ČRo: Dostudovat nebo jít pracovat a podpořit rodinu? Bezmoc a frustrace mladých ze sociálně znevýhodněného prostředí roste

„Rodiče by chtěli, abych to udělal, tuhle školu, ale je to těžký. Když to bude pořád zavřený, tak to neudělám,“ řekl 16letý René, který v září nastoupil do prvního ročníku Střední průmyslové školy v Děčíně. Zatímco v deváté třídě měl vyznamenání, letošní rok v pololetí na nové škole propadá. Jak sám říká, přestože by mu rodiče se školou rádi pomohli, nedokáží to. „Chtějí mi pomoci, ale taky to neumějí,“ uvedl pro Český rozhlas René.

Ještě nedávno se René chtěl stát stavbyvedoucím. Kvůli distanční výuce se mu ale začínají plány hroutit. Naše kolegyně a kariérní poradkyně Barbora Hocká Českému rozhlasu sdělila, že René byl velmi odhodlaný školu dokončit, navíc se tak rozhodl sám od sebe, aniž by ho k tomu kdokoli vedl. „Teď chtěl vystudovat tuhle školu a pak jít na dva roky na nástavbu. A byl by stavbyvedoucím. Měl všechno zjištěné, věděl, co pro to musí udělat. A pak bum, přišla distanční výuka a všechno se sype jako domeček z karet,“ komentuje současnou situaci Hocká. Pokud by René střední školu dokončil, byl by prvním z pěti sourozenců, kterému by se to podařilo.

Děti k odchodu ze školy tlačí tíživá finanční situace rodiny

„Moje spolužačka má dilema. Je ve třetím ročníku, ale chce tu školu ukončit, jít raději pracovat. Žije se ségrou a už to moc nedávají,“ říká Aneta, které se školou pomáháme a dodává, že ona sama je momentálně odhodlána školu dokončit.

Podobné důvody, kvůli kterým studenti školu předčasně ukončují, slýchají naši kolegové napříč pobočkami. „Před chvilkou jsem měla hovor s jednou maminkou a řešíme to, že její syn ji chce pomoci finančně, protože maminka je nemocná. Ta past se více a více prohlubuje,“ uvedla pro Český rozhlas naše kolegyně z Kladna Mária Siváková.

Rodiny často žijí v jedné či dvou místnostech

Distanční výuka není pro děti složitá jen z toho důvodu, že probírané látce nedokáží sami porozumět. Důležitou roli sehrává také komplikované domácí prostředí. „Většinou jsou to početné rodiny, kde je nevyhovující prostředí nebo podmínky vůbec pro jakoukoli činnost, kdy je potřeba se soustředit, na něčem v klidu pracovat a něco tvořit. Rodiny žijí v jedné nebo dvou místnostech, je tam více dětí, neplní úkoly, neúčastní se výuky. A to má potom zásadní dopad na jejich spolupráci se školou i na prospěch,“ řekl v reportáži Štefan Gabčo, kariérní poradce Člověka v tísni z Karlovarského kraje.

Jeďte radši do Německa, školu nepotřebujete, slýchají děti

„Každý dětem říká, že škola stejně není potřeba. Důležité prý je, aby sis sehnal řidičák, auto, že budeš jezdit do Německa a vydělávat mnohem více, než bys vydělával tady v jakékoli fabrice, kde jsou platy ve výši základního životního minima,“ vysvětluje dále Štefan Gabčo a dodává, že mladí lidé dnes skutečně vidí, jak jejich přátelé v Německu vydělávají o mnoho více peněz, než by vydělávali v Česku s výučním listem. Tato zkušenost v dětech posiluje víru v to, že odejít ze školy a pracovat je správné rozhodnutí.

Podobné dilema řešil také dvacetiletý Zdeněk, který ukončil Obchodní akademii v Sokolově už v prvním ročníku. Po chvíli práci si ale své rozhodnutí rozmyslel. „Tam jsem zjistil, že je to bezpředmětné myslet si, že když jdu do Německa, tak mám všechno. Tak jsem se po půl roce rozhodl vrátit zpět do Čech a dodělat si alespoň výuční list,“ říká v reportáži.

Mladí lidé ztrácejí motivaci a připadají si nehodnotí

Je potřeba se dětem věnovat, pracovat s nimi, učit je, pomáhat jim složité období co nejlépe zvládnout. „Test sami nenapíšou. Demotivuje je to, pak si připadají nehodnotní, ztrácejí chuť, motivaci. Říkají si, že je všechno zbytečné, že tomu stejně nerozumí. Neví, jak pracovat ani co se po nich vlastně chce,“ uvedl Gabčo. Frustrace u dětí proto podle něj stále narůstá, některé z nich začíná svírat úzkost. Břemeno totiž leží často jen na nich samotných, protože rodiče řeší existenční problémy, starají se o to, aby měli kde bydlet a co jíst.

Celý pořad Českého rozhlasu, který připravila Lucie Korcová, si můžete poslechnout ze záznamu.