Jak prostřednictvím vzdělávání podporovat demokracii v 21. století?

Jak prostřednictvím vzdělávání podporovat demokracii v 21. století?

11. 3. 2021

Jak to udělat, aby dobře fungovala demokratická společnost? Je to pro dnešní děti něco vzdáleného nebo vnímají, že se jich to osobně dotýká? Jakou roli v tom hraje vzdělávání? Tyto a další otázky pokládala moderátorka Martina Mašková svým hostům během online debaty s názvem Jak prostřednictvím vzdělávání podporovat demokracii v 21. století. Podívejte se na její záznam. 

Podle Denisy Binderové, středoškolské studentky a aktivní členky Sokola, by bylo dobré, aby děti už odmalička měly náhled na to, co demokracie je, a mohly její fungování zažít, například při hrách. Sama se o to podle svých slov coby vedoucí v turistickém oddíle snaží.  

Jan Krajhanzl, sociální psycholog a pedagog na Masarykově univerzitě v Brně, uvedl tři základní schopnosti nebo dovednosti které lidé potřebují, aby dokázali budovat demokracii zdola. První je podle jeho slov schopnost iniciativy a ochota ze svého vlastního času a energie věnovat něco tomu společnému. Samo o sobě to ale podle něj nestačí. "Důležité je také kritické myšlení. Lidé by měli být schopni vyhledávat a ověřovat si informace, kriticky je interpretovat, a nikoli dezinterpretovat. Třetím podstatným aspektem je rozměr solidarity. Při hledání řešení bychom měli brát v potaz i potřeby marginalizovaných skupin."

Jan Hlávka, první z pedagogického tandemu z Gymnázia Frýdlant, řekl, že škola má za úkol vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém si žáci a studenti mohou všechny demokratické procesy vyzkoušet. Jeho kolega Tomáš Lengál pak dodal, že je důležité, aby studenti měli ve škole prostor zažívat demokracii na vlastní kůži, což lze pouze v respektujícím prostředí. Začíná to respektem k jejich názoru a pokračuje to tím, že mají alespoň do nějaké míry možnost ovlivnit chod věcí kolem sebe. Jedinou cestou podle jeho slov je dávat studentům ve vzdělávání co největší míru svobody, protože bez možnosti dělat chyby a nést za ně zodpovědnost se těžko buduje nějaká občanská angažovanost nebo aktivita. 

Sociolog Tomáš Dvořák vznesl pochybnosti o tom, jestli český vzdělávací systém dokáže takto velké ideály vůbec uvádět do praxe. Podle jeho názoru existuje určitá hodnota v tom, že škola je apolitické prostředí. "Je určitě dobře, když škola vede k občanské aktivitě a angažovanosti, na druhou stranu je to velmi abstraktní ideál a záleží na tom, jak se tyto ideály uvádějí do praxe." 

Metodik občanského vzdělávání Petr Čáp uvedl, že se něco v oblasti vzdělávání k demokracii a v občanském vzdělávání obecně mění. Celá společnost podle něj stojí před novými výzvami a mladí lidé už si nevystačí s tím, že by se do světa, ve kterém žijí, měli pouze integrovat. "Všichni si uvědomujeme, že bude potřeba i některé věci změnit." 

Hosty debaty byli:

  • Tomáš Dvořák, sociolog, PAQ Research
  • Jan Krajhanzl, sociální psycholog, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
  • Jan Hlávka/Tomáš Lengál, učitelé z Gymnázia Frýdlant
  • Denisa Binderová, studentka SŠ, aktivní členka Sokola
  • Petr Čáp, výkonný ředitel Národní sítě Místních akčních skupin a metodik občanského vzdělávání

Diskusi moderovala Martina Mašková, Český rozhlas Plus

Podívejte se na záznam celé debaty: 


Akce se koná v rámci projektu s názvem “UBUNTU – škola demokratického občanství”, podpořeného z OPVVV, výzva Budování kapacit pro rozvoj škol II, č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008129.

Autor: Varianty