Jednotné přijímací zkoušky. Otázka zní: Komu prospějí?

Publikováno: 2. 10. 2014 Doba čtení: 3 minuty
Jednotné přijímací zkoušky. Otázka zní: Komu prospějí?
©

Ministerstvo školství spouští pilotní fázi jednotných přijímacích testů na střední školy. Zeptali jsme se Janka Wagnera, šéfredaktora portálu Česká škola, co si o jejich zavedení myslí. Přečtěte si jeho komentář.

Obecně nejsem proti povinným přijímačkám, protože se domnívám, že mohou dát ředitelům škol relevantní informace o žákovi, kterého přijímají. Samozřejmě pouhé dva povinné testy z matematiky a českého jazyka přinesou jen omezené informace. Jako liberála mě ale znepokojují jednotné přijímací zkoušky od předem určeného dodavatele, protože výběr dodavatele by měl být v kompetenci ředitele školy, případně zřizovatele. Navíc jde o další krok k omezení pravomoci ředitelů škol, kteří ztrácejí neustále další a další nástroje k řízení školy, za kterou jsou ve všech směrech odpovědní.

Zkušenosti z minulosti varují 

Bohužel zkušenosti z nedávné minulosti, kdy byl pro celoplošné testování žáků v 5. a 9. třídách základních škol vybrán v projektu NIQES naprosto neschopný dodavatel, který dodal diletantské řešení, je přinejmenším varující. Možnou alternativou by byla certifikace různých dodavatelů, z jejichž došlých nabídek by si ředitelé škol nebo jejich zřizovatelé mohli vybírat. V této souvislosti mě velmi znepokojila argumentace současného ministra školství Marcela Chládka, že jednotné přijímací testy budou zdarma. Ano, školy je platit nebudou, ale někdo je bude muset ze státního rozpočtu zaplatit. A zkušenost ze státních ICT zakázek je bohužel taková, že dodavatelé zakázky legálně bez problémů i několikanásobně předraží.

Unifikované přijímací zkoušky nejsou novinkou, využívá je řada škol i krajů, kde vysoutěžili zpravidla osvědčené dodavatele. Pro tyto školy a kraje musí být v případě zavedení jednotných testů znepokojivá ztráta možnosti porovnávání výsledků v časové řadě. Toto byl silný argument i proti připravovanému celoplošnému testování. Tam navíc došlo k situaci, že nový systém centrálně připravovaných testů, ve srovnání s již existujícími systémy, nabízel jen omezené možnosti, přinášel technické problémy a poskytoval i méně využitelné výstupy. Kritickým bodem jsou plánované centrálně nebo krajem stanovené nepodkročitelné limity pro přijetí na maturitní obor. Ty považuji za nepřípustný zásah do pravomocí ředitele školy i do volby žáka či jeho rodičů, který ignoruje netestované i netestovatelné součásti osobnosti žáka. Moderní školství by mělo mít za cíl dovést každého žáka na jeho osobní maximum, nikoli mu znemožnit další rozvoj na základě jednoho testování v pubertě.

Janek Wágner je šéfredaktorem portálu Česká škola. Portál se zaměřuje na základní a střední školství, jeho čtenáři jsou především učitelé, školský management a veřejnost, která se o dění v této oblasti aktivně zajímá. 

 Komentář vyšel ve 4. čísle časopisu ZVONÍ!, který vznikl v rámci projektu Pojďte do školky!

Ve čtvrtém čísle časopisu Zvoní! si přečtete:

Rodiče chtějí, aby se děti učily rády. Proto zakládají školy
Komentář Moniky Stehlíkové, maminky ze ZŠ Purkrabka

Potřebujeme, aby rodiče věděli, jak s dětmi pracujeme
Rozhovor s Mirkou Vlčkovou o rodičích v Montessori škole

Vojta musí pryč, protože škola neumí mluvit s jeho rodiči
Reportáž o složitém vztahu školy a rodiny hendikepovaného chlapce

Školský ombudsman? Jedině s velkou dávkou kryptonitu...
Bohumil Kartous o zanedbatelném vlivu školského ombudsmana

Škola jako společný projekt, aneb rodiče mluví do vzdělání
Reportáž ze srpnové akce v ZŠ Vratislavova, která spojila rodiče a učitele

Příběh o tom, jak se narodil špatný zákon
Tereza Valkounová popisuje snahu lesních mateřských škol ovlivnit podobu zákona o dětské skupině

Dobře víme, jak se ve škole cítí mentálně zaostalé děti
Kateřina Lánská komentuje rizika § 16 novely školského zákona

Jednotné přijímací zkoušky. Otázka zní: Komu prospějí?
Janek Wágner komentuje záměr ministra Chládka zavést jednotné přijímačky na střední školy

Žádný zákon naše děti před špatnými učiteli neochrání
Jana Petrů, učitelka z waldorfské školy, o nekvalifikovaných učitelích

Staré dobré časy: Nejčastější klišé českého vzdělávání
Bob Kartous tentokrát o tom, co si lidé nechtějí nechat vymluvit o vzdělávání

Časopis si můžete prohlédnout zde: 

 

 

Přihlaste se k odběru časopisu. Stačí zadat e-mail a časopis Vám příště pošleme přímo do e-mailové schránky:

Časopis ZVONÍ! vychází několikrát ročně, více informací poskytne martin.kovalcik@clovekvtisni.cz.

Předchozí čísla časopisu ZVONÍ! zde: ZVONÍ! č.1  ZVONÍ! č.2 ZVONÍ! č.3

Autor: Janek Wágner , šéfredaktor portálu Česká škola