Proč mají ekonomové z imigrace radost?

Podle údajů agentury Eurostat patří Česko k těm zemím Evropské unie, kde je nezaměstnanost migrantů ze zemí mimo Unii nejmenší. Vloni se pohybovala jen okolo čtyř procent a byla tedy nižší, než u českých občanů, kterých bylo bez práce o procento víc. Ve zbytku EU je situace spíš opačná - nezaměstnanost migrantů je zhruba o 10 procent vyšší, než u domácí populace. Studie vydaná Mezinárodním měnovým fondem (MMF) v lednu 2016  ukazuje, že uprchlíci vykazují hlavně v prvních letech nižší zaměstnanost než ostatní migranti, s délkou jejich pobytu a hlubší integrací se však rozdíl vyrovnává.

Lidí z jiných zemí bude na trhu práce čím dál větší. Jedním z důvodů, proč evropské státy včetně Česka migraci potřebují, je klesající porodnost a zároveň fakt, že se prodlužuje délka života. Kombinace těchto dvou trendů vede k tomu, že klesá počet obyvatel, kteří přispívají do sociálního systému, a zároveň přibývá těch, kteří jsou na něm závislí. Studie MMF ukazuje, že se poměr dětí a důchodců vůči pracujícím díky migraci z rozvojových do rozvinutých zemí může snížit o 5 procent, což povede k úspoře státních výdajů na stáří ve výši dvou procent HDP. Brokerská společnosti Cyrrus vydala letos v květnu studii, která tato čísla aplikovala na ČR a došla k závěru, že by český státní rozpočet mohl díky migraci ze třetích zemí ušetřit na výdajích souvisejících se stářím až 90 miliard korun.

Česko se v současnosti nachází v období historicky nízké nezaměstnanosti. V řadě oborů firmám schází desetitisíce zaměstnanců, mnohé podniky jsou nuceny odmítat zakázky, rušit investice a některé kvůli tomu začínají dokonce přesouvat výrobu z Česka. Je zřejmé, že průmyslově vyspělé země se budou s nedostatkem pracovních sil potýkat i nadále. V Německu vloni Bertelsmannova nadace spočítala, že pro zachování současného potenciálu pracovních sil do roku 2050 by kromě imigrace z EU, posunutí odchodu do důchodu a vyšší zaměstnanosti žen navíc muselo do země každoročně přijít 276 až 491 tisíc migrantů z třetích zemí.

Aby země, jako je Česko, mohly co nejlépe využít výhod migrace pro trh práce a ekonomiku, je nutné migranty co nejrychleji a nejlépe integrovat. K tomu je ale zejména potřeba odstranit administrativní překážky pro jejich zaměstnávání na jedné straně, zajistit výuku jazyka, kulturní orientaci i přístup ke vzdělávání. Podle analýzy společnosti Cyrrus v oblasti integrace v Česku ještě chybí řada praktických i legislativních opatření, jako například umožnit uprchlíkům pracovat už během azylového řízení.

To, zda bude migrace pro Česko ekonomicky přínosná, velmi závisí na nastavení systémových podmínek a úspěšnosti integrace. Dokonce i v případě, že si zapojení migrantů na trh práce vyžádá více času, je však migrace pro ekonomiku stále pozitivním stimulem. Jak ukázala studie Německého ekonomického institutu (DIW) vydaná v listopadu 2015, platí to i pro humanitární migranty. Ekonomové institutu simulovali dvě varianty integrace uprchlíků na trh práce. V obou případech pozitivní ekonomické efekty, jako je zvýšení příjmů na osobu, převyšovaly počáteční náklady. Ty by se podle optimistické varianty měly dostavit už za čtyři až pět let, podle té pesimistické přibližně za deset.

Článek vznikl v rámci projektu Média, migrace a trh práce – informování veřejnosti o integraci cizinců.