Online závislostí a kyberšikany mezi žáky základních a středních škol přibývá, ukázal průzkum

Online závislostí a kyberšikany mezi žáky základních a středních škol přibývá, ukázal průzkum

16. 2. 2021

Zveřejnili jsme výsledky reprezentativního průzkumu realizovaného ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Dotazníkové šetření proběhlo v listopadu 2020 mezi osmi sty školními metodiky prevence na základních a středních školách v ČR. Kompletní závěrečnou zprávu s podrobnými statistikami a grafy a zprávy z předcházejících průzkumů je možné si stáhnout na jsns.cz. 

Průzkum zjišťoval, kdo na českých školách zastává roli školního metodika prevence, jak se cítí kompetentní zastávat tuto funkci po odborné stránce, kolik věnuje přípravě a koordinaci agendy související s funkcí metodika prevence mimo svou případnou další školní činnost nebo jaké má podmínky pro tuto práci. Část výzkumu byla úžeji tematicky zaměřena na ´Bezpečnost v kyberprostoru´.

Hlavní zjištění průzkumu: 

  • Případů rizikového chování v oblasti „kyberbezpečnosti“ podle metodiků přibývá
  • Za posledních 5 let vzrostla četnost výskytu online závislostí u žáků. Shoduje se na tom 64 % školních metodiků prevence (podle pětiny metodiků vzrostla dokonce výrazně)
  • Zvýšila se četnost výskytu kyberšikany na škole (uvedlo 57 % respondentů). 
  • Kyberšikana je nejčastěji uváděným problémem, který metodici během posledních dvou let ve škole řešili (3 a více případů kyberšikany řešilo 46 % z nich, alespoň 1 případ 80 %).
  • Současně je kyberšikana i tématem, kterému se v rámci problematiky bezpečnosti v kyberprostoru respondenti ze středních škol a druhého stupně základních škol věnují v oblasti primární prevence nejčastěji (průměrně 3 vyučovací hodiny za rok)
  • Alespoň jeden případ sextingu řešili za poslední dva roky na 41 % škol
  • Zajímavý pohled přináší i podíl metodiků, kteří se k některým tématům nedokázali vyjádřit
  • Znalost vzdělávacího programu JSNS deklaruje 59 % školních metodiků prevence.

„Role metodiků prevence je při mediálním vzdělávání velmi důležitá, a to jak v souvislosti s bezpečností v kyberprostoru, tak i v dalších tématech. Proto jsme se v posledních letech zaměřili na spolupráci s nimi," uvádí ředitel vzdělávacího programu JSNS Karel Strachota

 „Zúčastňujeme se pracovních setkání na různých úrovních (okresních, krajských), uspořádali jsme celou řadu prezentací a seminářů. Výzkum nám pomůže se ještě lépe seznámit s kontextem jejich práce na školách, s východisky, možnostmi a aktuálními potřebami. Zjištěné výsledky zohledníme při dalších aktivitách a tvorbě nových materiálů. Jsme rádi, že se nám navazování spolupráce s metodiky daří; což potvrzuje i to, jak vysoké procento z nich naše aktivity zná a materiály využívá," dodává. 

Průzkum také zjišťoval, kdo jsou školní metodici prevence, kolik z nich absolvovalo specializační studium, jak je pro ně tato role časově vytěžující a jakými tématy se obvykle ve škole zabývají:

Kdo nejčastěji zastává funkci školního metodika prevence na českých základních a středních školách?

Školními metodiky, resp. metodičkami prevence jsou na českých školách nejčastěji ženy starší 40 let (dvě třetiny). Muži jsou zastoupeni málo (pouze necelá pětina). Metodici se často rekrutují z řad třídních učitelů (63 % z nich jsou zároveň i třídními učiteli), pětina ale žádnou další funkci ve škole nazastává. V malých obcích, kde lze předpokládat nedostatečné personální obsazení škol, je násobně obvyklejší, aby funkci metodika prevence zastával ředitel školy. Průměrná délka praxe na této pozici je 8 let. Převážná většina metodiků je k této činnosti pověřena vedením školy (přes 80 %), dobrovolný zájem o tuto roli projevila pouze pětina dotázaných. Metodik prevence je téměř bez výjimky jedinou osobou ze školy, která se podílí na přípravě minimálního preventivního programu (nápomocné mu/jí bývá poradenské pracoviště).

Pouze polovina respondentů absolvovala specializační studium pro výkon funkce školního metodika prevence v minimálním rozsahu 250 hodin 

Hlavními důvody této skutečnosti jsou především časová náročnost studia (77 % dotázaných) a neadekvátní ohodnocení (71 %). Přibližně polovina dotázaných uvádí jako důvod i skutečnost, že ve funkci školního metodika prevence neplánují setrvat dlouho.

Jaké rozdíly byly zaznamenány mezi jednotlivými typy škol? 

Absolvování specializačního studia je obvyklejší u metodiků prevence působících na druhém stupni základních škol a na gymnáziích. Metodici prevence na středních odborných školách a učilištích častěji uvádějí mezi důvody, kvůli kterým zatím neabsolvovali specializační studium, nedostatek financí a nepochopení ze strany vedení školy. Naproti tomu vyučující na základních školách a gymnáziích, kde lze očekávat nižší míru rizikového chování žáků, studium častěji považují za příliš časově náročné či zbytečné. Na tom, že studium není dostatečně ohodnocené se ale shodují všichni. Deset procent respondentů jej aktuálně studuje.

Do jaké míry jsou činnosti související s naplňováním role školního metodika prevence časově zatěžující?

 Výkon funkce zabere metodikům v průměru 80 minut týdně (1. stupeň ZŠ a gymnázia)100 minut týdně (2. stupeň ZŠ, SOU a SOŠ). Nejvíce času věnují koordinaci aktivit spojených s primární prevencí pro žáky, nejméně naopak vzdělávání kolegů. Značný objem času ale věnují administrativní činnosti, kterou by však chtěli výrazně omezit, pokud by to bylo možné. Metodici prevence na prvním stupni základních škol se průměrně starají o cca 100 až 200 žáků. Nejvyšší počet studentů se může na metodiky prevence obracet na gymnáziích (průměrně 420 studentů).

Autor: JSNS