Zkušenosti dluhového poradce aneb dluhy ,,kam se podíváš“
Publikováno: 4. 8. 2021 Doba čtení: 2 minutyRád bych se podělil o zkušenosti z mé relativně krátké působnosti v roli dluhového poradce v tématu, které má velmi blízko k mé původní profesi sociálního pracovníka. Čím dál častěji se objevují případy klientů, kteří se rozhodli, že budou řešit svou neutěšenou situaci ohledně dluhů vstupem do insolvenčního řízení. Mají exekuce, zpravidla několik, a možnost zaplacení dluhů v exekuci je prakticky nereálná.
Chci psát o lidech, kterým bych to ze srdce přál, aby se jim buď po třech, nebo pěti letech ulevilo a mohli vést minimálně kvalitnější život než předtím s dluhy „kam se podíváš“. Mám na mysli klienty, kteří sice splní zákonné podmínky pro vstup do oddlužení, ale na druhou stranu musíme společně vždy zohledňovat život během splácení v oddlužení. To znamená, kolik peněz jim zůstane po uhrazení splátky v oddlužení a jestli budou schopni zvládnout hradit své základní životní potřeby jako je nájem, strava, ošacení apod. A to i v případě že by to byla jen nejnižší zákonná splátka.
Setkávám se s důchodci starobními i invalidními, pracujícími rodiči, kteří mají nízké příjmy, které jim v podstatě tvoří překážku vstupu do oddlužení. Existuje možnost doložit tzv. smlouvu o důchodu, tedy že další osoba buď přispívá dlužníkovi k úhradě splátky v oddlužení, nebo je možné i přispívat celou splátku, pokud to jiným způsobem není možné.
Oddlužení není pro každého. Zůstat v exekuci může být milosrdnější
Ale kdo má takovou možnost? Vždy když se na to zeptám, tak dostanu jasnou odpověď. „Nemáme někoho takového“. A co dělat v takovém případě? S klienty probíráme jejich životní situaci, mapujeme jejich dluhy a počítáme jejich případnou splátku v oddlužení s ohledem na jejich aktuální příjem. Klient nebo klientka záhy zjistí, že jeho situace mu vlastně nedovoluje vstup do oddlužení ani ne tak z právních pohnutek ale z pohnutek sociálních. Musí si odpovědět na otázku: „Zvládnu přežít z toho, co mi zůstane po odečtu splátky v oddlužení?“
Odpověď není složitá. Zůstat v exekuci je vlastně milosrdnější, než vstoupit do oddlužení, protože jim zůstane více peněz, ze kterých uspokojují své potřeby, pokud se jedná o nepřednostní pohledávky. Mají sice možnost splácet jen 3 roky, nemusí splatit ani 30% všech závazků a přesto je situace tlačí do setrvání v exekuci.
Můj osobní názor je, že oddlužení není pro každého. Kdo tvrdí, že ano, prostě nemluví pravdu.