci Afghánky předcházet průjmovým onemocněním, a snižovat tak možnost vzniku podvýživy. Ta totiž není vyvolávána pouze nedostatečným příjmem živin, ale přispívají k ní také nevyhovující hygienické návyky i pití neupravené vody. „Průjmy se v Mazar-e Sharifu vyskytují až u čtvrtiny dětí do pěti let,“ říká Ann-Katrina Bregovic.

„Můj život byl opravdu špatný. Avšak od dob, co jsem se začala účastnit aktivit organizovaných Člověkem v tísni, se mnohé změnilo k lepšímu. Dříve jsme jen těžce sháněli peníze na nákup zeleniny, teď si ji všechnu vypěstujem sami. Vařím zdravěji a vím, jak potraviny skladovat a upravovat tak, aby se snížila možnost vzniku průjmů,“ pochvaluje si Fatima.

Podvýživa je v Afghánistánu stále přítomná

„Za poslední dva roky jsme v městském zahradničení vyškolili pět set žen, z nichž se dvě stovky zúčastnily také tréninků na správné hygienické praktiky,“ říká Ann-Katrina Bregovic a dodává, že dalším stovkám žen pomoh Člověk v tísni založit svépomocné skupiny či jim zařídil rekvalifikační tréninky. „To vše za účelem zvyšování potravinové bezpečnost a omezování podvýživy.“

Podvýživa je v Afghánistánu rozšířeným, avšak často neřešeným a podceňovaným problémem. „Nedá se říct, kdy se podvýživa v Afghánistánu objevila, země je zmítána válečnými konflikty již po tři desetiletí a podvýživa v ní byla stále přítomná. Avšak nyní se ukazuje, že většina místních ji nebere jako vážný problém. I silně podvyživené děti jsou sice považovány za nemocné, ale příčiny jejich nemoci nejsou správně chápány,“ vysvětluje Bregovic.