O inovativním programu pro rodiny „Krok za krokem “ s jeho garantkou Radkou Kunešovou

O inovativním programu pro rodiny „Krok za krokem “ s jeho garantkou Radkou Kunešovou

Publikováno: 11. 5. 2022 Doba čtení: 5 minut

Pracovníci sociálně aktivizační služby (SAS) pro rodiny s dětmi organizace Člověk v tísni začínají testovat nový inovativní intervenční program s názvem Krok za krokem. Jeho cílem je rozvoj dítěte do 6 let věku, a to v oblastech, v nichž adekvátně neprospívá. Program ale nezapomíná ani na zvýšení kompetencí rodičů, případně jiných pečujících osob. Věnuje se jejich vzdělávání, nácviku dovedností a neopomíná ani další aspekty. Garantkou programu je Radka Kunešová z Ústí nad Labem.

Co bylo motivem tento intervenční program rozjet?

První myšlenka vznikla v době pandemie covidu-19, kdy jsem zhlédla jednu konferenci na téma péče o dítě. Zaznívalo tam, že k soudcům se mnohdy dostávají do soudní síně případy rodin a dětí, kde už nemají jinou možnost než zkrátka rozhodnout o ne/odebrání dítěte z rodiny. Ale nelíbí se jim to a uvítali by jiný nástroj. Zmiňovali například to, že by rádi nařídili intervenční program s tzv. evidence based přístupem, kde budou jasně dané cíle a časový úsek, ve kterém se má cílů dosáhnout, aby to pro ně bylo dostatečně hmatatelné.

A mohli jsme jim něco takového nabídnout?

S jedním soudcem jsem se zkontaktovala a naše SAS pro rodiny s dětmi pro ně nebyla dostačující. Potřeboval jasněji strukturovat, co se v rámci spolupráce s rodinou bude dít, jaké budou jednotlivé kroky, jak se bude vyhodnocovat úspěšnost, aby program mohl nařídit a bylo jasné, že jím rodič prošel úspěšně nebo neúspěšně. A právě to pro mě bylo motivací připravit takový program, který budou moci soudy nařizovat, a jednotlivým stranám bude zcela transparentní, co je cílem.

Jak se lze tedy do programu dostat, musí ho nařídit soud?

Možností je, že se na zařazení do programu domluví společně pracovník s rodinou a např. pracovníkem orgánu sociálně právní ochrany dětí. Nebo je možné se domluvit s rodinou zcela individuálně. V tomto případě může být samozřejmě průběh programu volnější, než je tomu v případě, že by byl nařízen. Že program nařídí soud je ještě na další vyjednávání.

V popředí zájmu jsou potřeby dětí

V čem je tedy program inovativní oproti SAS pro rodiny s dětmi?

Z týmů našich pracovníků se ozývalo, že často v rodinách řeší problémy rodičů spojených s výchovou a péčí o děti, ale samotné potřeby dětí v rodině nejsou prioritou. V programu jsou dávány na roveň s rodičovskými kompetencemi a prostředím, ve kterém dítě vyrůstá. Dítě v rodině sice bylo tématem, ale ne uceleně jako nyní. Díky programu je zaměření na dítě více strukturované, nacházíme slabiny, rizika, ale také mnohem lépe vnímáme silné stránky, sílu rodiny.

Můžeš mi přiblížit, co si představit pod potřebami, rodičovskými kompetencemi nebo prostředím?

V rámci vývojových potřeb dětí jde například o úroveň hrubé a jemné motoriky, schopnost sebeobsluhy, kognitivní vývoj, schopnost si hrát, učit se a mnoho dalších věcí. Pod rodičovskými kompetencemi si můžete představit například zajištění bezpečí a ochrany dítěte, péči o něj, osobní připravenost na rodičovství či udržení vedení a hranic dítěte. No a v oblasti prostředí se s rodinou bavíme o bydlení, rodinné historii, širší rodině, zaměstnání, finančním zajištění, ale i neformálních vztazích v rámci nejbližšího okolí.

Už program pracovníci testují v praxi?

Ano, někteří už jej využívají v praxi, zejména ti zkušenější. Především tedy karty vývojových období, které v rámci programu vznikly. Kolegyně například pozitivně kvitovala, že je to příjemná podpora témat, kterým se v rodině věnuje. Měla se čeho chytit a díky tomu šla v těchto tématech jednak strukturovaněji a jednak víc do hloubky. Karty otevírají rozhovor s rodiči i dětmi, můžeš se lépe a nenásilně bavit o tom, co všechno je součástí jednotlivých vývojových období, co má dítě umět, jak se má projevovat apod.

Jak tedy program probíhá?

Zpočátku pracovník mapuje potřeby dítěte, rodičovské kompetence a rodinné prostředí. Posléze se stanovují konkrétní cíle a vytváří se individuální plán se zaměřením na to, jaké potřeby dítěte je žádoucí podpořit, aby se správně vyvíjelo. No a na konci spolupráce je zhodnoceno, zda došlo k posunům u dítěte, jak k celému procesu přistupovaly pečující osoby a podobně.

Z čeho pracovníci vychází při práci s rodinou?

Jde o pracovníky, kteří běžně působí v rámci SAS. Zároveň ale prošli školením v oblasti vývojové psychologie, která je zásadní při práci s dětmi do 6 let. K dispozici jsou jim zmiňované karty vývojových období dítěte. Proškoleni byli také v metodice vyhodnocování potřeb dětí organizace Lumos. Opírají se i o odbornou literaturu, bez níž by to nešlo. V červnu je ještě čeká praktický den.

Co bude jeho náplní?

Pracovníci mohou klást praktické otázky, na které v rámci své práce narážejí. Například co dělat, když předškolák neumí správně držet tužku, jak se má dítě držet při kojení, proč mají dělat rodiče s dětmi „paci paci“ a jaký to má například význam, a mnoho dalšího. Aby si uvědomili, že vývoj dítěte na sebe nasedá, má návaznost.

A ještě nějaká školení je čekají?

Od podzimu se budeme věnovat tématům jako je zápis do školy, jaká je to pro dítě změna, nebo vhled do pedagogické techniky Grunnlaget, která se osvědčila při učení dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Její výhodou je, že k výuce například barev či tvarů nejsou potřeba žádné speciální pomůcky, člověk si vystačí s tím, co doma najde. Znalosti chceme předat rodičům, podpořit tím schopnosti rodičů, jak dítěti vytvářet podněty a stimulovat ve vývoji.

Zvažujeme rozšíření o téma těhotenství a věkové období do 15 let

Nejsi jen garantkou programu, ale také jeho autorkou, co je pro Tebe osobně v programu důležité?

Přála bych si, aby byl našim pracovníkům skutečně nápomocen při běžné práci. Vidím v něm velký potenciál především ve využití metodiky Lumosu. Díky tomu se mnohem více díváme na vývojové potřeby dětí, a nejen na kompetence rodičů a na prostředí. Lépe si díky tomu nastavujeme škály, co sledovat, a suneme potřeby dítěte do samotného středu naší spolupráce. Na té metodice je skvělé, že obsahuje například věci týkající se vývoje a zdravotního stavu, které nelze rozporovat. I když může mít pracovník a rodič na dané téma různý názor, fakta jsou natolik jasná, že je nikdo z nich rozporovat nemůže.

Chystáš se program rozšířit i o jinou věkovou skupinu než jen rodiny s dětmi do 6 let?

Osobně se domnívám, že je potřeba myslet na téma těhotenství. A pak od pracovníků vzešel požadavek zpracovat do vývojových karet věkové období do 15 let. Z toho mám velkou radost, protože to ukazuje, že se ten koncept našim pracovníkům líbí a chtějí se ho držet a rozvíjet ho. 

Autor: Tereza Králová

Související články