Deník: Počet zájemců o doučování se během uzavření škol zvýšil, říká koordinátorka
Publikováno: 15. 1. 2021 Doba čtení: 5 minut
Michaela Palaščáková pracuje jako koordinátorka vzdělávacích služeb organizace Člověk v tísni v Ústí nad Labem. Neziskovka pomáhá mimo jiné s doučováním dětí, jejichž rodiče jim s látkou nedokážou pomoci. Stejně tak dětem pomáhá zvládat i distanční výuku a vybavila je i potřebnou technikou. Kromě Ústí pomáhají pracovníci Člověka v tísni v Ústeckém kraji také v Bílině a v Chomutově.
Organizace Člověk v tísni pomáhala při uzavření škol se zvládnutím distanční výuky dětem ze sociálně znevýhodněných rodin. V jakých regionech Ústeckého kraje se tato pomoc odehrávala?
Člověk v tísni působí v Ústeckém kraji ve třech městech. Jedná se o Ústí nad Labem, Bílinu a Chomutov. Ve všech těchto třech městech jsme rodinám pomáhali s distanční výukou.
Kolika školákům a studentům jste pomoc při distanční výuce poskytovali? A jak výuka na dálku probíhala?
Vzhledem k tomu, že já mám na starosti pouze Ústí nad Labem, mohu říci pouze data z tohoto města. Dohromady naše pracovnice, které mají na starost podporu vzdělávání pro děti ze základních škol, spolupracovaly s 37 rodinami. Forma spolupráce byla různorodá. S některými rodinami probíhala pravidelná každotýdenní spolupráce ve formě on-line doučování, dle potřeby minimálně jednou či dvakrát týdně. Jiným rodinám jsme v kanceláři předávali vytištěné materiály s krátkými konzultacemi.
Co byl největší problém? Absence potřebné techniky a připojení nebo nedostatečná podpora rodičů?
Asi kombinace obojího. Někteří rodiče jsou aktivní více, někteří méně. Přesto jsme se do všech našich spolupracujících rodin potřebnou techniku snažili zapůjčit. Různorodé bylo i množství zadávaných úkolů a různá forma spolupráce se školou. Některé školy měly on-line hodiny, jiné vzhledem k vybavenosti žáků tyto on-line hodiny bohužel realizovat nemohly, takže zadávaly tištěné úkoly.
Kolik dětí se vám technikou podařilo vybavit?
Celkově i s jarním lockdownem jsme do rodin v Ústí nad Labem propůjčili 33 počítačů, v některých rodinách i s routerem. Většina rodin si však sama zařídila vlastní wi-fi připojení.
S distanční výukou pomáhali také dobrovolníci. Měli jste jich dostatek nebo bylo těžké tyto lidi sehnat? A z jakých řad se k vám dobrovolníci nejvíce hlásili?
Co se týká Ústí, tam v současné době máme pouze šest aktivních dobrovolníků, kteří za běžné situace chodí také přímo do rodin doučovat na dvě hodiny týdně. V současné situaci, podle vládních nařízení a i našich interních pravidel, se s dětmi učí on-line skrze počítač či telefon. V nejnutnějších případech se mohou setkat v našich kancelářích a předat si vytištěné materiály. Nicméně v reakci na nastalou situaci se naší organizaci celkově začali ozývat takzvaní on-line dobrovolníci, kteří velice často nežijí ani v České republice, ale mohou nabídnout svoje znalosti a dovednosti právě v rámci on-line doučování. Databáze těchto dobrovolníků jich čítá několik desítek.
Dokážete odhadnout, jaký dopad může do budoucna na děti, které se nemohly z různých důvodů výuky na dálku stoprocentně účastnit, mít tento výpadek ve vzdělávání?
Prohloubení sociálních rozdílů oproti „vybavenějším“ a „připravenějším a kompetentnějším“ rodinám. Je tu také riziko negramotnosti, kdy mezery v učivu děti nemusí nikdy dohnat. Mají například problém s pochopením navazující látky, tím pádem neprospěch ve škole a nízký stupeň vzdělání. Ztrácejí řád, disciplínu a pravidelnost. Na to navazují potíže s obnovením školní docházky a pravidelné přípravy. Ztrácejí také kontakt s učiteli a se školou.
Online doučování
Mají šanci tyto nerovnosti vzniklé distanční výukou ještě dohnat?
Nevím. Bohužel u některých dětí si myslím, že látku, které neporozuměly, mohou dohnat jen s velkými obtížemi. Představit si to umím, za situace, že bude těmto dětem poskytnuta větší podpora a dohled. Nutná je i spolupráce s rodinou a prostor a snaha s dětmi látku doplnit a dohnat.
Jaké případné rozdíly panovaly na jaře oproti podzimnímu uzavření škol? Přeci jen v novém školním roce byly školy na výuku na dálku mnohdy lépe připravené a distanční výuka byla navíc povinná.
Jiné to na jaře bylo určitě v tom, že školy nerealizovaly on-line výuku, rovněž málokteré školy vyžadovaly zpět vypracované materiály. Během jarní vlny byly rodiny zaskočeny, nepřipraveny, neinformovány a situace byla pro rodiny i školy chaotická a nepřehledná, neboť přicházely náhlé změny ve vládním nařízení. Rodiny měly strach, stáhly se a žily ve větší izolaci, byl více „prázdninový režim“ a podpora rodin nebyla možná v takové míře, v jaké byla třeba. Všichni čekali, co se bude dít dál.
Vzdělávací služby Člověka v tísni nejsou jen o podpoře během distančního vzdělávání. Školákům pomáháte běžně také s doučováním. Pro jaké děti je doučování určeno?
Je určeno zejména pro děti z lokalit, ve kterých pracujeme a jejichž rodiče jim nemohou s učivem pomoci. Vzhledem k tomu, že dané látce sami nerozumí a proto nás osloví. Velice často nás také osloví samy školy s tím, že nějaký žák by potřeboval s učivem pomoci.
Jak systém doučování probíhá během nouzového stavu a vládních omezení? Můžete se s dětmi vidět osobně nebo jen on-line?
Podle nařízení naší organizace v souladu s vládními opatřeními nedocházíme do rodin v současné situaci vůbec. Doučování ideálně probíhá pouze on-line. V nutných případech se pracovnice s dětmi potkávají v našich kancelářích za dodržení všech hygienických podmínek.
Převládají spíše mladší školáci nebo studenti středních škol?
Doučujeme děti jak z prvního, tak i druhého stupně základních škol. Dále nabízíme také službu Kariérní poradenství, která je zaměřena pouze na středoškoláky. Několika těmto studentům jsme také poskytli počítače a připojení. Doučování s nimi realizuje jednak naše pracovnice, která službu má na starosti, dále pak online dobrovolníci. Celkově je ve službě přibližně dvacet studentů, kteří navštěvují střední školu nebo učiliště.
Jedná se o stejné děti, kterým jste pomáhali také s distanční výukou nebo se během uzavření škol počet dětí, které potřebovaly vaši pomoc, zvýšil?
Ano, počet zájemců o doučování se během uzavření škol zvýšil. Nicméně bohužel naše časové i personální kapacity jsou omezené. Během uzavření škol jsme se soustředili na spolupráci s rodinami, se kterými již byla navázána spolupráce od začátku školního roku a spousta dětí zůstala ve službě i vzhledem k situaci z loňského školního roku. Tudíž se bohužel „nových“ dětí do doučování moc nepřibralo. Všem zájemcům o doučování jsme však vždy nabídli možnost již zmíněného online doučování s online dobrovolníky. Ovšem ne všechny rodiny tuto možnost využily.
Rozhovor vyšel na serveru Deník.cz, k nalezení ZDE.
