Resocializační programy pro mladistvé se změnily. Zátěžové výjezdy a práce s rodinou jsou nyní povinné

Publikováno: 1. 4. 2021 Doba čtení: 3 minuty
Resocializační programy pro mladistvé se změnily. Zátěžové výjezdy a práce s rodinou jsou nyní povinné
© Foto: ČvT

Probační a resocializační programy pro mladistvé se zaměřují na děti a mladistvé od 13 do 18 let, kteří mají výchovné problémy, dostali se do konfliktu se zákonem, dochází u nich ke konfliktům ve společné domácnosti, nebo se opakovaně dopouštějí přestupků či porušování společenských norem. Spolupráce s nimi probíhá z velké části individuálně v rámci konzultací, zároveň zahrnuje skupinové a pobytové aktivity. Jsme rádi, že se podařilo opět získat akreditaci od Ministerstva spravedlnosti, a dobrou zprávou je, že došlo k významným úpravám v programové struktuře. 

První z nich je, že vícedenní zátěžové výjezdy, které byly dosud dobrovolné, jsou nyní pevnou součástí programu. Jsou nejčastěji víkendové a jejich součástí jsou týmové i individuální aktivity. „Základním pilířem výjezdů je týmová spolupráce, kdy se účastníci potřebují na základních pravidlech, obsahu výjezdu ale třeba i složení jídelníčku a nákupu potravin domluvit společně. To je pro mnohé klienty, kteří jsou zvyklí aplikovat dravčí individualitu, zcela nová strategie ´přežití´,“ popisuje aktivizační pracovnice resocializačních programů Kristýna Mikésková. Ke strategii výjezdů patří to, že se odehrávají v přírodě, co nejvíce mimo civilizaci, aby došlo k částečnému ´vytržení z komfortní zóny a zasazení do zóny růstu´. Účastníci spí vždy minimálně jednu noc venku bez stanů a druhá noc se odvíjí od počasí. K zapůjčení je připraveno jak outdoorové vybavení, tak i funkční oblečení. K výjezdům neoddělitelně patří i rozvoj praktických a osobních dovedností a reflexe. Ze závěrečných reflexí přínosu po výjezdu jednoznačně vyplývá, že na druhém místě po outdoorových zážitcích jako je první přespání pod širákem v životě, rozdělání ohně bez sirek, filtrování vody, práce s mapou nebo učení se první pomoci, účastníci uvádějí příjemné překvapení či úspěch ze spolupráce s ostatními. Většina z nich zažívala nebo zažívá v rámci kolektivu neúspěch. Neumí se prosazovat, nebo se naopak prosazují na úkor druhých. Během výjezdu se snažíme vytvářet takové situace, ve kterých účastníci mohou zažít při kooperaci úspěch,“ vysvětluje Mikésková.

Spolupráce rodiny a změna u dítěte je neoddělitelná

Druhou významnou změnou je povinná práce s rodinou účastníka, která je neoddělitelná od celého procesu změn. „Považujeme za důležité vtáhnout pečující osobu, ať už je to rodič nebo pěstoun, do celého programu. V prvé řadě je potřeba, aby pečující osoba rozuměla a vnímala, že hraje roli v procesu změny dítěte či mladistvého,“ osvětluje pracovnice. Setkáváme se s rodinami, kde už jsou pečující osoby unavené opakovanými konflikty s dítětem, nebo dlouhodobou řízenou spoluprací s dalšími lidmi (poradny, psychologové, probační a mediační služba, OSPOD a další), a nevidí smysl v zapojování se do spolupráce. V takových případech je důležité pečující osobu podpořit tak, aby byla schopna vnímat souvislost mezi změnou u dítěte a vlastním přístupem. „V rámci zapojení pečujících osob mapujeme i jejich potřeby, a zjišťujeme, zda samy nepotřebují s něčím pomoci a v něčem podpořit. Toto se týká nejvíce dluhového poradenství, ale řešíme i podporu při hledání bydlení či zprostředkování odborné pomoci, například terapeuta nebo právníka,“ doplňuje Mikésková.

A závěrem malá výzva

V současné době řešíme nedostatek lektorů pro naše programy, a to zejména na Rokycansku a Tachovsku. Lektorem programu pro děti a mladistvé může být člověk, který má ideálně víceletou zkušenost s prací s mladými lidmi, srovnané osobní hodnoty a životní styl, a rád by se zapojil do spolupráce formou DPP jako mentor a aktivizační pracovník jednotlivých dětí. Zájemci o bližší informace se na nás mohou obracet emailem na vlastimila.feistingerova@clovekvtisni.cz

Popsané aktivity jsou realizovány v rámci projektu Synapse (CZ.03.2.X/0.0/0.0/17_076/0011510), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


Autor: Tereza Králová, Kristýna Mikésková

Související články