Jak vzdělaní jsou žadatelé o azyl v Německu?

Publikováno: 31. 8. 2016 Doba čtení: 2 minuty
Jak vzdělaní jsou žadatelé o azyl v Německu?
© BAMF

Značná část uprchlíků, kteří loni přišli do Německa, má dobrou úroveň vzdělání -  38 procent z nich navštěvovalo vysokou školu nebo gymnázium a 32 procent střední školu. Zároveň však má 22 procent z nich pouze základní a 7 procent dokonce žádné formální vzdělání. Nejvzdělanější mezi žadateli o azyl jsou Íránci a Syřané, nejméně Srbové, Makedonci a Afghánci, kteří zároveň mají mnohem menší šance na udělení azylu. Dobré formální vzdělání azylantům umožňuje, aby pokračovali ve studiu a našli uplatnění v určitých segmentech trhu práce. Zároveň hrozí díky malému počtu řemeslně vzdělaných lidí to, že bez větších investic do jejich kvalifikace nebudou schopni nahradit odborné pracovní síly v oborech, kde je jich v Německu nedostatek. Šance na úspěšné vyučení nebo získání jiné kvalifikace jsou dobré především u mladých uprchlíků ve věku 18-25 let, kterých je celkem 30 procent.

Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky v Německu (BAMF) v průběhu roku 2015 sbíral od žadatelů o azyl údaje o jejich dokončeném vzdělání a kvalifikaci. Vyhodnocení těchto dat ukazuje, že celkově 18 procent žadatelů navštěvovalo vysokou školu, 20 procent gymnázium, 32 procent střední školu, 22 procent základní školu a 7 procent nemá žádné formální vzdělání. 

Pokud rozdělíme žadatele podle jejich zemí původu, ukazuje se, že nejvyšší úroveň vzdělání mají uprchlíci z Blízkého a Středního Východu. Pozitivně vyčnívají především Íránci a Syřané, mezi nimiž má 35/27 procent vysokoškolské vzdělání. Nejméně vzdělaní jsou naopak žadatelé ze Srbska a Makedonie, Eritrey a Afghánistánu, kterých přišel do Německa větší počet hlavně v první polovině roku 2015. Především žadatelé ze zemí bývalé Jugoslávie však mají v Německu mizivou šanci na získání azylu, také mnohé Pákistánce a Afghánce s velkou pravděpodobností čeká vyhoštění. Zajímavé je proto podívat se na statistiku, která zahrnuje pouze žadatele, jejichž šance získat dlouhodobý pobyt jsou vysoké.


 Zde už se dostáváme k číslu 22 procent vysokoškoláků, 24 procent gymnazistů, 28 procent se středním/odborným vzděláním, 25 procent se základním vzděláním a 6 procent bez formálního vzdělání.

Analýza IAB si všímá určité polarizace skupin uprchlíků podle dosaženého vzdělání na horním (VŠ, gymnázium) a dolním konci vzdělávacího spektra (ZŠ, žádné formální vzdělání). Výrazně nižší počet se jich nachází uprostřed a má odbornou kvalifikaci, jako například vyučení nebo střední odborné vzdělání. Právě s touto kvalifikací by však tito lidé měli na německém trhu práce velmi dobré šance.

Jak tedy hodnotit tuto úroveň vzdělání z hlediska šancí na uplatnění uprchlíků na trhu práce? Krátkodobě nejlepší vyhlídky vidí studie německého Institutu pro výzkum trhu práce a povolání (IAB) z června 2016 v oblasti asistujících a pomocných povolání (např. ve zdravotnictví), přičemž velkou roli hraje průběžné nabývání a zvyšování kvalifikace během výkonu povolání. Velká část uprchlíků, kteří ve své zemi navštěvovali gymnázium nebo vysokou školu, by mohla pokračovat ve studiu na německých univerzitách. 30 procent uprchlíků je ve věku 18 až 25 let, proto mají velký potenciál se vyučit nebo získat střední odborné vzdělání. Podmínkou je, že splní podmínky pro integraci do vzdělávacího systému, především si osvojí znalost němčiny.

Autor: ČvT

Související články