Manželé z lavičky – Solidarita pomáhá

Manželé z lavičky – Solidarita pomáhá

Společně jsme měli možnost prožít jednu výraznou etapu ze života manželů z lavičky. Jejich příběh byl plný zlomových okamžiků, k jejichž překonání museli manželé vyvinout obrovské úsilí. Na tento boj však nikdy nebyli sami. Vždy se v jejich životě objevil někdo, kdo jim pomohl čelit krutému osudu.

 Pes Kuba, který s manželi sdílel všechna utrpení a na našem prvním setkání se mi svěřili, že je jediný, kdo je drží nad vodou. Také první všímavá osoba z jejich okolí, která vyhledala pomoc v rámci naší služby a nastartovala tak celou řadu intervencí. Z pozice sociální pracovnice jsem měla i já tu čest být součástí jejich příběhu. A v neposlední řadě jste to byli především i vy čtenáři, kteří jste svým finančním darem a morální podporou přispěli do nového začátku manželů z lavičky.

 Díky vašemu daru v hodnotě 3383 Kč jsem manželům mohla koupit velký jídelní stůl včetně židlí, který si tak přáli, TV stolek na kolečkách a také dřevěnou komodu s šuplíky. Nábytek jsme jim přivezli pozdě večer a na pomoc při stěhování nám přišla spousta sousedů. Zapojili se naprosto spontánně a nezištně. Druhý den ráno už jsem pana Stanislava a paní Ludmilu zastihla snídat u nového jídelního stolu. Paní Ludmila na novou komodu umístila plyšového psa, kterého mi ukázala se slovy „To je Kubík, líbí se vám?“. Odloučení od svého dlouholetého psího mazlíčka vnímají jako jedinou daň, kterou si od nich osud vybral. Ve spolupráci s organizací Romano Jasnica se mi podařilo zajistit jim ještě potravinovou pomoc na celý měsíc, než jim budou vypláceny sociální dávky. Společně jsme zhodnotili celou naši spolupráci, kterou jsme tímto uzavřeli. Nyní již budou spolupracovat se sociální pracovnicí města.

 Situaci manželů se mi, resp. nám všem včetně vás, podařilo neuvěřitelně zlepšit. Každý z nás se do pomoci nějak zapojil.

  Nás všechny spojovalo jediné – SOLIDARITA.

 Ochota vzájemně si pomoci je v životě velmi důležitá. A jeden zdánlivě nepatrný impulz často vyvolá řadu dalších, větších, jako to bylo i v příběhu manželů. Vše začalo jednou všímavou osobou, která nebyla lhostejná k jejich utrpení. V závěru už to byla celá skupina lidí, kteří se bez váhání připojili do stěhování nábytku, nakoupeného z vašich darů.

 Buďme tedy všímaví ke svému okolí a buďme k sobě solidární.

Autor: Weronika Lipšová, terénní sociální pracovnice