Obtížné neznamená nemožné!
Publikováno: 13. 2. 2017 Doba čtení: 2 minuty
Každý z nás si v životě prošel těžkými chvílemi. Všichni známe ty slova, jako: „pád“, „prohra“, „neúspěch“. Občas nám dává život zabrat, zkouší nás a s některými se příliš nemazlí. A jsme to my, kdo neseme zejména zodpovědnost za svůj život. Neovlivní ho nikdo jiný více, než my sami. Ovšem každý někdy potřebuje pomoc zvenčí. A čím vším si také můžeme projít, než se dostaneme alespoň do půle vysněné cesty? Čtěte příběh Petra.
Z dětského domova na ulici…
Petr žil od svých 3 let v dětském domově. Jako jeden z mála se po ukončení základní školy úspěšně vyučil v oboru opravářské práce. A protože opravovat různé věci ho bavilo, našel si práci údržbáře ve společnosti, která se zaměřovala na skladování a distribuci zboží. V dětském domově Vás na skutečný život příliš nepřipraví a tak po opuštění dětského domova máte v reálném světě často problém běžně fungovat. Představte si, že nemáte žádnou podporu a pomoc rodiny, zkrátka jste na všechno sami. Musíte se o sebe postarat, jak jen to jde. A protože tu Petra nic nedrželo, rozhodl se zkusit štěstí v Anglii, kde měl v plánu pracovat a začít znova. Po několika měsících se ale vrátil zpět, jelikož se nesplnila jeho očekávání a představa o lepším životě. „Odseděl“ si za své hříchy několik měsíců ve vězení a po propuštění se ocitnul na ulici. V současnosti bydlí pod stanem se svým psem. Dochází do Probační a mediační služby, která nás také kontaktovala. Má zájem vstoupit do našeho projektu Transfer.
Z ulice na ubytovnu a do práce…
„A znovu od začátku…“, Petr se do projektu Transfer zapojil a je plný nadšení, že mu pomůžeme nejen najít práci, ale poprat se také s řešením jeho dalších osobních záležitostí. Společně jsme tak vyřídili jeho evidenci na Úřadu práce a informovali jsme jeho zdravotní pojišťovnu. Souběžně jsme začali řešit jeho alespoň nějaké bydlení, protože pod stanem v zimě to není úplně to pravé. Hledat bydlení úplně bez finančních prostředků ale nejde, proto jsme společně požádali na úřadě o příspěvek na živobytí. V průběhu spolupráce se tak Petr přestěhoval na ubytovnu, což je dobrý začátek. Do budoucna by se nejraději přestěhoval do garsonky. Ale popořádku! V projektu Transfer by se rád zúčastnil exkurze, workshopu a chtěl by si udělat rekvalifikaci na zámečníka, jelikož taková práce by ho bavila. Mezitím jsme s Petrem zařídili získání kopie výučního listu a sepsali spolu jeho životopis. Nadále budeme hledat zaměstnání, i když to nebude jednoduché, vzhledem k jeho zápisu v trestním rejstříku. Důležité je, že Petr ví, že jeho cesta bude ještě dlouhá, ale nevzdává se a my věříme, že nakonec vše dopadne přesně tak, jak si přeje.
