Superheroes, aneb kdo jsou naši dobrovolníci
Publikováno: 20. 4. 2016 Doba čtení: 2 minuty
Od té doby, co pracuju jako koordinátorka dobrovolníků na pražské pobočce Člověka v tísni, jsem četla desítky, možná stovky motivačních dopisů zájemců o dobrovolnictví. Přesto mě ale každý další člověk, který se rozhodne věnovat hodiny svého času týdně práci s dětma z chudých rodin, za kterou mu nikdo nebude platit a jejíž výsledky jsou často vidět až po dlouhých měsících pravidelného drilu, fascinuje.
Kdo jsou naši dobrovolníci? Na rozdíl od minulých let se dnes už nedá snadno popsat „typický“ pražský dobrovolník. Stále se k nám hlásí řada studentů vysokých škol, kteří chtějí svůj volný čas, dokud ho mají, trávit smysluplně. Mám ale pocit, že Praha pomalu naskakuje na vlnu dobrovolnictví jako trendu v západních zemích zcela běžného a mezi zájemci o dobrovolnictví se na jednu stranu objevuje stále více mladších lidí z řad středoškoláků, na druhou stranu se k nám připojují lidé ve středních letech, kteří mají své děti a rozjeté úspěšné kariéry ve vedoucích funkcích nadnárodních firem, jsou mezi námi vědci, umělci, programátoři, novináři, matky na mateřských dovolených i důchodci, advokáti, lékaři, mladí i starší lidé, skauti, hipíci i seriózní dámy. Jsme naprosto nesourodá skupina lidí, které ale spojuje názor, že pomáhat je normální.
Celý program Daruj2hodiny stojí na dobrovolnické práci. Dobrovolník se každý týden učí s jedním nebo se skupinou dětí. Takové učení ale zahrnuje proškolení, tvorbu příprav, ježdění po Praze, setkávání v pracovní skupině, plnění administrativy, schůzky s učiteli, účast na supervizních setkáních a dalším vzdělávání a hlavně samotné doučování, zkrátka se snadno stane, že svědomitý dobrovolník týdně stráví prací v Člověku v tísni klidně pět hodin. A našim přáním je, aby u nás takový dobrovolník zůstal co nejdéle, jenomže my mu jako odměnu můžeme nabídnout leda zlepšení karmy, pokud na ni věří a vědomí, že je součástí „něčeho většího“. Naštěstí někteří z našich donorů práci našich dobrovolníků podporují a uvědomují si, jak důležité je dobrovolníky motivovat, stmelovat jejich team a poskytovat jim kvalitní metodické vedení a díky jejich podpoře si můžeme dovolit například každý rok vyrazit na společný výjezd, navštívit naše kolegy v mimopražských pobočkách, seznámit se s jejich prací, nadýchat se čerstvého vzduchu a utužit vztahy.
Letos jsme vyrazili za kolegy na sokolovskou pobočku, kteří se o pražské vetřelce postarali grandiózně, za což jim patří obrovský dík. Abych popisovala všechny zážitky, které jsme nasbírali za tři dny, na to by mi rozsah standardního článku nestačil. Připojím tedy na závěr několik klíčových slov, hashtagů, chcete-li a za dalších tisíc slov vydají fotky, které najdete v galerii pod článkem.
#sokoLOVE #vlak #gypsyDance #zákusky a #kafíčko #les #sudety #přátelé #hospodaNaSjezdovce #bramborovýSalát #konzert #Rotava #práce #chudoba #učení #děti #smích #azurovéNebe #Kraslice #buchty! #hradLoket #ZaRokZnovu
