To „Opatření“

Publikováno: 8. 8. 2019 Doba čtení: 4 minuty
To „Opatření“
© Foto: Jana Plavec

Opatření obecné povahy. Pojem, který byl v posledních měsících v médiích často skloňován. Radnice se předhání v superlativech, jak jim „Opatření“ pomůže v boji proti obchodníkům s chudobou, jak se sníží kriminalita, jak se sníží míra užívání návykových látek apod. Za každým „Opatřením“ se ale skrývají osudy konkrétních lidí.

Začátkem července jsme proto zjišťovali, jaké jsou dopady onoho „Opatření“ (dále jen OOP) v Ústí nad Labem. Zde OOP platí od letošního března. Týká se všech chudých obyvatel, kteří se chtějí z jakéhokoli důvodu přestěhovat/přistěhovat, hledají větší/menší/levnější nebo celkově lepší byt. Hledat sice mohou dál, ale od platnosti OOP na nový byt nedostanou dávku Hmotné nouze „Doplatek na bydlení“.

15 mini příběhů popisuje realitu lidí, kteří bydlí v bytech, v kterých bydlet nechtějí, ale kteří vzhledem k OOP nemají možnost změnit svou celkovou situaci.

Jak se tedy jeden každý s existencí OOP „vyrovnal“?

1) Rodina se přestěhovala až po zavedení OOP. Snaží se řešit finanční ztrátu jinými prostředky např. striktnější hospodaření s penězi z rodičovského příspěvku.

2) Rodina by se chtěla přestěhovat, ale neudělá to, protože by neměla finanční prostředky na nájem. Rodinu tvoří 2 dospělí a 5 dětí a z toho důvodu je hledání bytu daleko složitější. Proto na stěhování ani nemyslí a zůstávají ve stávajícím, nevyhovujícím (plíseň) bydlení.

3) Matka s dětmi bydlela u příbuzných, ale poté se odstěhovala. První nájemné zaplatila z rodičovského příspěvku a přídavků a tak neměla dostatek financí na jídlo, hygienu apod. Odvedla děti do Klokánku. Momentálně tedy bude pobírat jen příspěvek na živobytí 3.410,- Kč. Neví, z čeho zaplatí další nájem, hrozí jí život na ulici a návrat dětí je v nedohlednu.

4) Paní bydlela v Ústí, přestěhovala se do Trmic. Do Ústí se vracela zpět po zavedení OOP. V podstatě jí zůstává 900,- Kč/měsíc na živobytí. S tím nevyžije, a proto si musí půjčovat od známých.

5) Rodina se přestěhovala před 3 měsíci a oddělení Hmotné nouze jí nepřiznalo Doplatek na bydlení. Kvůli finanční ztrátě nevychází s penězi. Musí si půjčovat, aby vyžili. Veškeré příjmy mají z rodičovského příspěvku a z něj jim nezbývá po zaplacení nájmu na jídlo.

6) Paní ve starobním důchodu, aby vyžila, kupuje co možná nejlevnější a nejtrvanlivější potraviny, což má negativní dopad na její zdravotní stav.

7) Pán pobírá doplatek na bydlení. Přestěhovat se nemůže, protože by nový byt finančně „neutáhl“. Změnu bydlení by vítal, protože ve stávajícím bydlení nemá vhodné podmínky (např. zde není ani topení).

8) Paní se nepřestěhuje, ačkoli by ráda, protože bez doplatku na bydlení nájem neuhradí a nemá na zaplacení kauce. Z příjmu nemá ani možnost na kauci našetřit.

9) Rodina bydlí na ústeckém sídlišti poměrně krátce. Před stěhováním bydleli v bytě, který byl prodán novému majiteli. Po skončení platnosti smlouvy nový majitel rodině smlouvu neprodloužil. Rodina nemá nárok na Doplatek na bydlení a jen velmi stěží vychází s nedostatečným finančním rozpočtem. Aktuálně dluží 3 nájmy. Chce se přestěhovat jinam. Nemá z čeho ušetřit na kauci. Rodina uvažuje o bydlení v nestandardní a nevyhovující formě bydlení (karavan na louce).

10) Matka samoživitelka s 11 měsíčním synem bydlí v nezkolaudovaném bytě. Pobírá rodičovský příspěvek a příspěvek na dítě. Často se stěhuje, jelikož nemá dostatečné finance na nájemné. Otec na syna výživné neplatí, materiálně vypomáhá babička (pleny, oblečení).

11) Po skončení platnosti nájemní smlouvy nebyla rodině smlouva prodloužena. Matka se synem neměla kam jít, a proto syna umístila do Klokánku. Sama bydlí u příbuzných. Nový byt sice našla, ale nemá z čeho hradit nájemné, hrozí zadlužení u majitele, zvažuje půjčení peněz na kauci a nájem od poskytovatele půjček (Ovšem bude mít z čeho splácet? Rozhodně hrozí zadlužení).

12) Rodina bydlí v bytě, který odkoupil nový majitel. Po krátkém čase zvýšil nájemné a rodina žije v obavách, že bude k navyšování opět docházet. Rodina by se ráda přestěhovala, ale bez Doplatku na bydlení by nezvládla platit nájemné.

13) Pán je osobou bez přístřeší, což se podepsalo na jeho zdravotním stavu. Nemůže jít na ubytovnu (nebyla by mu proplacena), nemůže si najít nájemní bydlení (finančně nedostupné). Zůstává na ulici

14) Paní (starobní důchodkyně), bydlela s přítelem mimo Ústí, rozešli se. Přestěhovala se do Ústí. Pobírá starobní důchod 7.500,- Kč. Bydlí v družstevním bytě 1+1 (nemá nárok ani na dávku SSP Příspěvek na bydlení), kvůli OOP nemá nárok na Doplatek na bydlení. Nájemné 6.500,- Kč, elektřina 700,- Kč. Zbývá jí 300,- Kč na živobytí.

15) Pán (po problémech s exekutorem) musel odejít od životní družky. Nyní bydlí na ubytovně. Jeho příjem tvoří invalidní důchod ve II. plném stupni ve výši cca 2.000,- Kč. Díky svému zdravotnímu stavu není schopen svůj příjem zvýšit, aby mohl ušetřit na kauci a nájem, kvůli platnosti OOP nemůže požádat o doplatek na bydlení (ví, že by mu nebyl přiznán), zavedení OOP ho nutí žít na ubytovně, pokud by mohl získat Doplatek na bydlení, hledal by nájemní bydlení.

Autor: Radka Kunešová, koordinátorka sociálních pracovníků

Související články