Chudoba, AIDS, špačci… Jaké problémy trápí žáky 7 nových Světových škol?

Kozy a kuřata pro africké rodiny

„Spolužák, který nemohl jet na hory“, vysvětlily na závěrečném workshopu v Americkém centru v Praze Nikol, Tereza, Klára a Kateřina ze ZŠ a MŠ Ptení, co je motivovalo k tomu, aby se v rámci projektu Světová škola zabývaly tématem chudoby. V průběhu roku uspořádal jejich školní tým několik akcí, kde informovali své spolužáky o různých podobách chudoby ve světě. Své celoroční snažení pak završili prodejem cukrovinek a pečiva, které sami nebo s pomocí rodičů upekli. Z výtěžku kvůli různým překážkám nakonec nefinancovali cestu spolužáka na hory, ale koupili 4 kozy a 40 kuřat pro chudé rodiny v Africe v rámci sbírky Člověka v tísni Skutečný dárek. Maketu kozy z kartónu si tým přivezl i na závěrečný workshop. Odměnou pro ně bylo, stejně jako pro dalších 6 letošních finalistů, udělení certifikátu Světová škola.

Světové školy každoročně přibývají

V Česku se tímto prestižním certifikátem může pochlubit už 63 škol. Slovy Anthonyho Jonese, ředitele Amerického centra, kde předávání probíhalo, učinili žáci zapojením do tohoto projektu krok k tomu stát se světovými občany. Tedy občany, kteří znají a chápou globální problémy i jejich lokální souvislosti a nebojí se sami aktivně ve svém okolí působit.

Všech sedm letošních finalistů a dnes už hrdých držitelů certifikátů ve svých projektech beze zbytku splnilo hlavní zásady Světové školy: uč se – zjišťuj – jednej. Tituly obdržely školní týmy z rukou Dity Kubíkové z Ministerstva zahraničních věcí, Jaroslava Fidrmuce z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ondřeje Andryse z České školní inspekce.

Jdeme světu příkladem, zatočíme s odpadem

Titul letos získala i Mateřská škola Vlkava, která je teprve druhou světovou školkou u nás. Děti se společně s učitelkami soustředily na téma odpadů. Jak vznikají, jak je třídit nebo ekologicky likvidovat. Ředitelka Jitka Čadilová popisuje, jak s tématem začínali: „Děti se nejprve dívaly, co se děje s odpadky ve školce. Velkým překvapením pro mne bylo, že končí v jedné popelnici. A to jsme se rozhodli společně změnit. Zapojili jsme i rodiče a společně jedno odpoledne věnovali malování popelnic, do kterých jsme poté začali odpad třídit.“ Školka vysbírala odpadky i ve svém okolí a založila záhonek, o který se děti společně starají. Pro rodiče, sousedy a kamarády pak uspořádali bazárek, kde si lidé vyměňovali staré oblečení a hračky. Děti společně s učitelkami vysvětlovaly, jaké existují druhy odpadu a ukazovaly, jak je třídit. Do mateřské školy mohou také rodiče a občané Vlkavy a přilehlých obcí nosit k ekologické likvidaci nebo dalšímu využití drobná elektrozařízení, textil, obuv, hračky, olej z domácností a plastová víčka.

Rodina je základ

Tématem rodiny u nás a ve světě se zabývali studenti  z Gymnázia Nad Alejí z Prahy 6. Formou ankety zjišťovali postoje a názory lidí k různým problémům spojených s rodinou jako je například domácí násilí, rozvod nebo jiné než tradiční uspořádání členů domácnosti. Zatímco starší lidé měli tendenci se více vyhraňovat a na škále 1-5 volili častěji krajní varianty, mladší lidé projevili větší toleranci i nerozhodnost. Představu o tom, jak vypadají rodiny ve světě, pak mohla veřejnost získat z výstavy výtvarných prací na toto téma, kterou studenti uspořádali. Dojemnou chvíli studenti připravili divákům v Americkém centru, když na závěr svojí prezentace poděkovali své profesorce, která se čerstvě stala maminkou.

Děti jako my

Klasické a španělské gymnázium z Brna-Bystrce se rozhodlo podpořit Nízkoprahové centrum Jonáš, které se zaměřuje  na děti s různými typy problémů, ať už je to jejich původ nebo různé závislosti. Centrum se nachází v blízkosti školy a mohli jej tak často navštěvovat.

Velkým problémem centra byla jeho špatná pověst a málo klientů, což se studenti rozhodli napravit. Propagovali i dobrovolnickou činnost, aby v centru pracoval dostatek lektorů a sociálních pracovníků. Studenti sami začali pořádat různé kroužky a aktivity, například výuku angličtiny, vaření nebo diskuze na různá témata. Uspořádali také sbírku na podporu centra a informační kampaň na školách v Bystrci. Na závěr projektu zorganizovalistudenti akci „Pomáháme pohybem“, kde se snažili nalákat veřejnost na různé typy pohybových aktivit jako jóga, pilates nebo cvičení pro maminky s dětmi. Připravili také informační blok o centru Jonáš. Výtěžek z akce využili na nákup kulečníkového sukna, barev na malování a jiných výtvarných potřeb pro centrum. „Centrum Jonáš nyní zaznamenalo mírně zvýšený zájem veřejnosti, což bylo i cílem naší celoroční snahy“, říká jeden ze zapojených studentů Jakub Vondráček.

Jahodová s mátou zvítězila

Piknik na náměstí v Moravském Krumlově uspořádali studenti místního gymnázia z potravin a surovin pocházejících z jižní Moravy. Návštěvníkům nabízeli pohoštění, uspořádali přednášku o medu a také soutěž marmelád, které vyrobili sami studenti. Sešli se i méně obvyklé kombinace, například jahodová s mátou, která nakonec zvítězila. Studenti také diskutovali s místními občany o důsledcích globálního obchodu s potravinami. Jeden ze zapojených studentů, Jan Holý z kvinty, komentuje piknik těmito slovy: „Akci hodnotím kladně, myslím, že určitou skupinu lidí oslovila a možná odstartovala delší kampaň na toto téma. Všiml jsem si i výsledků v jednom z místních obchodů, kde začali nabízet námi propagované výrobky a navíc za velmi dobrou cenu.“ Informace o produkci jídla a místním zemědělství sbírali studenti po celý rok. Zjistili například, že dovoz potravin ze vzdálených oblastí může vést k růstu lokální nezaměstnanosti, migraci za prací a následnému vylidňování venkova. Partnery se staly občanské sdružení Alma, které pořádá v Moravském Krumlově farmářské trhy, a lokální výrobci.

S vajglem do koše

Studentům z Evangelické akademie v Praze 4 – Spořilově vadili poházené nedopalky v okolí školy a rozhodli se to změnit. Získali tak originální a možná trochu kontroverzní téma. V průběhu roku totiž nebojovali s kouřením jako takovým, ale snažili se informovat kuřáky o vlivu nedopalků na životní prostředí a změnit jejich návyk házet dokouřené cigarety na zem. Do okolí školy rozmístili vlastnoručně vyrobené koše na zbytky cigaret, které nazvali „vajglovníky“. Na Den Země pak uspořádali přednášku, dílničky, kde si mohli zájemci vyrábět originální předměty třeba z krabičky od cigaret nebo PET lahví a také výstavu zvířat, která nedopatřením nedopalky snědla. O barevné koše na nedopalky se studenti sami starají a pravidelně je čistí.

Předsudky stranou

Téma z úplně jiného soudku si zvolili studenti Gymnázia Olomouc - Hejčín. Rozhodli se věnovat problematice viru HIV, nemoci AIDS a předsudkům vůči homosexualitě. Ve škole uspořádali panelovou diskuzi s odborníky. Další školy z Olomouce se pak zapojili v rámci projektového dne, který protkali různými aktivitami a osvětou. Zjišťovali i zpětné vazby a co žákům nejvíce utkvělo. Na akci připravili  originální duhové občerstvení a perníčky ve tvaru stužek s nápisem STOP HIV. Do diskuze se zapojila i olomoucká veřejnost.

Bude se mi to hodit do CV

Po skončení všech prezentací a slavnostním předání certifikátů se konala „světová kavárna“. Školní týmy se promíchaly a společně se bavily o tom, co jim projekt přinesl. Studenti si pochvalovali, že se zlepšili v týmové spolupráci, naučili se lépe komunikovat, zjistili, jak získat partnery a sponzory pro své akce. Jak zdůraznil student z gymnázia v Moravském Krumlově, měli možnost si vyzkoušet manažerské dovednosti v praxi a získat nové zkušenosti, které využijí ve svém dalším profesním životě. Zároveň mají dobrý pocit z toho, že se jim podařilo něco ve svém okolí změnit k lepšímu.

Užíváme si to

Hlavní motivací zůstává pro žáky dobré téma. Musí je skutečně zajímat a vzbuzovat v nich touhu dozvědět se víc. Mělo by je také bavit a mít smysl i pro jejich širší okolí. Důležitou funkci zastávají učitelé. Především ze začátku projektu, kdy musí na žáky vyvinout správný tlak, aby se vše rozběhlo. Pro udržení motivace pomáhá rozčlenit projekt na několik průběžných cílů, protože je to často právě ocenění, pochvala, výsledek, co žáky motivuje v další práci. Často totiž musí během práce na projektu překonávat nejrůznější překážky a problémy, někdy i zklamání, že ne vše jde tak, jak si představovali.

Vystoupil jsem v  televizi

Nedílnou součástí akcí bývá jejich propagace a medializace. I to se žáci učí a některým týmům se podařilo dostat se do televize, rozhlasu nebo místních novin. „Do projektu jsem investoval velké množství svého volného času, ale účast v pořadu Sama doma bylo pro mě příjemnou odměnou. Snad jsem projekt dostatečně představil a motivoval tak případné zájemce o spolupráci, protože se domnívám, že přes veškerá úskalí měl náš projekt smysl a svým způsobem posune Jonáše dopředu,“ popisuje Jakub Vondráček ze Sexty A8 z gymnázia v Brně-Bystrci své zkušenosti s vystoupením v České televizi. Na Jakuba a další se můžete podívat zde (62:44 minuta). Středoškoláci z Evangelické akademie v Praze se se svým projektem dostali do pořadu Zaostřeno na ČRo Plus 15:30).   

Co bude dál?

Získáním certifikátu Světová škola ale nic nekončí. Vlastně všechno teprve začíná. Studenti si identifikují další téma, které je zajímá a nad kterým budou bádat. Certifikát získali na 2 roky, poté proběhne audit, zda se škola i nadále místním tématům s globálním přesahem aktivně věnuje a po úspěšném absolvování tohoto auditu získají certifikát na dalších 5 let.  Pokud se na škole udrží nadšení pedagogové, kteří povedou nové a nové třídy k získání podobných zkušeností, jaké díky Světové škole mají letošní finalisté, pak se můžeme těšit na další generace aktivních světoobčanů.