Musíme pracovat dál kvůli utrpení našich lidí. Další newsletter

Publikováno: 23. 3. 2024 Doba čtení: 5 minut
Musíme pracovat dál kvůli utrpení našich lidí. Další newsletter
© Foto: AWAFY

Tento newsletter byl odeslán 23. 3. 2024. Přihlaste se k odebírání novinek a zajímavého dění v Tísni.

Vážené čtenářky a čtenáři,

vítejte u dalšího dílu pravidelného newsletteru. V Praze tento týden začal náš festival Jeden svět předáním lidskoprávní ceny Homo Homini. Festival nyní pokračuje nejen v Praze, ale i po celé republice. Doporučuju vám volit filmy s následnou debatou, ty mám nejradši. Kromě Jednoho světa nás dnes newsletter zavede i do Moravské Nové Vsi, kterou obnovujeme, do Mostaru, kde vzniká zajímavý feministický projekt a nebo třeba do jednoho našeho nízkoprahového klubu v Česku. V hlavním článku vám pak přinášíme, myslím si, velmi zajímavý rozhovor s místní organizací v Súdánu. Přeji příjemné čtení.

Co se zrovna děje? Tři nejžhavější články z posledních dvou týdnů

Předání ceny Homo Homini odstartovalo letošní festival Jeden svět

„Na jedné straně kolébka svobody a solidarity, demokracie a lidských práv. Na druhé straně těch nejhorších zločinů proti lidstvu. Festivaly jako Jeden svět plní ohromnou roli. Jsou důležitou platformou poznání a empatie,“ pronesla polská režisérka Agnieszka Holland při předávání ceny Homo Homini šéfredaktorce Leyla Mustafayeva.

Po jejím projevu věnovaném stavu svobody médií v Ázerbájdžánu i činnosti redakce Abzas Media moderátorka Linda Bartošová přečetla dopis, který z vězení napsal jeden ze zatčených členů redakce, Ulvi Hasanli, své malé dceři.

Srdce Moravské Nové Vsi se zase zazelená. U kostela jsme vysadili alej i park

Minulou sobotu jsme společně s obyvateli Moravské Nové Vsi a dobrovolníky Hnutí Brontosaurus vysadili lipovou alej vedle místního kostela. A hned pod strání - na místě, kde tornádo zdevastovalo dům - jsme vysadili třešně, mandloně, kaštany a solitérní jírovec. Díky tomu vzniká zelené srdce obce, které ji bude nejen zkrášlovat, ale i ochlazovat, a které tu dnes citelně chybí.

V Mostaru vznikla nová feministická prohlídka města

Kancelář Almy vypadá skoro jako historický archiv. Každý, kdo se k ní podívá, se může díky stovkám knih a magazínů dokumentujících historii i současnost Mostaru vydat na výlet napříč historií tohoto města.

Tento projekt, který šíří povědomí o ženách v Mostaru a zabývá se současně jeho bohatou historií, zaujal také místní turistickou kancelář. Ta se rozhodla zařadit feministickou prohlídku města do své nabídky. Fortuna Tours je tak první agenturou, která umožňuje návštěvníkům projít se po stopách mostarských hrdinek.

Musíme pracovat dál kvůli utrpení našich lidí. Jedno téma ze světa, které by nemělo zapadnout

Mohammede, Mohialdeene, kde se právě nacházíte? Můžete nám říct, odkud nám voláte?

Mohammed: Já jsem právě v kanceláři v naší nové centrále. Kvůli válce jsme se museli přestěhovat z našeho původního místa do bezpečnější lokality. Hlavně během našich aktivit v terénu jsme čelili několika složitým situacím. Válčící strany narušují naši práci, často nám zakazují pracovat. Teď se nacházíme v centru Dárfúru. Díky tomu máme přístup nejen do celého regionu, ale také do dalších oblastí v Súdánu. Teď můžeme opět pokračovat v naší práci.

Súdán je v posledních letech sužován válkami, především v oblasti Dárfúru a konflikty mezi severem a jihem země. V roce 2011 se od Súdánu oddělil Jižní Súdán, a stal se tak nejmladším státem na světě. Situace v zemi se dramaticky zhoršila 15. dubna 2023, kdy začaly boje mezi súdánskou armádou (SAF) a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Přístup humanitární pomoci do Dárfúru je velmi omezený a žádná z mezinárodních organizací v této oblasti nepůsobí přímo. Díky Klubu přátel Člověka v tísni jsme mohli podpořit místní organizaci AWAFY, abychom zmírnili utrpení vysídlených lidí v uprchlických táborech ve městě Zalingei v centru Dárfúru. Tito lidé potřebují jídlo, pitnou vodu, lepší hygienické podmínky a přístup k lékařské pomoci.

Zaměřujete se na pomoc vysídleným lidem. Můžete nám říct, jak vypadá jejich život? Kde bydlí?

Mohammed: Tito lidé museli kvůli válce utéct ze svých domovů, někteří z nich přišli o své příbuzné, rodiny. Teď žijí v dočasných přístřešcích v uprchlických táborech. Ale tato místa nestačí ani na to, aby zajistila jejich nejzákladnější potřeby. Lidé žijí ve velmi špatných hygienických podmínkách na místech, která často nemají ani kanalizaci. Také samotné příbytky jsou ve velmi špatném stavu. Nejsou zde dostupné téměř žádné služby. Nejtěžší je období zimy, přístřešky neposkytují ochranu před nepříznivými podmínkami. Považujeme lidi v uprchlických táborech za jednu z nejohroženějších skupin, a proto jim pomáháme.

Můžete s námi sdílet některé příběhy lidí, kterým společně pomáháme?

Mohialdeen: Mě velmi zasáhl příběh jedné rodiny s šesti dětmi. Přišli o všechno a nezbyla jim ani trocha peněz. Nemohli si dovolit koupit ani vodu pro své děti a byli odkázaní na pomoc svých sousedů. Této rodině jsme poskytli peníze, aby si mohli koupit to nejpotřebnější. Byli za naši pomoc velmi vděční. S lidmi, kterým pomáháme, jsme v úzkém kontaktu. Hodně z nich jsou vnitřně vysídlení lidé. Často se z nás stanou přátelé. Tito lidé také mluví o naší organizaci ve své komunitě a rozšiřují tak povědomí o našich službách.

Zažít úspěch. Dobrá zpráva před koncem

V našem nízkoprahovém klubu Míša pravidelně soupeřil s pravidly klubu – nadávání, rozbíjení věcí, provokování ostatních. Nálepka průšviháře se s ním vezla natolik, že na klubu obvykle moc dlouho nesetrval, než mu byla dána stopka a klub musel opustit.

Povšimli jsme si, že ačkoli Michal na pohled působí jako drsňák, uvnitř je stále dítě, které hledá pochopení a přijetí. Je to šikovný kluk, který rád pomůže a rád se zapojí do všech klubových aktivit, když mu to člověk umožní. V rámci klubu každý týden rozdáváme razítka jako odměnu, když se někomu něco podaří – Míša tento měsíc dostal první razítko a jeho nadšený úsměv prozradil, že na sebe byl hrdý. V klubu, kde byl doposud věčně napomínán a předurčen k neúspěchu, najednou úspěch zažil.

Po změně našeho přístupu k Míšovi došlo i ke změně jeho přístupu k nám. Z klučiny, který se na klubu objevil jednou do měsíce, provedl neplechu a dostal ihned stopku, se stal kluk, který dochází skoro každý den. Míša, kterému je věnována pozornost i tehdy, když nezlobí, se na oplátku nedostává do konfliktu s pravidly tak často nebo tak vážně. Klub tak má o jednoho zapáleného, cenného účastníka více.

Na závěr

Hledáme kolegy a kolegyně. Přidej se k nám.

Aktuální díl podcastu Mimo zorné pole: Kultura jako základní lidské právo. Začíná filmový festival Jeden svět.

Nezapomínejme na Sýrii. Válka a humanitární krize pokračují už 13 let.

Jestli jste se dočetli až sem, tak mám velikou radost. Pokud se vám newsletter líbí, doporučte ho ostatním. Přihlásit se mohou třeba na tomto odkazu: https://bit.ly/cvt-newsletter

Tak zase příště!

Autor: Filip Chládek

Související články