Otázky pro Aleppo: Jak vypadá běžný den v obléhaném městě?

Publikováno: 20. 10. 2016 Doba čtení: 5 minut
Otázky pro Aleppo: Jak vypadá běžný den v obléhaném městě?
© Foto: ČvT archiv

S pokračujícím obléháním a neutichajícím bombardováním je stále těžší si představit, jak dnes může vypadat běžný život ve východní části syrského Aleppa. Mnoho lidí se ptá, zda mají tamější obyvatelé pořád práci, do které by docházeli? Jak si můžou dovolit kupovat potraviny, když se do města nedostanou žádné peníze, ceny zboží stoupají a zásoby se ztenčují? Kdo podporuje vdovy a sirotky? Položili jsme proto tyto otázky přímo lidem žijícím ve východním Aleppu.

Jak vypadá běžný den? Mají lidé pořád práci?

„Skoro všechny dílny, továrny a trhy jsou zavřené, takže většina lidí svou práci ztratila,“ říká Abdul-Kader, externí pozorovatel Člověka v tísni pro východní Aleppo. Ti, kteří pracují pro místní zastupitelství, starají se o úklid a provoz, opravují poškozené vodovody či podporují pekárny a školy, plat ještě dostávají. Městská rada se spolehla na podporu mezinárodních neziskových organizací a soukromých firem. Také někteří dělníci jsou ještě schopni vydělat si třeba úklidem cest a odstraňováním sutin. To je ovšem jen několik šťastlivců. Většina lidí práci prostě nemá. Jejich zdroj obživy byl buď zničen během bombardování, nebo jednoduše po jejich práci momentálně není poptávka. Aleppo mělo kdysi spoustu trhů plných života a ruchu, dnes na východě města z původních více než šedesáti tržišť stojí pouhých deset.

Jak tedy shánějí peníze ti, kteří nemají práci, když ceny stále stoupají?

„Většina domácností ztratila svůj zdroj příjmu. Některé rodiny jsou zcela závislé na penězích, které jim posílají příbuzní ze zahraničí. Ale i to je nyní již dost složité, jelikož ceny za převod peněz se také trojnásobně zvýšily,“ vysvětluje Abdul-Kader. Na to, aby člověk mohl přijmout takto poslané peníze, je nutné najít místního finančního agenta. Peníze obvykle dáte agentovi, který pak informuje svého kolegu v dané oblasti, aby stejnou sumu vyplatil příjemci ve své oblasti. Protože už v Aleppu nezůstala žádná otevřená banka, peníze musel vždycky někdo osobně dopravit během přestávky v bombardování. Poslední příležitost přinést takto do města peníze byla ovšem v polovině srpna, kdy se obležení dočasně prolomilo. Od té doby se finanční zásoby víc a víc ztenčují a poplatky za takový převod se ztrojnásobily. Takže zatímco kvalita života každým týdnem upadá, náklady na život stoupají.

A co ti, kteří nemají příbuzné, aby je podporovali?

Rodiny se snaží vzájemně si pomáhat tak dalece, jak je to jen možné, a dělí se o všechno, co si můžou dovolit. Některé místní spolky pak rovněž rozdělují peníze vdovám a sirotkům, nebo rodinám, které přišly o živitele. Průměrně tak dostanou od 5 000 do 10 000 syrských liber měsíčně. Jiné zranitelné rodiny spoléhají na humanitární pomoc. Jelikož se ale již tři měsíce nedostala do města žádná mezinárodní pomoc, rozdělují se zbývající zásoby.

NA SBÍRKU SOS SÝRIE A IRÁK MŮŽETE PŘISPĚT NA KONTO 92329232/0300

(PLATBU KARTOU MŮŽETE PROVÉST ZDE)

DĚKUJEME!

Rádi Vám vystavíme potvrzení o daru, stačí kliknout.

A co zbytek?

Ostatní nyní přežívají ve velmi omezeném nouzovém stavu. Člověk v tísni již dříve opakovaně upozorňoval na některé krizové způsoby přežití, na které jsou nyní bohužel odkázány mnohé syrské rodiny poté, co vyčerpaly své zásoby jídla a docházejí jim peníze. Tyto rodiny nyní konzumují jen jedno malé jídlo denně. Většina domácností již týdny neviděla žádné maso ani mléčný výrobek. Jiní začali žebrat. Před týdnem seděl jeden z našich externích kolegů doma se svou rodinou, když se objevily dvě děti a prosily o jídlo. Pocházely ze vzdálené čtvrti a nyní chodily od jedněch dveří ke druhým a žebraly. Nejedly dva dny. V zoufalé situaci je jejich matka byla nucena nechat je jít, aby se pokusily najít si jídlo samy.

Kolik tržišť, kde se dá koupit jídlo, ještě funguje?

Z původních více než šedesáti trhů ve východním Aleppu jich ještě funguje deset. Na těchto funkčních trzích je ovšem otevřeno pouze 20 % z původních obchodů. „Není zde k dostání žádná zelenina ani ovoce s výjimkou těch, které se podaří vypěstovat v místních zahrádkách, ty jsou ovšem velmi, velmi drahé. Třeba svazeček petržele, který stál před začátkem obléhání 25 liber, stojí nyní 300 a jedno kilo lilku zdražilo ze 100 na 850 liber,“ říká Abdul-Kader. Takhle to tedy momentálně na fungujících trzích vypadá. Není moc co prodávat, ani moc není komu. Jen v prvním říjnovém týdnu byla zasažena hned tři tržiště ve čtvrtích Chaar, Tarek alBab a Sukary. Tento týden letecké útoky zasáhly tržiště v Al Fardous. Nejméně 14 lidí při tom přišlo o život.

Utrpení civilistů v Aleppu graduje!

Už více než tři měsíce nebyl umožněn přístup do města žádné humanitární pomoci. A nejenom to. Tento týden jsme ztratili další dva humanitární pracovníky v chaosu bezhlavého násilí. Člověk v tísni s velkým zármutkem informuje o smrti dvou kolegů z partnerské organizace Basamat v syrském Aleppu. Ammar a Ahmad byli zasaženi během ostřelování v blízkosti kanceláře své organizace ve čtvrti Al Fardous. „V sobotu 8. října se spustil těžký letecký útok a ostřelování, a tomu padli za oběť dva naši zaměstnanci, kteří právě v tom čase dělali svou práci ve čtvrti Al Fardous. Kromě Ahmada, který měl na starosti distribuci humanitární pomoci, a Ammara, který se zabýval administrativními věcmi, zemřel ještě jeden civilista,“ popisuje smutnou událost Mohamad, kolega z organizace Basamat. Ammar byl na místě mrtvý, Ahmad zemřel na následky svých zranění po převozu do nemocnice. V těchto strašných dnech bychom rádi alespoň takto ocenili a poděkovali za jejich práci, za jejich vytrvalou podporu svých spoluobčanů, mužů i žen, a za jejich odvahu pokračovat ve svém úsilí i za tak těžkých podmínek. Boje o město neutuchají a během posledního týdne přišlo v Aleppu o život více než 100 dalších lidí. 

Dobrovolník z organizace White Helmets, Ibrahim, popisuje situaci v uplynulých týdnech: „Ofenziva vládních sil ve východních čtvrtích pokračuje a je stále intenzivnější a agresivnější. Mnoho leteckých útoků nasadilo proti-bunkrové bomby, které způsobují obrovskou zkázu. Většina útoků zasáhla čtvrti Bostan Al-Kasr, Al-Fardous a Sokkary a od pondělí 10. října bylo zabito 140 civilistů a kolem 250 zraněno. V úterý pak byla už podruhé za jediný týden zasažena hlavní městská zásobárna pitné vody. Ve středu byla zasažena čtyři distribuční místa ve čtvrti Fardous, kde se rozdávají příděly chleba. Počet obětí stoupá každou hodinou. Ve čtvrtek 13. října zasáhla proti-bunkrová bomba civilní budovu a naprosto ji zničila. Pod sutinami zůstaly uvězněné dvě rodiny, záchranný tým dělal, co mohl, aby z nich alespoň někoho zachránil.“

Obyvatelé Aleppa již po všem tom utrpení, kterým si prošli, nevědí, jaká větší tragédie by dokázala přimět svět, aby se pokusil zachránit Sýrii. Uprostřed krveprolití z posledních dní přeci jen doufají, že by tyto útok mohli být takovým mezníkem.

Máte nějaké otázky ohledně života nebo humanitární situace v Aleppu? Napište do komentářů pod článkem a my se pokusíme je zodpovědět.

Autor: ČvT

Související články