Jen ČNB si může posvítit na šmejdy

Publikováno: 30. 5. 2016 Doba čtení: 2 minuty
Jen ČNB si může posvítit na šmejdy
© ČvT archiv

V boji o výslednou podobu zákona o spotřebitelském úvěru, který tento týden projednají poslanci, nejde jen o stanovení jasných pravidel půjčování peněz. Ale i kdo bude nad poskytovali půjček bdít. A pokud Česká národní banka nezíská povinnost kontrolovat celý trh, ale jen licencované společnosti, bude to prohra. Pod lupou budou ti slušní, ne podvodníci.

V Česku je exekuce vedena téměř proti milionu lidí, podíl lidí s více exekucemi prudce roste a vymahatelnost dluhů logicky klesá. Jedná se přitom o heterogenní množinu nároků. Na jedné straně tu jsou banky, několik slušných nebankovních společností, popřípadě další věřitelé. Na straně druhé šmejdi, jejichž hlavním cílem je napálit a vytěžit svého dlužníka. Poskytovatelé obskurních půjček, kdy z deseti tisíc je za dva roky půl milionu, v této množině zaujímají významné postavení.

Dle odhadů zde působí 600 až 800 nebankovních poskytovatelů. Z toho férových je maximálně 50. Důsledky neregulace tak nenesou pouze oběti těchto obchodníků, ale také féroví věřitelé, jejichž klienti po zasažení lichvářským morem upadají do insolvence, a celé to nakonec zaplatí daňoví poplatníci, protože chudí lidé si peníze netisknou. Lichva tak prakticky představuje důmyslný penězovod vedoucí z kapes daňových poplatníků přes solidaritu s chudými do pokladniček šmejdů. Samostatnou kapitolou jsou lichváři v chudinských lokalitách jak z časů Dickense. Zde však formální regulace nemůže být účinná, protože tyto úvěrové vztahy jsou neformální a vymáhání neprobíhá formou exekuce, ale pod hrozbou fyzického násilí.

Regulace tak mířila na šedou zónu půjčující pod rouškou legality a ještě v září 2015 to vypadalo nadějně. Mělo dojít k redukci počtu firem, sjednocení dohledu a omezení sankcí. Pod tlakem ČNB však došlo k tiché změně v podobě zúžení dohledu pouze na licencované firmy, což je skutečný unikát. Pokud někdo například nabízí uložení peněz nebo směnu, narazí na tvrdé sankce. Pokud bude nabízet úvěry, žádné sankce mu nehrozí. Selektivní dohled jen nad slušnými nemají ani v žádné zemi západní Evropy, jen na Slovensku. Východní cestu, tedy zúžení dohledu, podporuje kromě ministerstva financí i Miroslav Kalousek, který se mylně domnívá, že šmejdy budou postihovat živnostenské úřady. Nebudou, protože půjčování peněz nebude živností. Cestu na Západ tak nabízí poslanec Jaroslav Klaška s návrhem rozšířit dohled ČNB na celý trh, ale hlasů upřednostňujících spravedlnost před pohodlím úředníků ČNB je zoufale málo.

Text vyšel v Hospodářských novinách

Autor: Daniel Hůle

Související články