Právo: Radíme, co dělat při růstu cen za energie. Obracejí se na nás lidé, kteří nás dříve nepotřebovali

Publikováno: 13. 1. 2022 Doba čtení: 2 minuty
Právo: Radíme, co dělat při růstu cen za energie. Obracejí se na nás lidé, kteří nás dříve nepotřebovali
© Foto: Mikhail Nilov

Celé Česko se v posledních měsících potýká s rekordně narůstajícími cenami energií a krachujícími dodavateli.

Nejchudším obyvatelům vzrostou náklady za bydlení z 55 na 64 % a připlatí si tak průměrně 1 368 Kč. Dopad na průměrnou českou domácnost je podle podle analýzy PAQ Research a IDEA menší, ceny za bydlení vzrostou průměrně z 29 na 33 % a připlatí si o 943 Kč měsíčně více.  

Stále častěji radíme těm, kteří dosud platby za energie zvládali, ale už nevědí, kde vzít na úhradu vyšších záloh. „Obvykle pomáháme nejchudším, ale teď se na nás obracejí lidé, kteří nás dříve nepotřebovali,“ konstatovala Kateřina Dosoudilová, vedoucí sociálních služeb Člověka v tísni, pro Právo. „Lidé nejčastěji řeší, kde ušetřit, jak přenastavit rodinný rozpočet, aby nové vyšší zálohy zvládli, omezují spotřebu energie a hledají levnější dodavatele,“ popsala. Podle PAQ Research se může do problémů dostat i 200 tisíc lidí.

Nejen prudké zdražení energií, pády jejich dodavatelů a vysoké zálohy u dodavatelů poslední instance (DPI), kteří dočasně převzali jejich klienty, ale i vyplnění žádosti o příspěvek je často problémem. Právě s vyplňováním formulářů nebo radami k odchodu od DPI můžeme pomoci. „Možnost požádat o příspěvek není pro většinu lidí srozumitelná a odrazuje je i mnoho dokumentů, které musí vyplnit,“ míní Dosoudilová.

Problémy s režimem DPI mohou mít nedozírné následky

Kromě toho podle ní někteří dodavatelé odmítají uzavřít novou smlouvu s těmi, kteří dluží na zálohách v režimu DPI, a je proto nutné, aby byla poskytována dávka mimořádné okamžité pomoci i na zálohy. „Právě nakumulování dluhů v režimu DPI může spustit dominový efekt, kdy lidé budou muset rozhodovat, které závazky nezaplatí,“ řekl Daniel Hůle pro A2larm. „Jelikož jde o statisíce domácností, je to problém s nedozírnými následky,“ dodal.

„Obvykle pomáháme nejchudším, ale teď se na nás obracejí lidé, kteří nás dříve nepotřebovali,“ konstatovala Kateřina Dosoudilová, vedoucí sociálních služeb Člověka v tísni, pro Právo. „Lidé nejčastěji řeší, kde ušetřit, jak přenastavit rodinný rozpočet, aby nové vyšší zálohy zvládli, omezují spotřebu energie a hledají levnější dodavatele,“ říká Dosoudilová.

Nejvíce si připlatí nejchudší obyvatelé

Na konci minulého roku uspořádali výzkumníci PAQ Research a IDEA při Akademii věd ČR analýzu, podle které zdražování zasáhne hlavně nízkopříjmové občany. Výdaje na energie totiž vzrostou o podobnou částku chudým i bohatším domácnostem. Zatímco pro vysokopříjmové domácnosti růst cen představuje relativně malou změnu, u nejchudších domácností může být výrazným zásahem do rozpočtu. „Obáváme se, že hrozí sociální krize, která tu desetiletí nebyla,“ řekl v rozhovoru pro DVTV Daniel Hůle

Podle Hůleho budou nejohroženějšími skupinami důchodci obývající větší byty s většími tepelnými ztrátami, dále pak samoživitelé či obecně chudé rodiny s malými dětmi, bohužel to ale mohou být i středněpříjmové rodiny. Rostoucí ceny energií tak zasáhnou všechny, chudé však nejvíce.

Text napsán s využitím článku z deníku Právo z 10.01.2022

Autor: Eliška Ratiborská

Související články