Jak jsme pomohli paní Zuzaně z vězení zpátky do života

Jak jsme pomohli paní Zuzaně z vězení zpátky do života

Publikováno: 7. 12. 2021 Doba čtení: 2 minuty

V rámci resocializačních programů podporujeme osoby ve výkonu trestu odnětí svobody (VTOS), propuštěné z něj nebo ty, kteří vykonávají jiný alternativní trest. Co v rámci služby nabízíme, se můžete na našem webu snadno dočíst, ale tato vcelku nenápadná služba, za sebou skrývá velké příběhy a mnoho hodin práce. To, co je pro mnohé z nás jednoduchá či samozřejmá záležitost, může být pro jiného nepřekonatelnou bariérou, díky které hrozí návrat zpět na začátek, tedy do vězení. Martin Slavík, pracovník resocializačního programu, nám jeden z příběhů poodhalí.

Díky spolupráci s Probační a mediační službou ČR se seznámil se Zuzanou. Nedůvěřivou ženou, která právě podmínečně opustila VTOS a zázemí našla v jedné místní ubytovně. Zuzana ho kontaktovala, protože potřebovala pomoc se zvýšením jejího rozpočtu. „Náklady hrazené za ubytování pokryla svým jediným příjmem – invalidním důchodem. Na život jí zbývala částka ve výši existenčního minima. Ve chvíli, kdy ale došlo ke zvýšení nájemného, neměla už nic. Naopak, byla v mínusu. Požádali jsme proto o doplatek na bydlení, který byl schválen, a tak Zuzana získala pár set korun měsíčně navíc,“ popisuje počátek spolupráce Martin. Vypadalo to, že tím je vše u konce.

Po tomto pro někoho jednoduchém kroku, který v Zuzaně vyvolal pocit, že může někomu věřit, přišly na řadu další lapálie. Zuzana má dítě, o které ve své situaci není schopna pečovat. Náklady na výživné ale nemá z čeho hradit. Proč se Martinovi nesvěřila dříve? Styděla se. Poslat peníze je to nejmenší, co pro své dítě může udělat a ani toho aktuálně není schopná. Navíc jí hrozí návrat zpět za mříže. Snaží se najít si zaměstnání, má inzeráty různých zaměstnavatelů, kde se pokouší domluvit schůzku. Jenže všude požadují životopis, který nemá kde sepsat ani vytisknout. „Nejprve jsme se dohodli na podání žádosti o snížení výživného. Pokud by Zuzana skončila ve vězení z důvodu neplacení výživného, nebude to prospěšné pro nikoho. Následné sepsání a vytisknutí životopisu, bylo opravdu to nejmenší. Zaměřili jsme se zejména na hledání vhodného zaměstnání, které bude odpovídat jejímu zdravotnímu stavu. Povedlo se a Zuzana nyní pracuje u místního podnikatele,“ doplňuje Martin. Zdálo by se, že tím příběh končí, ale opak je pravdou.

„Paní Zuzana je velmi motivována k tomu změnit svou stávající životní situaci. Jejím cílem je nyní najít si řádné bydlení, protože jak říká, bydlení na ubytovně není pro ni, protože touží po vlastním prostoru, soukromí a především klidu, který se jí na ubytovně nedostává,“ uzavírá Martin. Vlastní kuchyně a koupelna není ani v dnešní době standard. A samozřejmě nezapomínají ani na Zuzanino dítě.

Zuzaně a ostatním mohl posledních půl roku pomáhat Martin Slavík díky podpoře Nadace ČEZ v rámci projektu Preventivní programy.


Autor: Barbora Šebestová, koordinátorka soc. a vzd. služeb

Související články