První zakázka...

Publikováno: 15. 5. 2018 Doba čtení: 2 minuty
Milan Sivák
© Foto: archiv pracoviště

Náš nový kolega, terénní pracovník Milan Sivák, popisuje jednu z jeho prvních zkušeností v práci s lidmi, kteří se na nás obracejí s potřebou pomoci v jejich obtížných životních situacích. Pro něj jako začátečníka to byla ukázka učebnicového příkladu, jak začíná „zakázka“.

Pracovnice Městské správy sociálních služeb ve Vejprtech mne nejprve telefonicky kontaktovala, že našla v Chomutově prostřednictvím inzerce nájemní byt od soukromého pronajímatele pro paní Novákovou. Ta bohužel musela opustit byt v režimu chráněného bydlení, protože již nesplňovala podmínky pro setrvání. Když jsem prvně paní Novákovou kontaktoval, měla pro mne připravený seznam úkolů, se kterými by potřebovala pomoci (vyřídit doklady, změnit adresu, najít lékaře, ukončit smlouvu na internet, požádat o příspěvek na bydlení, požádat majitele bytu, aby opravil závady v bytě). Ač zpočátku případ vypadal jako obtížně řešitelný, protože paní Nováková má sníženou komunikační schopnost, zejména díky medikaci na závažnou formu schizofrenie, skvěle spolupracovala a vždy byla připravena svou situaci řešit, ale s tím, že potřebuje pomoc někoho druhého, kdo jí podpoří.

Většinu problémů, které trápily paní Novákovou, se nám společně podařilo vyřešit nebo na nich stále pracujeme - hlavně přesvědčujeme majitele investovat do oprav jeho bytu. Myslím, že na začátku byla paní Nováková navíc velice dezorientovaná v novém prostředí, protože v minulosti jí většinu záležitostí pomohli vyřešit pracovnice chráněného bydlení.

V současné době je paní Nováková v mnohem lepší situaci, dokonce si sama aktivně hledá práci na částečný úvazek, aby si vylepšila svou tíživou situaci, kdy jí po zaplacení všech výdajů zbývá opravdu málo, protože má jen invalidní důchod 3. stupně. Přesto je její samostatnost v mnoha ohledech obdivuhodná. Prošla mnoha nepříznivými životními etapami, které z velké části souvisí s její nemocí - jako je rozpad rodiny, krach prvního manželství, ztrátě vztahu a kontaktu s dětmi, pak úmrtí druhého manžela vlivem dlouhé nemoci a odloučení syna, kterého vychovávají příbuzní. Přesto všechno se pere se životem a pokračuje dál.

Paní Nováková mi ve své osobnosti ukázala, jak fungují teoretické přístupy sociální práce v praxi. To mne utvrdilo v tom, že má smysl pracovat a podporovat lidi, kteří se ocitnou v nepříznivé sociální situaci. Kromě jiného nelze opomenout psychologický aspekt naší práce, protože mnohdy je to jediné, co lidé vyžadující naši pomoc, potřebují. Pochopitelně všichni nejsou jako paní Nováková, takže musíme být připraveni čelit i o mnoho složitějším případům, ale na začátek to byla a je hezká práce orientovaná na člověka se vším, co k tomu patří.


Autor: Milan Sivák, terénní pracovník

Související články