Připomeňte si s námi mezinárodní Den Afriky
© Foto: People in Need

Mluví se zde skoro třemi tisíci jazyky, žije zde více než 1,3 miliardy lidí a s 55 státy je to třetí největší kontinent světa– řeč je o Africe. Na 25. května každoročně připadá Den Afriky, připomínka toho, že roku 1960 získalo 18 států v západní a subsaharské Africe nezávislost. 

Afrika je rozmanitý kontinent plný protikladů. Řada států či jejich části prochází prudkým rozvojem, některé ale stále potřebují regionální či globální podporu. Jako letošní téma vybrala Africká unie, největší organizace sjednocující africké státy, dohodu o kontinentální zóně volného obchodu. Snaží se tím upozornit na důležitost vzájemné soudržnosti i na pozitivní dopad, který může taková spolupráce přinést.

"Člověk v tísni působí v Africe již 20 let. Díky našim dárcům a partnerům jsme za tu dobu pomohli statisícům lidí, ať už v důsledku ozbrojených konfliktů nebo přírodních katastrof, podpořili jsme je v cestě za vzděláním a zlepšili jsme jejich životní situaci," řekl Richard Walker, regionální ředitel pro Afriku. 

Část afrických zemí, a tím pádem významné procento světové populace, se potýká s různými obtížemi. Ať už jsou to dopady klimatické změny, které výrazným způsobem ovlivňují přístup k vodním zdrojům a zemědělství, extrémní chudoba, s tím související podvýživa nebo nemožnost získat práci či vzdělání. Jako Člověk v tísni působíme v Africe ve čtyřech zemích – Angole, DR Kongo, Etiopii a Zambii, kde se naše pomoc soustřeďuje na přístup k nezávadné vodě, vzdělávání, podporu zemědělství a udržitelného rozvoje nebo třeba boj s podvýživou.

Jedním z největších problémů, který trápí africký kontinent, je dostupnost pitné vody a možnost obhospodařovat půdu. V Etiopii se snažíme dostat čistou vodu i do těch nejhůře dostupných částí země, jako je například region Tigray, kde stavíme studny a podporujeme u lidí správné hygienické návyky. Projekt na podporu zemědělství zase učí místní farmáře, jak si vyrobit vlastní vermikompost. Díky němu mohou pěstovat ekologicky šetrnou zeleninu a ovoce a ušetří za nákup drahých hnojiv.

Každý člověk má právo na vzdělání. V některých částech světa to je ovšem právo těžko dostupné. Obzvlášť ženy a dívky jsou ze vzdělávacího systému často vyřazeny, stejně jako menšiny nebo lidé s postižením. Je to ale právě vzdělání, které otevírá dveře k lepší práci, ale třeba i ke společenským změnám. Více než 25 tisíc etiopských dívek začalo studovat díky projektu CHANGE, který jim umožnil naučit se číst, psát a počítat, ale vytvořil pro ně také bezpečný prostor pro diskuzi. V Angole, první africké zemi, se mohou děti ve školách učit i skrze dokumentární filmy Jednoho světa na školách.

Vleklé konflikty, které trápí mnoho států Afriky, také nutí místní obyvatele neustále se stěhovat a hledat bezpečnější útočiště. Lidé za sebou mnohdy nechají to jediné, co jim zajišťovalo obživu, a tím je vlastní pole. I proto mnoho z nich, především malé děti, trpí podvýživou. V DR Kongo se snažíme s podvýživou bojovat v několika odlehlých zdravotnických zónách, které představují alespoň jistou záruku bezpečí. Naši kolegové pořádají ukázkové hodiny vaření, kde se ženy učí připravovat výživnou kaši z dostupných lokálních surovin pro sebe i své děti.

"Bohužel posledních několik let s sebou přineslo nové krize, a to v podobě pandemie Covidu-19, hospodářské krize v důsledku války na Ukrajině nebo sílících negativních dopadů klimatické změny. I proto potřebuje Afrika naši pomoc více než kdy dříve. My tedy nadále pokračujeme v podpoře místních komunit a doufáme, že se v příštích letech dočkáme míru a prosperity i na africkém kontinentě,“ dodal Richard Walker.

Problémem řady zemí světa je nedostatek udržitelných zdrojů energie. Využívání zdrojů, jako je dřevěné uhlí nebo palivové dříví a kácení stromů vede k odlesňování krajiny a další erozi. V Zambii proto stavíme bioplynárny a získaný plyn místní lidé využívají k vaření a svícení. Jako vedlejší produkt vzniká biokal, který nadále slouží jako organické hnojivo na jejich polích.

Tohle vše můžeme dělat díky našim štědrým dárcům, Klubu přátel, donorům, jako je Evropská unie, USAID, UK aid, OCHA a mnoho dalších, ale také díky dobré spolupráci s institucemi, jako je i Ministerstvo zahraničních věcí České republiky nebo Česká rozvojová agentura

Autor: Karolína Šugarová

Související články