Jak lépe zacílit pomoc ohroženým dětem? Pomocí Hvězdy!

Pražská pobočka Člověka v tísni nabízí už více než deset let pomoc dětem, které potřebují podpořit ve školní přípravě. Provozujeme předškolní a volnočasové kluby, máme programy podpory vzdělávání, doučování, mentoringu a kariérního poradenství, které se snažíme dělat přímo v terénu. Ne vždy se ale daří zjistit, v čem je skutečně "zakopaný pes" a co by našim dětem v jejich situaci nejvíce pomohlo. Proto jsme od roku 2019 začali používat metodu "Stoupající hvězda", díky které dokážeme lépe porozumět tomu, co děti potřebují k tomu, aby mohly být ve školním i osobním životě úspěšné. 

Na pražské pobočce Člověka v tísni pracujeme z velké části s dětmi, které jsou z různých důvodů ohroženy neúspěchem ve škole, jejich rodiny často řeší závažné existenční problémy a na podporu dětí v oblasti vzdělání se již nemohou, nebo nejsou schopni zcela zaměřit. Časem jsme začali pozorovat, že dítě a rodič k nám poměrně často přicházejí s jasnou poptávkou typu „nevíme, co s matematikou, potřebujeme doučovatele“, ale po navázání spolupráce se postupně ukazuje, že matematika jako taková vlastně není tím hlavním problémem, které dítě má. Může se ukázat, že ve škole zažívá šikanu, že ho trápí něco doma, že je sice strašně šikovné, ale má extrémně nízké sebevědomí, kvůli kterému zdánlivě selhává ve škole, někdy může jít o to, že nemá naučené zvládání emocí a ve škole se proto projevuje netrpělivě nebo agresivně.

V projektu Dítě a rodina, podpořeného z Operačního programu Zaměstnanost, se proto snažíme pomáhat nad rámec pouhého doplnění školní látky a přípravy pomůcek. Naším cílem je lépe mapovat skutečné potřeby dětí z různých oblastí jejich života, sestavovat konkrétní plány podpory a hledat účinnější způsoby jejich postupného naplňování. Ať už v rámci našich služeb nebo v rámci spolupráce s někým dalším, externím.

Při procesu mapování potřeb dětí nám pracovníci často říkali, že je těžké s dítětem mluvit o dalších hlubších věcech, takzvaně ho rozpovídat. Není snadné se dětí a mladých studentů ptát na sebevědomí, vztahy, vůli, odhodlání a podobné věci, přestože jsou naprosto klíčové pro jejich osobní rozvoj a budoucí úspěch. A i když se nám děti rozpovídají a otevřou, je nesmírně obtížné tyto věci strukturovaně uchopit, pojmenovat a stanovit cíl a vymyslet k němu konkrétní, specifické a měřitelné kroky. Rozhodli jsme se proto vyzkoušet a odpilotovat pro tento účel metodu, která vznikla ve velké Británii a jmenuje se Outcomes Stars, v překladu „Hvězdy výstupů“. Vybrali jsme si konkrétně Stoupající Hvězdu (Shooting Star), která je určená pro studenty zhruba od 12 let a zaměřuje se na osobní rozvoj dětí a úspěch ve vzdělávání.

Všechny Hvězdy vycházejí jak z dlouholetých dopadových výzkumů sociální práce s lidmi, tak z několikaletého zkoušení a ladění přímo v terénu se spolupracujícími organizacemi. Je to kolaborativní nástroj, který pracovník používá zcela otevřeně, a řídí se tím, co si přeje a říká klient. V ideálním případě Hvězdy pomáhají lépe zacílit podporu ke skutečným potřebám a přáním klienta, umožňují lépe individuálně plánovat, ale i měřit výstupy společné práce. Je také důležité, že pracujeme nejen s oblastmi, kde má dítě problémy a potíže, ale hledáme, mapujeme a posilujeme i jeho pozitivní stránky a dovednosti.

Hvězda nám ukazuje, že dlouhodobé udržitelné úspěchy typu „dostat se na střední školu“ nebo „najít si dobré zaměstnání“ jsou možné jen postupnými drobnými kroky směrem k podstatným změnám v chování, dovednostech a motivaci. A Hvězda pomáhá tyto kroky plánovat a monitorovat.

Největším přínosem je, že předem připravené a dobře promyšlené otázky umožňují přirozeněji otevírat a strukturovat v rozhovoru s dětmi složitá témata. Na první pohled to může znít podivně a neintuitivně. Někteří pracovníci se na začátku obávali přesného opaku – že hovory nad tištěným papírem budou příliš formální a nepřirozené. Ukazuje se ale, že nemusíme na místě tolik improvizovat s vymýšlením otázek a získáváme tím víc pozornosti a energie pro naslouchání odpovědí a pozorování reakcí dítěte. Zároveň nám metoda pomáhá sejmout stigma z některých citlivých témat, kterým se můžeme i nechtěně a nevědomě v rozhovorech vyhýbat.

Většinu dětí vyplňování Hvězdy a povídání o ní baví, přemýšlejí nad tím. Vymýšlení návazných kroků je o trochu menší zábava, a zde musí vedení trochu přebrat pracovník, ale opět je konečné slovo vždy na dítěti. Pracovník např. udělá seznam nápadů – úkolů a aktivit, které by se daly dělat. Dítě si pak vybere tu činnost nebo úkol, který se mu zdá nejlepší a nejbližší. Někdy, když pracovníci začnou postup nahlas vymýšlet, inspirují se děti jen tímto procesem a přijdou s vlastními nápady.

Projekt realizujeme od podzimu 2019 a tak se nám samozřejmě nevyhnuly komplikace okolo koronavirové epidemie. Několik měsíců jsme s dětmi museli pracovat převážně online, což původně nebylo v plánu, ale i přes tuto skutečnost naši pracovníci s řadou dětí dokázali s metodou pracovat a vysvětlit si vše potřebné i v online prostředí. Bezpochyby je to ale složitější a vysokoprahovější než při osobním setkání.

Doufáme, že v tomto školním roce se již budeme s dětmi vídat naživo a zdárně pokračovat v mapování, plánování a individuální práci. 


Autor: Veronika Kamenická