Naděje umírá poslední

Jaký byl Váš život předtím, než jste začala řešit Vaše dluhy?

 Když začnu od samého začátku, jako dítě jsem měla bezstarostné dětství. Vyrůstala jsem společně s rodiči a mými 3 sourozenci v Ústí nad Labem. Rodiče chodili do práce, a jelikož jsem byla nejmladší dítě, sourozenci o mne často pečovali a vodili mne do školy. Naše rodina byla velice spořádaná a nikdy jsme neměli žádné větší problémy. Nikdy jsem se také nesetkala s tím, že by si rodiče museli půjčit peníze, i když nám vždy nemohli dopřát to, co jsme se sourozenci vyžadovali. Přesto jsme nestrádali. Po absolvování střední školy, kdy jsem získala výuční list, jsem se chtěla osamostatnit. Potkala jsem člověka, který se stal mým partnerem, a začali jsme spolu žít. Partner pracoval a já si našla brigádu, ze které jsem však  po otěhotnění odešla. Vše se zdálo být v pořádku, ale opak byl pravdou. Po narození syna se věci začaly rapidně měnit. Partner začal brát a prodávat drogy, odešel ze zaměstnání a chod celé domácnosti nechal na mně. Fyzicky i psychicky mne týral. Opravdu jsem se ho bála, snažila jsem se mu pomoci, ale on moji pomoc odmítal. Nakonec ode mne a mého syna odešel. Už v tu dobu jsem měla dluhy za nájem a energie. Na splácení dluhů jsem peníze neměla, jelikož jsem pobírala pouze dávky z úřadu a do práce jsem ještě nastoupit nemohla. S majitelkou jsem se naštěstí dohodla na splátkách a v tuto dobu mi hodně pomohla i rodina. Dluhy za energie však zůstaly na mne, do toho mi přišly platební rozkazy za jízdu načerno, což byla bohužel také moje chyba. Rozhodla jsem se, že bych chtěla začít žít jiný život a někde jinde. Našla jsem si nového partnera, se kterým jsme se odstěhovali do jiného města. V tu dobu jsem si vzala mojí první půjčku a zřídila jsem si kontokorent. Sama jsem se divila, že mi půjčku poskytli, ale stalo se.

Na co jste půjčku využila a co se dělo s Vaším životem dále?

 Zpočátku jsem se cítila skvěle, jelikož jsem vyplatila dva malé dluhy za jízdu načerno a uhradila kauci za nový byt. Současný partner nastoupil do práce. Já jsem se snažila najít práci zatím na poloviční úvazek, jelikož jsem musela pečovat o syna. Moc se mi to nedařilo, ale pobírala jsem alespoň dávky, o které jsem si zažádala. Vše vypadalo velice dobře. Část peněz jsem využila i na vybavení domácnosti. Říkala jsem si, že měsíční splátka není tak vysoká a vše s partnerem zvládneme…

Dařilo se Vám tedy půjčku řádně splácet?

 Ze začátku určitě ano. Neměla jsem s platbami problém, jelikož mi partner velice pomáhal. Jednoho dne však začal pít a velice rychle přišel o zaměstnání. Už to nebyl ten člověk, kterého jsem poznala, a silně mi připomínal mého bývalého partnera. Přestal mi dávat peníze na splátku půjčky. Nájem sice hradil, ale ani ten ne v plné výši. Přestala jsem platit jak půjčku, tak energie, opět mi začal vznikat dluh. Navíc mi byly na novou adresu zaslány exekuce. Jedna byla za nezaplacení dluhu na energiích v předchozím bytě. Druhá exekuce přišla za telefon, který jsem využívala se svým bývalým partnerem. Vůbec jsem nevěděla, co mám platit dříve a peníze jsem na to neměla. Tudíž jsem podklady k dluhům hodila do jedné tašky a tvářila se, že vůbec neexistují.

Co se dělo poté, co jste přestala veškeré dluhy splácet?

 Snažila jsem se přimět partnera, aby si našel novou práci a finančně mi pomohl, i když jsem věděla, že to nebude mít dlouhé trvání a brzy ho opustím. Také jsem si hledala práci, ale opět mne nikde na poloviční úvazek nechtěli zaměstnat. Zanedlouho mi přišla další exekuce, která mne velice překvapila, ale řekla jsem si, že to opět nechám být. Nemohla jsem napsat exekutorovi žádost o splátkový kalendář, jelikož jsem věděla, že nemohu posílat ani 200,-Kč a exekutor by chtěl určitě více. Do toho mi začaly chodit upomínky za půjčku a kontokorent. Chodila jedna upomínka za druhou a nakonec došlo k tomu, že se tento dluh dostal před soud.

Snažila jste se už předtím vyhledat nějakého odborníka, který by Vám třeba s dluhy pomohl? Co jste se rozhodla udělat?

 Přemýšlela jsem nad tím opravdu dlouho a také mi dlouho trvalo, než jsem pochopila, že mi partner vůbec nepomůže a musím vše zvládnout sama. Ačkoliv jsem vše, co bylo v bytě, nakoupila z půjčky, kterou jsem si vzala na sebe, nic jsem si neodnesla. Vzala jsem si pouze syna a jednu tašku s věcmi. Zavolala jsem rodičům, zda bych u nich mohla pár dní zůstat společně se synem. Rodiče mne samozřejmě přijali a neskutečně podpořili, i když jsem s nimi kvůli bývalému partnerovi pár měsíců nehovořila. Vše jsme si vysvětlili a vyprávěla jsem jim, co vše se událo a z jakého důvodu to pro mne bylo neúnosné. Setkala jsem se po dlouhé době i se svými sourozenci, kteří se všichni odstěhovali do zahraničí. Také mi nabízeli, abych s nimi odešla, ale nechtěla jsem tu nechat rodiče, kteří mi pomohli. I přesto, že jsem věděla, že bych v zahraničí měla dobře placenou práci. Rodiče mi nejdříve pomohli najít nový byt blízko jejich bydliště, za což jsem byla opravdu ráda. Zaplatili za mne kauci a zakoupili mi vybavení do bytu, přispěla jsem jen trochou peněz. Nevím, co bych bez nich v tu chvíli dělala. Důležité pro mne bylo, že mám konečně bezpečné zázemí, ve kterém jsme se se synem cítili dobře. Dluhy jsem stále v tuto dobu neřešila a ani jsem se nesnažila vyhledat pomoc, jelikož jsem se potřebovala zcela usadit a dát si život dohromady. Na úřadě jsem si zažádala o dávky a našla si brigádu, což mi pomohlo v tom, abych alespoň hradila nájemné a energie.

Předpokládám, že i přesto pro Vás byla dluhová past celkem neřešitelná, co tedy následovalo?

 Především jsem nechtěla, aby dluhy jednou v budoucnu přešly na mého syna. Co bych byla za matku, kdybych synovi nezanechala nic jiného než dluhy. Nejdříve jsem tedy za pomoci rodičů vyplatila další dva malé dluhy. Poté jsem si začala dávat dohromady papíry k dluhům a zjistila jsem, že mám celkem 4 exekuce a ještě dva dluhy, které zatím do exekuce nedošly. Samozřejmě jsem chtěla zjistit, zda existují ještě nějaké další dluhy. Od známých jsem se dověděla, že existují organizace, které mi mohou pomoci, a proto jsem se rozhodla kontaktovat Člověka v tísni a věřím, že se moje situace díky této pomoci ještě zlepší, i když v tuto chvíli vypadá jako neřešitelná.

Zkuste se tedy zamyslet nad tím, co byste udělala jinak, kdybyste jste se do stejné situace dostala znovu?

 Na tohle asi nemám přesný návod. Je spousta věcí, které bych v minulosti udělala jinak.  Určitě bych si rozmyslela, zda chci žít s člověkem, kterému nejsem dost dobrá a ještě mne využívá k tomu, abych za něj vše dělala a hradila. Všechny problémy, týkající se dluhů, vlastně začaly s mým prvním vztahem. Do tohoto už bych se znovu nepouštěla. Ani můj druhý vztah nebyla žádná výhra, ale chybami se člověk učí. V životě bych si už také nevzala půjčku, kterou bych nezvládla splácet. Nejhorší pocit je, když víte, že to prostě v jistou chvíli nejde a nemáte na to. Pak člověk jen čeká, kdy mu do bytu vtrhne exekutor nebo se stane něco jiného. Člověk má v podstatě smíšené pocity, cítí především úzkost. A ten, kdo to nezažil, nedokáže pochopit, co se děje v člověku, který se v takové situaci ocitne.