„Máme na to“ chce předcházet rozdělování rodin

Setkání aktérů se zúčastnili zástupci základních škol (výchovné poradkyně, metodička prevence, sociální pedagožka, speciální pedagožka, kariérní poradkyně a koordinátorky vzdělávání ukrajinských dětí a inkluze), školských poradenských zařízení (Pedagogicko-psychologické poradny, Speciálněpedagogického centra logopedického a surdopedického), oddělení sociálně-právní ochrany dětí a oddělení kurátorské činnosti Magistrátu města Liberec, pracovníci probační a mediační služby, Libereckého kraje, Technické univerzity Liberec, Centra na podporu integrace cizinců, oddělení dětské a adolescentní psychiatrie Krajské nemocnice Liberec, Státního zdravotního ústavu, Agentury pro sociální začleňování při MVČR a neziskových organizací (v abecedním pořadí Advaita, Bílý kruh bezpečí, Člověk v tísni, Maják, Most k naději, Občanské sdružení D. R. A. K., Rodina v centru, Romodrom).

Člověk v tísni, o. p. s., Liberec, průřezově představil všechny své služby, přičemž pozornost věnoval především těm souvisejícím se vzděláváním a rodinou (podpora předškolních a mladších i starším školních dětí a jejich rodin) a s pomocí ukrajinským uprchlíkům (vzdělávání dětí, začlenění do společnosti, terénní práce s jednotlivci i rodinami). Práci s dětmi (a jejich rodinami) přiblížily pracovnice podpory vzdělávání na dvou kazuistikách (součástí spolupráce s rodinou je vždy ukotvení rodiny v podpůrné síti návazných služeb v rámci organizace i mimo ni, zde např. to byly služby terénní programy Člověka v tísni, Nábytková a Potravinová banka LK, Charitní šatník Charity Liberec, Centrum intervenčních a psychosociálních služeb LK, Pedagogicko-psychologická poradna aj.).

Když dítě vidí, co má slyšet. Speciálněpedagogické centrum také publikuje

Ředitelka Speciálněpedagogického centra logopedického a surdopedického Ivana Nováková přítomné seznámila s běžnou činností centra i s nadstandardními aktivitami, mezi něž patří např. vizuálně podpořená audiometrie, tj. ověření stavu sluchu v prostředí, které připomíná to, v němž se dítě běžně pohybuje, např. třídu ve škole; vyšetřením lze také velmi dobře ověřit správnost nastavení kompenzačních pomůcek – sluchadel nebo kochleárního implantátu. Dále nad rámec běžné činnosti centrum nabízí vyšetření porozumění mluvené řeči s pomocí sledování očních pohybů při současném poslechu pokynů mluvené řeči. Věnuje se také publikační činnosti (Nováková, Schöffelová, Mikulajová: Když dítě vidí, co má slyšet. Trénink jazykových schopností dle D. B. Elkonina u dětí se sluchovým postižením) a pomáhá s rozvíjením a tréninkem fonematického uvědomování (schopnosti uvědomovat si zvukové segmenty řeči a vědomě s nimi zacházet), klíčového pro správný nácvik čtení a psaní a také např. u dětí s dyslexií či narušeným vývojem řeči.

S nedostatkem psychologů se trvale potýká pedagogicko-psychologická poradna

Ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Jana Hlavová vedle pestré palety činností pro veřejnost a pro školy představila tzv. PP klub pro středoškoláky, jakýsi „malý sebezkušenostní výcvik“, jak jej v poradně nazývají, jehož hlavním cílem je „osobní rozvoj jedince v rámci skupinové dynamiky“. Účastníkům přiblížila také reedukační program Škola hrou určený dětem na prvním stupni základních škol a jejich rodičům. Program se zaměřuje na nápravu nedostatků při nácviku čtení a psaní a na aktivity pro nápravu specifických nedostatků souvisejících se specifickými poruchami učení. Důraz je přitom kladen na vzájemnou spolupráci dětí s rodiči, kteří se díky programu učí reedukační postupy, které mohou uplatnit doma při práci s dítětem. K aktuálním tématům, jimiž se poradna zabývá, se stále častěji řadí psychické potíže dětí, úzkostné a depresivní prožívání a sebepoškozování. Nově se objevuje téma transgenderu. Poradna se trvale potýká s nedostatkem psychologů, což je při zájmu, jaký o poradnu je, a počtu klientů, které poradna ročně podpoří, velký problém.

Role zdravotních mediátorů v sociální integraci

Daniela Pěničková představila projekt „Mediace v podpoře zdraví jako nástroj sociální integrace“, jehož nositelem je Občanské sdružení D. R. A. K. Zdravotní mediátoři nabízejí podporu rodinám a jedincům ohroženým nebo zasaženým sociálním vyloučením, pomáhají zprostředkovat primární zdravotní péči (pediatr, gynekolog, praktický lékař, stomatolog), která je mnohdy těžko dostupná, i péči specialistů (ORL, genetická diagnostika). Pomáhají dále s registracemi u zdravotních pojišťoven, sjednáním splátkového kalendáře v případě dluhů, s obstaráním zdravotních kompenzačních pomůcek, zprostředkovávají kontakt na návazné (sociální) služby. Tím ale jejich nabídka zdaleka nekončí. Poskytují poradenství např. při dezinfekci, dezinsekci a deratizaci obydlí, asistenci při péči o novorozence, změně jídelníčku (zdravé vaření, prevence obezity, vysvětlení normálních/rizikových hodnot cholesterolu v krvi, BMI, krevního tlaku apod.), péči o zdravé zuby a zprostředkovávají kurzy (např. zdravého vaření, zdravého pohybu apod.).

Tématem škol byla problematika začlenění ukrajinských žáků a situace jejich rodin

Následující část patřila školám a tomu, co v souvislosti se začleňováním řeší ony. Tématem pro většinu z nich byly nově příchozí ukrajinské děti a jejich začlenění do třídních kolektivů (ne všude proběhlo bez problémů), ale i situace jejich rodin (často jsou rodiny, resp. matky s dětmi ubytovány v nevyhovujících podmínkách, které se podepisují na zdravém vývoji dítěte, jeho školních výsledcích a úspěšném začlenění). Role školních psychologů, koordinátorů inkluze, metodiků prevence, výchovných poradců, speciálních či sociálních pedagogů se přitom ukazuje jako klíčová. (Speciální pedagožka byla přítomna pouze jedna, a to ze ZŠ a ZUŠ Frýdlant, kde tato pozice vznikla díky projektové iniciativě MAS Frýdlantsko).

Více o projektu „Máme na to“ čtěte tady.