Přespávačka v klubu!

Publikováno: 17. 10. 2018 Doba čtení: 2 minuty
Přespávačka v klubu!
© archiv pracoviště

Na tom, jestli přespávačky do klubu patří, není v týmu shoda. Holky a kluci z Otevřenýho klubu by vám řekli, že jsou přespávačky fajn, protože můžou být s lidmi, se kterými jsou rádi, můžou do pozdního večera dělat, na co mají chuť, a jsou přesvědčení, že není síla, která by je přiměla usnout. My, co v klubu pracujeme, v přespávačkách vidíme možnost, jak odměnit snahu kluků a holek na sobě pracovat, nebo jako příležitost se bezpečně na noc a den osamostatnit a zkusit se o sebe a svý kamarády postarat. 

      Zajistit program, jídlo, pořádek, místo a klid na spaní. Cíl akce je vždy jasný, někdy se ale všechno nepodaří podle našich představ. A tady dochází k rozčarování. Probdělá noc, pasivita, neschopnost se dohodnout. Někdy zdrchaní druhý den přemýšlíme nad tím, že to bylo asi naposledy. Ale chyba lávky, smysl to má. Když nemáte příležitost jezdit na tábory jako jiné děti nebo prostě jen být čas od času doma sám, těžko přijdete na to, co znamená se o sebe postarat. Že se jídlo samo neudělá a samo nenakoupí, že všechno něco stojí a je třeba umět hospodařit, že žít v čistotě znamená přiložit ruku k dílu, že pobavit se s kamarády znamená umět vyjednávat a dělat kompromisy.

      Je potřeba vnímat všechny ty drobnosti, které se na akci fakt povedly. Celá parta společně nakoupila, vešla se do rozpočtu. Byť to trvalo tři hodiny, uvařila celé menu. Respektovala pravidla a pochopila, že dát své slovo něco znamená. Během večerní aktivity "Černý Petr" čelil Jarek rozhodnutí vybrat si mezi mámou a tátou a Jana mezi trávou a rodinou. Oba sklidili potlesk a uznání za důvěru a otevřenost, s jakou vyložili karty na stůl. A my cítili uspokojení, protože takovou atmosféru v klubu jen tak nevyčarujete. Řekla bych, že to je víc než dost důvodů znovu a znovu společně ladit přespávačky a nevzdávat se přesvědčení, že jednou se určitě vyspíme. 

Autor: Anna Škrípalová, koordinátorka NZDM

Související články