Stavte se u Kafkovy hlavy na Národní třídě v Praze! Umělci tu představují svůj pohled na klimatické změny
Publikováno: 27. 9. 2021 Doba čtení: 6 minutČtyři mladí umělci přijali nabídku společnosti Člověk v tísni a vytvořili osobitá díla reflektující téma změny klimatu – problém, kterým se Člověk v tísni denně zaobírá ve světě i v České republice.
Open-air výstava Krajinoskop s díly Elišky Podzimkové, Anny Niklové, Anny Borovičkové Ročkové a Petra Hricka se otevřela veřejnosti v pondělí 20. září v 18:00 v Praze na Národní třídě u otočné hlavy Franze Kafky. Na místě bude ke shlédnutí do pátku 1. října a postupně se přesune do dalších českých měst.
Cílem výstavy je upozornit na to, že jsme všichni přímými svědky dopadů změny klimatu a špatného zacházení s krajinou. „Tématem je pro nás také klimatická nespravedlnost – my přispíváme ke změně klimatu více, než lidé v chudých zemích. Jsou to ale právě oni, kdo nesou největší následky. Člověk v tísni dlouhodobě v rozvojových zemích pracuje a jsme přímým svědkem dopadů změn klimatu,“ říká Jakub Zelený, odborník na změny klimatu z Člověka v tísni.
K dlouhodobé nápravě nestačí jen pomáhat v ohrožených komunitách a rozvojových zemích, stejně tak je potřeba informovat a vzdělávat o příčinách problémů a jejich řešení ve vyspělých zemích. V rámci Krajinoskopu mladí čeští umělci představují své vnímání proměny krajiny a návštěvníci tak mají možnost vytvořit si vlastní náhled na tento globální fenomén.
Umělci
Eliška Podzimková / Skříň hmyzího muže / Ztráta rozmanitosti v krajině a úbytek hmyzu
„Moje skříň je nahlédnutím do světa hmyzího muže, který se snaží svým průzkumem příjít na co nejefektivnější způsob záchrany hmyzu. Musíme si uvědomit, že hmyz je sakra důležitý pro lidstvo a hlavně krajinu. Hmyz je zrcadlem krajiny a pokud ubývá, je něco zásadně špatně. Dochází k úbytku biodiverzity převážně kvůli intenzivnímu zemědělství, které drancuje přírodu na dřeň. Vymírají druhy, zanikají ekosystémy na úkor blahobytu nás všech. Pěstování biopaliv je pro hmyz tristní a používání různých chemických prostředků pro pěstování biopaliv je přímou hrozbou pro všechny, které se snaží hmyzí muž zachránit.“
Eliška Podzimková absolvovala Filmovou akademii Miroslava Ondříčka v Písku, obor Animovaná tvorba. V roce 2014 si splnila sen – žila a pracovala v New Yorku. K jejím zahraničním pracovním úspěchům patří ilustrace na titulní straně newyorského magazínu Metro, práce pro světoznámého šéfkuchaře Jamieho Olivera či americký Vogue magazín. Po dvou letech se vrátila do České republiky, kde se podílí na zajímavých projektech, např. s organizací Můj nový život, která pomáhá dětem s onkologickým onemocněním. Pro portál iDnes vytvořila rubriku Dokreslené Česko, spolupracovala s Tomášem Klusem na jeho koncertním turné Recyklus, věnuje se i reklamní tvorbě, její rozverné obrázky byly součástí pojízdné galerie PrahART. První autorskou výstavu Polojasno uspořádala na podzim 2016 v Praze v Jindřišské věži. Mezi Eliščinými nejnovějšími počiny je kniha Malý princ a stejnojmenná interaktivní putovní výstava nebo unikátní audiovizuální projekt Plešouni.
Anna Niklová / Voda
"Kreslit a animovat vodu jsem začala už minulý rok jako součást školních prací, začala mě bavit představa, že jí můžu kontrolovat a nakreslit přesně kam poteče, nebo přeteče, třeba i vzhůru nohama. Doufám, že se mi povede zobrazit, jak je voda ve skutečnosti neovladatelná a v kolika různých rovinách odráží klimatické změny a je jejich přímou součástí, jak na celé planetě, tak tady v Čechách, ať už velkém měřítku krajiny a města, tak i v malých každodenních interakcích. Ráda bych poukázala na to, jak je voda podstatná, silná a nezkrotná, a zároveň bych chtěla zachytit paradox sucha a stoupání hladin, které se dějí čím dál víc souběžně, a v přímé souvislosti."
Anna Niklová se narodila v Praze do rodiny výtvarníka Petra Nikla, takže kreslení odmalička se nějak nemohla vyhnout. V patnácti letech se přestěhovala s rodinou do New Yorku, kde vystudovala ilustraci na střední a vysoké škole, a nyní dokončila magisterské studium grafického designu a vizuální komunikace na Central Saint Martins v Londýně. Věnuje se především knižní ilustraci a grafice, ale také kreslené animaci a ručně malovanému písmu. Nejradši tiskne na japonských RISO tiskárnách, ze kterých do svých ilustrací přenáší i jemné barvy a textury. V New Yorku i v Čechách se účastnila několika skupinových a samostatných výstav, ilustrovala dvě knihy pro děti pro nakladatelství Meander a zároveň vytváří autorské knížky vydané vlastním nákladem.
Petr Hricko / Suché lesy
„Pro výstavu Člověka v tísni o klimatické změně jsem si vybral sucho a umírající a lesy v ČR, a to proto, že spolu hodně souvisí. Vlivem klimatické změny stoupá teplota, je více sucho, nedostatek spodních vod a daří se kůrovci, který bere oslabené smrky útokem. Jelikož žiji pod Krušnými horami, jsem v lesích skoro denně a vnímám tu změnu za poslední roky opravdu hodně.“
Petr Hricko je už několikátým rokem fotografem na plný úvazek. K focení se dostal skrz závažné onemocnění, v těžkých chvílích mu tak pomáhalo odpoutat pozornost od těžkostí. Ještě před několika lety se Petr živil jako geodet, životní události ho však dovedly k fotografii, skrze kterou dává světu kus sebe a pomáhá ostatním. Věnuje se komerční fotografii a velikou část svého fotografického světa ponechal své volné tvorbě, která je plná úžasných momentů z jeho cest. A právě cestování a příroda jsou velikým zdrojem energie jeho fotografií. Charakterizují ho snové fotografie s modrým nádechem, levitujícími lidmi a předměty. Mystické fotografie přírody nejen z Islandu, které vtahují do děje. Často fotografiemi upozorňuje na různá témata a neduhy této doby. Mezi jeho zajímavé a stálé klienty patří Lasvit, Mini Cooper, Association of Social Responsibility, Braasi Industry a mnoho dalších. Fotografii miluje a věří, že je to z jeho tvorby znát.
Anna Borovičková Ročková / Krajina sucha
„Rozhodla jsem se jít prašivou cestou směrem k mrtvým lesům a suchým loukám. Obecně nemám ráda horko a sucho. Nelíbí se mi, nevoní mi, nevím, co s nimi mám dělat. Návraty do krajiny, kde jsem jako malé dítě trávila hodně času, mě začaly víc trápit než těšit. Kopce, ve kterých stálo všech mých padesát šest domečků pro skřítky, se drolí pod nohama, domečky jsou pryč a skřítci nejspíš zahynuli vedrem. Stromy mizí, schnou, padají k zemi. V lese se oheň nerozdělává – říkali mi, pětileté. Nerozumím, vždyť je tu furt hrozně vlhko, houby rostou, potůček teče a škrtám za krmelcem potají sirkou, kterou pak zapíchnu do vlhkého mechu. Nehoří. Teď už sirkou neškrtám, ani naprázdno, ani potají za krmelcem.“
Anna Ročková, teď už čerstvě s novým příjmením Anna Borovičková Ročková. Narozena roku 1996 v Brně. Studující v Brně. Pracující – žijící v Brně. Vystudovala Divadelní fakultu Janáčkovy akademie múzických umění. Na konci střední školy si založila instagramový profil, kde postupem času začala zveřejňovat svoje textové i obrazové koláže. Pár let poté přišlo uvědomění, že by se něčím, co ji baví a nedokáže bez toho současně existovat, mohla živit. Pracovat jako ilustrátorka? Grafička? Výtvarnice. Ráda trhá květiny – kdekoli a kdykoli. Peče a hostí lidi. Loňskou zimu vyšla její první knížka pod ochrannými křídly nakladatelství Bílý Vigvam s názvem V sobotu se obejmeme, pravidelně ilustruje články pro českou Elle a v budoucnu ji čeká spoustu zajímavých projektů.
Výstava Krajinoskop je součástí evropského programu DEAR, který je zaměřen na osvětu a vzdělávání evropského publika v otázkách Cílů udržitelného rozvoje (SDG´s) a změny klimatu. Více informací o programu DEAR naleznete na www.dearprogramme.eu.
Výstava Krajinoskop je součástí celoevropského projektu Jedna planeta pro všechny. Projekt 1Planet4All je financovaný z prostředků Evropské unie.