419 dnů. Jeden jako druhý.

Publikováno: 3. 5. 2016 Doba čtení: 3 minuty
419 dnů. Jeden jako druhý.
© ČvT archiv

Čtyři sta devatenáct. Přesně tolik dnů a nocí strávila v zajetí proruskými separatisty v Luhansku ukrajinská novinářka Maria Varfolomejevová. Vinili ji z toho, že je špionka. Letos v březnu byla po dlouhých a složitých vyjednáváních vyměněna za dva občany Ruské federace. Za rok a dva měsíce prošla pěti věznicemi, zažila úzkost samotky i pobyt na cele se skutečnými kriminálníky.

Maria Varfolomejevová se narodila před jednatřiceti lety v Luhansku na východě Ukrajiny. Na jaře roku 2014 sledovala, jak její rodné město obsazují proruští povstalci, kteří část obyvatelstva zmanipulovali výkřiky, že vládu v Kyjevě ovládli fašisté, a proto je potřeba se bránit. Zorganizovali pár demonstrací a obsadili klíčové posty jako sídlo tajné služby či policie. Do čela obsazeného regionu se postavilo proruské vedení. Do města začaly proudit neoznačené vojenské konvoje zpoza východní hranice a moderní ruské tanky. Rozhořel se regulérní válečný konflikt. Někdo utekl, jiný se s novou situací smířil – a někteří skončili v zajetí jako „špioni“.

Právě to se stalo Marii Varfolomejevové, kterou proruští separatisté zajali 9. ledna 2015. Z mladé novinářky se stal symbol „největšího nepřítele národa“, jak o ní v místní televizi mluvil ministr vnitra samozvané Luhanské lidové republiky. Vše přitom začalo nevinně. Maria byla v té době už několik týdnů v Luhansku. Vrátila se tam z Kyjeva, aby se postarala o babičku. Novinářský kolega využil toho, že Maria pobývá v Luhansku, a poprosil ji, aby pořídila fotografie několika domů ve městě. Kromě jiného měla pořídit snímek budovy, ve které sídlilo velitelství separatistů. To však v tu chvíli netušila a dodnes nechápe, proč ji kolega na riziko neupozornil. Když vojáci uviděli fotografující novinářku, zatkli ji.

Zpočátku se zdálo, že Marii brzy propustí. Když ale v televizi uslyšela hřímat ministra vnitra samozvané republiky, který o ní mluvil jako o „nebezpečném narušiteli“, došlo jí, že se vše může zkomplikovat. Situaci zhoršilo i to, když v jejím telefonu objevili snímek se symbolikou Pravého sektoru. Na separatisty obrázek zapůsobil jako červený hadr na býka. Ke špionáži přibylo další obvinění: Mariiným úkolem v Luhansku bylo prý zaměřit strategické cíle, které by následně ukrajinská armáda zasáhla ostřelováním. První výslechy byly tvrdé. Křehké ženě přikládali pistoli ke spánku, vyhrožovali, že jí zlámou ruce. Přesto doufala, že ji propustí. Jednání o výměně se však vlekla. Podobně jako u dalších zajatců i ji separatisté chtěli využít k vlastní propagandě, když k ní na celu vpustili ženu, která se představila jako reportérka ruského Prvního kanálu a požádala Marii o interview – ve skutečnosti však šlo o agentku tajné služby separatistů.

„Uskladněná“ novinářka

Měsíce a měsíce čekala Maria zavřená mezi čtyřmi stěnami a snila o tom, jaké to je vyjít na ulici, slyšet zvuky města, pozorovat, jak se mění roční období. Jak sama říká, na čtrnáct měsíců ji „uskladnili“ ve sklepě. Jako zeleninu.

Letos 3. března se dočkala. Vyměněna byla za dva občany Ruské federace. Jedním z nich byl Ivan Horbunov, odsouzený ukrajinskými soudy za terorismus. Výměna proběhla na mostě poblíž města se symbolickým názvem Štěstí.

Maria Varfolomejevová si dnes naplno užívá svobody. Jednou z prvních věcí, které po propuštění udělala, bylo, že si obarvila vlasy na blond. Ještě v zajetí si totiž sepsala seznam činností, které na svobodě jistě udělá. A jednou z kategorií bylo, že se zkrášlí. Aby se opět cítila jako žena. Neponižovaná. V době, kdy seznam tvořila, to pro ni byl nereálný cíl. Stejně jako třeba cesta do Bruselu, kam se v dubnu podívala jako host Člověka v tísni na festival Jeden svět. Ona sama je ale především šťastná – jejím světem už nejsou čtyři holé sklepní stěny.

Přihlašte se a budete pravidelně dostávat Východoevropský žurnál:

 

 

Autor: Východoevropský program ČvT

Související články