Jaká byla letní škola pro pedagogy? Tři dny ve Výtahu k příležitostem
Publikováno: 8. 10. 2024 Doba čtení: 7 minut
Dvě lektorky letní školy pro vzdělavatele se v krátkých osobních vzpomínkách vrací k jejímu letošnímu ročníku. Přečtěte si je a rezervujte si už dnes termín pro příští ročník.
Do Ekocentra Loutí se poslední týden v srpnu sjely dvě desítky pedagogů a pedagožek z různých míst republiky. Strávili jsme s nimi společné tři dny na pravidelné letní škole, kterou pořádáme pro učitele, kteří se zajímají o témata, kterým se v Člověku v tísni dlouhodobě věnujeme. Letošní letní škola nesla název "Výtah k příležitostem aneb jak vnímat nerovnosti". Naším cílem bylo přiblížit účastníkům téma nerovností ve společnosti a možností jejich snižování na několika různých příkladech a z mnoha různých úhlů pohledu.
V jednotlivých programech jsme připomněli například to, že vzdělávací nerovnosti se v Česku často pojí se sociálním postavením a rodinným zázemím žáků. Diskutovali jsme i o tom, jak se tyto podmínky promítají do podoby státních přijímacích zkoušek na střední školy nebo do nastavování pravidel pro zápisy a přijímání žáků do škol základních. Shodli jsme se také na potřebnosti zapojení sociálních pedagogů do škol. V dalším z bloků jsme účastníky seznámili s tématy menstruační chudoby a reprodukčního zdraví z globálního celosvětového pohledu i na konkrétních příkladech a situacích z českých škol. Ukázali jsme si také, s jakými nerovnostmi, se v českých školách potýkají žáci s odlišným mateřským jazykem a jakou podporu potřebují. Sdíleli jsme příběhy žáků s různými formami znevýhodnění i tipy, jak je v konkrétních situacích můžeme překonávat.
Veronika: Společně jsme přemýšleli, jak podpořit žáky s odlišným mateřským jazykem
Program, který jsem na letní škole vedla, se zaměřil na oblast odlišného mateřského jazyka a nerovnosti, které vyplývají z toho, že některé děti mají jiný mateřský jazyk než češtinu. Nejprve jsme se společně zamýšleli nad tím, jak se v čase proměňují potřeby těchto žáků a žákyň. Mluvili jsme o tom, jaké zkušenosti s takovými žáky účastníci letní školy mají, co nejčastěji řeší, s čím by potřebovali pomoci. Poté jsme mluvili i o tom, jak by měla vypadat a co by měla obnášet efektivní podpora těchto dětí. Shodli jsme se, že musí být soustavná a dlouhodobá. Měla by tedy trvat i poté, když se dítě „už nějak chytí“. Velmi inspirativní mi přišla část, kdy jsme mluvili o přístupu „měl/a bys x můžeš“. Vyplývá z něj, že obzvlášť u žáků s odlišným mateřským jazykem bychom se neměli zaměřovat tolik na to, co by podle našich očekávání měli již umět, ale soustředit se spíše na to, co mohou zvládnout v této chvíli.
Zajímavé bylo i společné přemýšlení nad pracovními listy pro tuto skupinu dětí. Shodli jsme se, že všechny úkoly v pracovních listech by měly být dostatečně názorně vysvětleny. Takto je možné využívat úkoly ve stylu „spoj, najdi, škrtni“. Pracovní listy by měly obsahovat i návody, jak vytvořít větu, aby žáky vedly nejen k porozumění, ale i k samostatné produkci textu a mluveného slova. Porozumění by v těchto listech mělo být ověřováno častěji, klidně vždy po kratší části zadání.
Petra: Jak vypadá spravedlivý učitel?
V bloku metody Filozofie pro děti (P4C), který jsem vedla spolu s Veronikou Endrštovou, jsme se věnovali tématu spravedlnosti ve vzdělávání. Vztahovaly se k němu drobné aktivity i filozofické zkoumání. Podnětem k nim byl příběh Nejférovější učitel. V textu vystupoval učitel, který chtěl být spravedlivý, a tak jednal se všemi dětmi stejně – na každého se stejně usmíval, každému stejně pomáhal, všem dával stejné známky, všechny stejně trestal či oceňoval apod. Tento příběh otevřel diskuzi nad otázkami: Znamená “chovat se ke všem stejně” to samé jako být spravedlivý? Jednal učitel nespravedlivě? Proč ano, proč ne? Měla jsem velkou radost z živé diskuze, která se mezi účastníky rozproudila. Odhalovala různé perspektivy vnímání spravedlnosti, vedla nás k tomu pojmenovat si, co jsou podle nás kritéria spravedlivého učitele.
Silné vzpomínky jsem si odnesla i ze závěrečné reflexe. Vrátili jsme se při ní k hlavnímu tématu letošní letní školy. Představili jsme účastníkům výtah k příležitostem jako pomyslnou kladku. Na jednom jejím rameni byl zavěšený výtah s dětmi, na druhém byl prostor pro pokládání závaží. Každý z přítomných si poté vybral svůj kámen, na který si napsal, jak chce v novém školním roce podpořit své žáky a žákyně k rovným příležitostem. Než si účastníci kameny rozebrali, aby si je odvezli s sebou domů, pokládali je postupně na prostor u kladky určený pro závaží. Pojmenovávali přitom, jak každý z nich může přispět k tomu, aby podpořil rovné příležitosti pro každé dítě ve skupinách, se kterými ve škole právě teď pracuje.
Jak vypadala úvodní aktivita „Cesty nerovností“?
Uvádíme zde i podrobnější popis úvodní aktivity, kterou krátce po přivítání absolvovali účastníci naší letní školy. Může pro vás být inspirací pro to, jak v rámci úvodní fáze evokace přiblížit dětem nebo dospělým téma nerovností. S drobnými úpravami ji můžete využít při různých příležitostech i ve výuce.
Vyzvali jsme účastníky, aby se rozdělili do menších skupin a v nich se vydali na různé cesty po okolí ekocentra, ve kterém jsme na letní škole pobývali. Na cestách nacházeli kartičky s otázkami, o kterých měli společně diskutovat a sdílet své zkušenosti. Celá aktivita měla jednak otevřít a přiblížit téma nerovností, ale měla za cíl i bližší seznámení účastníků.
Konkrétně šlo o následující cesty:
- Cesta za rovnými příležitostmi – Na této cestě účastníci nacházeli následující otázky:
Kdy jste během svého života zažili, že jste dostali příležitost, která vás podpořila a dala vám možnost tzv. povyrůst?
Díky komu, nebo čemu se to stalo a jaké to pro vás bylo?
Kdy jste se sami ocitli v situaci, kdy jste na vlastní kůži zažili nerovnost? Jaké to bylo a co vám pomohlo situaci zvládnout?
- Cesta k integraci a adaptaci – Na této cestě účastníci nacházeli následující otázky:
Představte si, že je vám osm let a ocitnete se v prostředí, jehož jazyk neovládáte dobře či vůbec. Začnete tam také chodit do školy. V čem byste potřebovali pomoct?
Kdy jste se cítili v nějaké skupině opravdu přijatí? Jaké to bylo/ je?
Na této cestě měli také úkol dívat se chvilku navzájem do očí a užít si chvilku vzájemného spojení, pak si navzájem nalít čaj a vychutnat si krátkou pauzu. Při reflexi celé aktivity byl toto pro účastnice velmi silný pozitivní zážitek.
- Cesta ze znevýhodnění – Na této cestě účastníci nacházeli následující otázky:
Kdybyste si svůj životní příběh představili jako batůžek, co jsou ty nejdůležitější věci, které v něm nesete?
Na této cestě účastníci zhlédli část příspěvku Janette Motlové, ředitelky Výzkumného ústavu dětské psychologie a patopsychologie v Bratislavě.
Po jeho shlédnutí přemýšleli nad otázkami: Co ze slov Janette Motlové s vámi rezonuje? S čím naopak nesouhlasíte? Co ve vás vyvolává otázky?
Tento záznam účastnice velmi oslovil a k jejímu přirovnání životního příběhu každého dítěte jako batůžku, který si s sebou do školy přináší, se vracely i později v diskuzích.
- Cesta ke spravedlnosti – Na této cestě účastníci nacházeli následující otázky:
Pamatujete si na nějakého učitele/ku, kterého jste považovali za spravedlivého? Kdo to byl a jak to dělal? Jak podle vás vypadají “férové příležitosti” ve vzdělávání?
Rezervujte si termín pro Letní školu pro pedagogy 2025
Pokud si svůj prázdninový program plánujete s dostatečným předstihem, můžete si již dnes rezervovat pevný termín pro naši příští letní školu. Ta se bude konat ve dnech 18. - 21. srpna 2025. O jejím tématu, programech a dalších podrobnostech vás budeme informovat během jara na našem webu, facebooku i v newsletteru s přehledem vzdělávacích akcí Člověka v tísni.
Letní škola pro pedagogy 2024 byla finančně podpořena z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.
