Jak o budoucnosti rozhodla náhoda
Publikováno: 15. 1. 2018 Doba čtení: 2 minuty
Jedno odpoledne, koncem loňského září, byl úplnou náhodou na pobočce v Bílině na návštěvě Roman. Zná se s naším kolegou Petrem, slovo dalo slovo a všichni jsme se shodli, že bychom mohli spolupracovat.
Roman je mladý muž, je v evidenci Úřadu práce a shání práci, která by ho bavila. Je čerstvě vyučený a uvažuje o práci ve stavebnictví, ale něco mu tam nehraje… Možná by se chtěl vydat se trochu jinou cestou…
Už jako malý kluk totiž začal chodit do klubu ČvT a jezdil na tábory od Fidodido, kde se cítil sám sebou, měl kamarády a mohl se tak ve volném čase odreagovat. Po dětských letech jako účastník táborů se konečně v 15 letech stal praktikantem a práce pro děti a s dětmi ho začala skutečně bavit a naplňovat.
A proč nedělat právě to, co člověka baví a naplňuje? Proč by se např. nemohl stát pracovníkem v organizaci, která pracuje s dětmi?
Právě vzpomínka na klub a tábory byla spouštěčem pro společný plán v projektu Transfer. A ten plán zněl: Získat rekvalifikaci Pracovník v sociálních službách a získat také pracovní místo, kde by mohl Roman realizovat svůj sen.
V projektu Transfer totiž mj. zajišťujeme rekvalifikace na míru nebo podporujeme zaměstnavatele dotací na mzdové náklady. Takže začínáme, intenzivně telefonujeme a zařizujeme a pracovní kariéra startuje. Do rekvalifikačního kurzu Roman sice nastupoval s obavami, ty byly ale hned zpočátku rozptýleny. Kurz ho nadchnul. V rámci praxe navštívil nízkoprahový klub Nový svět a nakonec úspěšně zvládl i závěrečnou zkoušku.
Dnes má Roman spoustu nápadů na práci s dětmi, těší se, že využije nově nabyté zkušenosti z kurzu a jen čeká na ten „den D“. Den, kdy se sen změní ve skutečnost a podepíše svojí první pracovní smlouvu na práci snů.
Tak co tomu říkáš, co kdyby díky náhodě to vyšlo i Tobě?
Jsme tady pro vás s projektem Transfer na pracovišti v Ústí nad Labem, Bílině a Chomutově.
