Rozhovor s terénním pracovníkem Janem Siposem

Publikováno: 25. 9. 2017 Doba čtení: 3 minuty
Jan Sipos (vlevo) pracuje v ČvT přes 10 let.
© Ilustrační foto: Iva Zímová

Za posledních 10 let ho oslovilo přes tisíc klientů, kteří potřebovali pomoci – ať už s nalezením zaměstnání či změnou pobytu. Stačí, když se pan Sipos projde po ulici, a už k němu přistupují lidé s novými problémy. Pro Člověka v tísni pracuje jako terénní pracovník již od jeho počátků, ale jeho zápal pro práci se ani po tolika letech nezměnil.

Co mi můžeš úvodem říci o své práci?

Je to zajímavá práce, ale protože je s lidmi, tak zároveň dost složitá. Vždycky jsem si myslel, že rozdávat dobro je jednoduché, ale není. Ne každý pozná, že mu chceš pomoci - může tě chtít i zneužít. Lidi jsou různý, ale je potřeba to pořád zkoušet a nevzdávat to. Práce je to hodně individuální. Každý případ je jiný - je to pestrý, dynamický.

Jak si se dostal k práci terénního pracovníka?

Dlouhá léta jsem dělal ve válcovnách a při tom jsem vystudoval školu. Když začali propouštět, tak mě oslovil známý, který kdysi pracoval jako terénní pracovník u Člověka v tísni a mě to zaujalo a takhle jsem se sem dostal. Jsem rád, že tady pracuji. V téhle organizaci platí, že kdo chce lidem pomoci, tak pracuje a nežvaní.

S jakými problémy za tebou lidé v poslední době chodí nejčastěji?

Je to ve vlnách, jednou je to hledání práce, jednou zařizování trvalého pobytu. Hodně mi pomohlo, že se práce začala přerozdělovat mezi mé kolegy, každý dělá něco a já na to nejsem sám. Momentálně nejvíce sháním bydlení, pomáhám urovnat rodinné poměry a podporuju lidi při hledání praktického lékaře, což je v poslední době velký problém. Pokud za mnou člověk přijde s tím, že hledá zaměstnání, a já mu ho pomůžu najít, ale on ani firma, u které chce pracovat, nemají vlastního lékaře, tak může celá snaha přijít vniveč. Najít lékaře občas trvá i 3 měsíce.

Jak se terénní práce na Chomutovsku vyvinula za posledních 10 let?

Po pravdě řečeno, nejsem si jist. Základy sociální práce zůstávají stejné, měnit se asi nebudou, možná by se ani měnit neměly. Dříve se poskytovaly státní byty, což oproti dnešku byla jiná možnost jak získat byt pro klienta. Kvůli soukromému sektoru je to složitější – vyžaduje se větší úsilí od terénního pracovníka a větší znalost sociální oblasti než před deseti lety. Umět se v zákonech vyznat je velmi potřebné - různé zákony, vyhlášky, směrnice, metodiky…

Oproti situaci před 10 lety je dnes díky projektům jednodušší sehnat lidem práci. Teď když za mnou někdo přijde s tím, že hledá práci, a mě na stole zrovna neleží žádná volná pozice, tak vím, že se můžu obrátit na kolegu vedle, který také hledá práci pro mladé do 30 let věku a navzájem se při pomoci klientům podpoříme.

Co bys poradil mladým lidem, kteří zvažují práci v sociální sféře?

Je to velmi psychicky náročná práce. Je důležité mít tu práci rád, a brát lidi takové, jací jsou. Dále mít nastavené vlastní hranice a především si dávat pozor na to, co říkám, komu to říkám a v jakém kontextu.

Co si myslíš o momentálním stavu sociální práce na Chomutovsku?

Je dobře, že je tu tolik organizací, které se o lidi starají. Ta konkurence je potřeba. Díky konkurenci se sociální práce neustále vyvíjí a nestagnuje na vizi jedné organizace.

Realizováno za finanční podpory statutárního města Chomutova

Pokud potřebujete pomoci, pan Sipos na Vás čeká ve své kanceláři na chomutovské pobočce Člověka v tísní každé úterý od 8:00 do 16:00 hodin a také jej můžete kontaktovat na telefonním čísle 736 189 809.


Autor: ČvT

Související články