Rozhovor: S dluhy je to podobné jako s virem

Stát v poslední době přijal řadu opatření, které by měly pomoci lidem ohroženým dluhy. Fungují?

Částečně. Velmi pomohly změny pravidel. Například odklady nájemného, legislativní změny v oblasti půjček nebo úprava exekucí. Opatření, jejichž podstatou je přímá finanční podpora, třeba ošetřovné nebo kompenzace zaměstnanosti, přicházejí ale se zpožděním. A nejhorší situace je v oblasti výplaty dávek hmotné nouze, což je paradoxně pomoc určená těm nejpotřebnějším.

Zastavme se na chvíli u zmiňovaných půjček. Které změny považujete za nejdůležitější?

Krátkodobě je to určitě odklad splátek. Využilo ho už několik set tisíc lidí, a představuje výraznou úlevu v domácích rozpočtech. Je to samozřejmě pomoc dočasná, odklad trvá pouze do konce října a všechny úvěry bude třeba doplatit. Navíc se peníze v mezidobí nadále úročí (byť za nízkou úrokovou sazbu), takže lidé by o odklad měli žádat, jen pokud to opravdu potřebují.

Dlouhodobě ale lidem více pomohou dvě parametrické změny, o nichž se zatím příliš nemluví. Tou první je uzákonění maximální úrokové sazby, kterou lze účtovat dlužníkům v platební neschopnosti. Až dosud platilo, že pohledávka je úročena smluvní sazbou až do jejího úplného splacení. V případě úvěrů od některých nebankovních společností to však znamenalo, že za každý měsíc prodlení narostl dluh až o desítky procent. Nově se úroková sazba po 90 dnech prodlení zastaví v nejhorším na reposazbě ČNB navýšené o osm procent (v současnosti to je 8.25 %). Odstraňuje to efekt nabalující se sněhové koule, která nakonec dlužníka zavalí.

A ta druhá změna?

Druhá změna se týká živnostníků. Po mnoha letech se podařilo prosadit ochranu živnostníků před neomezenými sankcemi. Při prodlení nesmí nově penále překročit 0,1 % vypůjčené částky denně a nesmí být v součtu vyšší než polovina vypůjčené částky. Zároveň se na živnostníky bude vztahovat stejný strop smluvních sazeb při prodlení, jako u spotřebitelů (tedy oněch 8.25 %). Definitivně tak končí období divokých „podnikatelských půjček“, které přivedly řadu podnikatelů do exekuce.

Když zmiňujete exekuce, mění se něco i v této oblasti?

Mění. Sněmovna schválila několik změn, které pomohou lidem v exekuci. Dočasně se zvyšuje částka, kterou musí exekutor ponechat lidem na účtu. Až do konce roku to bude 15 440 Kč, tedy dvojnásobek dosavadního limitu. Do konce června je také pozastaven výkon mobilárních exekucí a dražeb. Obojí pomůže především lidem, kteří se ocitli bez příjmů.

Poslanci se zároveň shodli na tom, že v exekuci již nebude možné prodávat lidem střechu nad hlavou, pokud dlužná jistina nepřesahuje 100 tisíc Kč. Jde o správný krok, protože z praxe známe řadu situací, kdy úvěrové společnosti natlačily lidi do exekucí hlavně proto, aby se v následné dražbě levně dostaly k jejich nemovitostem.

Opatření s trvalou účinností tedy pomohou, ale jak to bude s těmi dočasnými? Nebudou na tom po jejich ukončení lidé ještě hůř?

Myslím, že lidé na tom budou lépe, než kdyby dočasná opatření přijata nebyla. Jde o paralelu s opatřeními proti šíření infekce. Cílem nebylo COVID-19 zastavit, ale zpomalit jeho šíření tak, abychom to zvládli. S dluhy je to podobné. K nárůstu nesplácených půjček koncem roku určitě dojde. Bude to však, doufejme, v době, kdy bude ekonomika již z nejhoršího šoku venku a lidem se bude snáze hledat práce.

Pravdou však je, že mnoho lidí bude koncem roku stále čelit výpadku příjmů a jejich situace se bude zlepšovat jen postupně. Z diskuzí, které vedeme se zástupci věřitelů, je zřejmé, že jsou si tohoto rizika vědomi a hledají cesty, jak škody minimalizovat. Myslím, že s dlužníky začnou v předstihu komunikovat a jejich povinnosti jim budou připomínat. Zároveň doufám, že se budou snažit dohodnout. Lidé by například mohli dostat možnost splácet půjčky v nižších splátkách, než bylo původně dohodnuto. Dobrou vůli budou muset projevit obě strany.

Jak to bude s dostupností úvěrů?

Pro lidi s dostatečným příjmem, kteří využívají hlavně bankovní kontokorenty a kreditní karty, se mnoho nezmění. Podstatně složitější to budou mít lidé, kteří měli příjmy hraniční a až dosud spoléhali na sice dražší, ale dostupné nebankovní půjčky. Patří sem především brigádníci pracující na dohody, agenturní pracovníci ve „věčných“ zkušebních lhůtách, rodiče-samoživitelé nebo pracující důchodci. Nebankovní úvěry z trhu určitě nezmizí, ale věřitelé si budou dávat větší pozor na bonitu dlužníků. Část lidí na úvěr nedostane a bude se obracet na rodinu, známé a nejspíše i na nelegální poskytovatele.

Myslíte lichváře?

Ano. Problém je v tom, že během ekonomické prosperity měla řada chudších lidí alespoň nějaké příjmy „na ruku“, zatímco teď se ocitají bez prostředků. Půjčka od lichváře je proto často jejich jedinou možností. A neschopnost splácet tyto půjčky obvykle vede k nárůstu kriminality, závislostí a dalších sociálně patologických jevů. Proto je tak důležité, aby fungovaly dávky hmotné nouze, o nichž jsem hovořil na začátku.

Předpokládejme, že jsem se dostala do finančních potíží a nedaří se mi získat půjčku. Co mám v takové situaci dělat?

Doporučil bych Vám bezplatnou konzultaci v naší dluhové poradně. Univerzální rada totiž neexistuje, vždy záleží na konkrétní situaci. Prvním krokem by bylo zmapování Vašich závazky a kontrola toho, zda jsou vůbec požadavky věřitelů oprávněné. Následně bychom Vám doporučili vhodnou strategii. Někdy to může být konsolidace dluhu, tedy spojení více půjček do jedné výhodnější. Většina bank takové řešení už nabízí. Často pomáháme při jednání o splátkovém kalendáři.

Co osobní bankrot? Může i to být řešení?

Ano, je-li splacení všech dluhů již nereálné a lidé si berou další půjčky jen proto, aby vyplatili věřitele, který nejvíce křičí, dává oddlužení smysl. Pokud je člověk schopen měsíčně splácet alespoň 2 200 Kč (a s touto platbou může dlužníkovi pomoci i rodina), soud obvykle vstup do oddlužení schválí. Oddlužení ale není procházka růžovou zahradou. Člověk musí až pět let vyjít s velmi omezeným rozpočtem a pokud si nehledá práci, soud může oddlužení zrušit. Jde ale o cestu, která lidem často výrazně zlepší kvalitu života.