Jeden svět v Ústí nad Labem 2016

Uvedli jsme 11 večerních a 34 školních projekcí. Večerní představení navštívilo 547 diváků a školní projekce 2448 žáků, studentů a jejich pedagogů. Téma „Hledání domova“ rezonovalo celou dramaturgií festivalu i předprojekcemi (snímek Hiphoperace jsme např. uvedli v Domově seniorů na Severní terase). Večerní filmy jako Mallory, Bábušky z Černobylu, Syrská Love Story nebo Sonita se tématu domova dotýkaly z různých pohledů pohledu. Mohli jsme tak zhlédnout příběhy žen, které se vrátily ilegálně do svých původních domovů do zakázané zóny u Černobylu, příběh mladé íránské raperky, která utíká před domluvenou svatbou i zákazem ženského sólového zpěvu nebo příběh drogově závislé matky, která se dokázala vzepřít svému osudu. Specifikem našich projekcí jsou debaty po filmech se zajímavými hosty. Do Ústí dorazila hlavní hrdinka filmu Mallory, k filmu Sonita přijela debatovat moderátorka a hudebnice Marie Čtveráčková. Po filmu Mezi věřícími s publikem debatovali pan Marei Abbas, předseda Muslimské obce v Teplicích a jeho syn Mohamed a skvělá byla také debata s Mgr. Hedvikou Suchou a kolektivem teplické organizace Arkádie po filmu o sexualitě zdravotně postižených.

Školní projekce

Školní festivalové projekce se letos konaly ve třech týdnech v dopoledních hodinách od 21. března do 8. dubna. Třináct festivalových dní po třech projekcích denně navštívil rekordní počet diváků. Nepřekvapivě nejbouřlivější debaty vyvolával film Můj džihád, který pojednával o belgickém regionu Vilvoorde, kde snad „každý zná někoho, kdo odešel bojovat“ a o imámovi Sulyamani, který ve snímku srozumitelně vysvětluje příčiny této radikalizace a svým výchovným působením ukazuje, jak jí lze předcházet. Zájem škol obohacovat výuku prostřednictvím dokumentů a následných debat nás těší a doufáme v další spolupráci do dalších let. Již nyní pracujeme na změnách, které by měly průběh školních projekcí zas o něco vylepšit.  

Doprovodný program

V doprovodném programu, který probíhal v Hraničáři, Café Max a Severočeské vědecké knihovně jsme uspořádali workshop a debatu s vítězi Ceny Gratias Tibi (cena za občanskou angažovanost mladých lidí, kterou již dva roky po sobě získali mladí Ústečáci – Galerie Směj se  a TV Předlice).  Na „domov“ jsme zaměřili i tři doprovodné výstavy. Jedna na téma „Doma je doma“ ve foyer Hraničáře z dílny studentů ateliéru grafiky FUD UJEP. Druhou tamtéž, s fotogramiemi cizinců, kteří se přistěhovali do Ústí nad Labem, a kteří popisovali co si představují pod pojmem „domov“. Třetí výstava byla umístěna na plotě knihovny v Churchillově ulici. Práce na téma „Kde domov můj?“ byly vytvořena studenty Gymnázia Jateční.  

Slavnostní zahájení bylo v hudební režii Dj Kim Young Suna, slavnostního zakončení se pak zhostili ústečtí OwL s milánskými The Three Blind Mice.

Festival pořádal: Člověk v tísni, o. p. s. – ústecká pobočka ve spolupráci s Hraničářem a studenty Gymnázia Jateční a Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Záštitu nad letošním ročníkem převzal pan Doc. RNDr. Martin Balej, Ph.D., rektor Univerzity J. E. Purkyně.

Festivalový tým:

Erik Bartoš, Pavlína Dutá, Galerie Směj se!, Tereza Hajdúová, Denis Hübsch, Bára Hudečková, Toma Chichua, Jana Chroustovská, Ondřej Jež, Jan Ježek, Ondřej Kamenický, Hana Kokšalová, Lenka Kratochvílová, Vít Kučera, Petr Kuneš, Radka Kunešová, Viktor Licek, Šárka Löffelmannová, Tomáš Lumpe, Marek Mach, Jana Malkusová, Jindra Moravcová, Katerina Nikolaeva, Stáňa Palečková, Kateřina Palounková, Petra Petříková, Jiří Pletánek, Hana Polanská, Adriana Redžalari, Nikola Seifrtová, Jiří Starý, Lenka Stiborová, Iva Zochová

Poděkování

Hraničáři, Severočeské vědecké knihovně, Fokusu Café, Café Max, Domovu pro seniory Severní Terasa, Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, Ústecké komunitní nadace, Městu Ústí nad Labem, Člověku v tísni o. p. s. a všem dobrovolníkům, kteří se na festivalu podíleli, bez vás by to nešlo!

Projekt byl podpořen Ústeckou komunitní nadací z prostředků společnosti Jotun Powder Coatings (CZ) a. s. a Magistrátem města Ústí nad Labem.