Uvidět neviditelné – Světový den vody
Publikováno: 22. 3. 2022 Doba čtení: 3 minuty
Světový den vody se každoročně koná 22. března a zaměřuje se na sladké vody. Letos se zaměřuje na podzemní vodu, neviditelný zdroj, jehož dopad je všude viditelný.
Podzemní voda je voda nacházející se pod zemí ve vodonosných vrstvách, což jsou geologické útvary hornin, písků a štěrků, které zadržují značné množství vody. Podzemní voda napájí prameny, řeky, jezera a mokřady a prosakuje do oceánů. Podzemní voda se doplňuje především z dešťových a sněhových srážek, které pronikají do půdy a může být čerpána na povrch pomocí čerpadel a studní. Bez podzemní vody by život nebyl možný. Většina suchých oblastí světa je na ni zcela závislá. Podzemní voda dodává velkou část vody, kterou používáme k pití, hygienickým účelům, výrobě potravin a průmyslovým procesům.
Podle United Nations:
- Pro přibližně 2,5 miliardy lidí na světě je podzemní voda jediným zdrojem pitné vody.
- Odhaduje se, že ani ne 20 % světových vod vykazuje téměř dokonalou kvalitu vody.
- Od roku 1900 přišel svět o přibližně 50 % mokřadů.
- Podzemní voda tvoří 99 % veškeré nezamrzlé sladké vody. Zásobuje téměř polovinu světové populace pitnou vodou a podílí se na produkci asi poloviny světových potravin.
- Celosvětově se počet jezer s růstem škodlivých řas do roku 2050 zvýší nejméně o 20 %.
- Půdní eroze každoročně odnese 25-40 miliard tun svrchní vrstvy zeminy, což výrazně snižuje výnosy z plodin a schopnost regulovat vodu, uhlík nebo živiny a přenáší 23-42 milionů tun dusíku.
ZAMĚŘENÍ NA OCHRANU A UDRŽITELNOST PODZEMNÍCH VOD
Mimo naši pozornost se množství a kvalita vody pod našima nohama neustále proměňuje. Povětrnostní podmínky jsou nestabilní a v důsledku změny klimatu se stávají extrémními. Infiltrace dešťové vody do podzemních vodonosných vrstev je omezená kvůli nerovnoměrnému rozložení srážek, kdy přívalové deště střídají neobvyklá sucha a bleskové povodně odplavují úrodnou půdu. I díky těmto faktorům proniká voda do hlubších vrstev zeminy jen velmi pomalu a trvá tak desítky let, než se vodonosné vrstvy doplní. Jakmile je jednou nastaven negativní trend zpomalování doplňování hladiny podzemní vody, nastolit opět rovnováhu jde jen velmi obtížně.
Kvalita života ve venkovských obcích, kde působí organizace Člověk v tísni do značné míry závisí na dostatečné kvalitě a množství podzemní vody. Vzhledem ke specifickým geologickým podmínkám Riftového údolí v Etiopii jsou statisíce lidí v regionu Halaba na jihovýchodě země závislé na hlubinných vrtech. Vydatné vodonosné vrstvy se nacházejí v hloubkách mnohdy přesahující i 150 metrů, a proto jsou pro vyhledání bezpečných zdrojů tolik důležité podrobné hydrogeologické mapy, navíc v oblasti známé vysokým obsahem fluoridu ve vodě.
Česká rozvojová agentura prostřednictvím rozvojové spolupráce v Etiopii podporuje dlouhodobé projekty hydrogeologického mapování v zemi. Získané údaje jsou nezbytné nejen pro efektivní plánování infrastruktury, ale i přidělování finančních prostředků pro jednotlivé komunity. Profesionální geologické společnosti vytváří systém monitoringu podzemních vod, který umožňuje zajistit udržitelné a efektivní využívání přírodních zdrojů.
Člověk v tísni v Etiopii využívá hydrogeologické údaje a mapy k navrhování postupů, které pomůžou lidem ve venkovských oblastech zajistit přístup k vodě. Hlubinné vrty zase zásobují vodou lidi v oblastech postižených suchem a zvyšují jejich odolnost vůči přírodním šokům.
S cílem zajistit schopnost půdy a krajiny zadržovat vodu, omezit erozi a snížit ztrátu kvalitní ornice, realizuje ČvT v Etiopii již více než deset let projekty v oblasti řízení přírodních zdrojů. Doplňování zásob podzemní vody je podporováno zalesňováním, protierozními opatřeními a zaváděním zásad šetrného zemědělství. Zvýšení schopnosti půdy zadržovat vodu jí umožňuje doplnit ztracené zásoby ve vodonosných vrstvách, zároveň kontrolovat pronikání slané vody, ale také zabránit sesuvům. Hospodaření s vodními plochami a přírodními zdroji se uplatňuje také za účelem udržení nebo zlepšení fungování ekosystémů a kvality podzemních vod.
Dostupnější vrtné technologie, zaměření se na výstavbu nové infrastruktury a nedostatečná koordinace vedou spíše k nahodilému vrtání nových zdrojů vody, namísto snahy udržet v provozu ty stávající. V mnoha případech tento přístup neznamená nic jiného než nadměrné vyčerpání půdy i podzemních pramenů. I proto v projektech odborného technického vzdělávání učí odborníci ve spolupráci s ČvT studenty a provozovatele vodních systémů dlouhodobému a efektivnímu využívání vody, například přizpůsobením rychlosti čerpání možnostem zdroje. Účastníci školení se také učí zřizovat kolem zdrojů ochranná pásma, aby chránili životní prostředí a vodu před kontaminací.
