Uprostřed válečného konfliktu bojují s hladem. Nedostatkem jídla trpí v Sýrii 9,3 milionu lidí
Publikováno: 16. 7. 2020 Doba čtení: 5 minut
Dopady téměř desetiletého konflitku v Sýrii jsou všudypřítomné. Kromě života v neustálém strachu z nových útoků teď Syřané čelí potravinové krizi. Ceny v zemi jsou nyní až dvacetkrát vyšší než na začátku konfliktu. I přes globální pandemii nemoci Covid-19 a první nedávno potvrzené případy v severozápadní Sýrii představuje právě potravinová nejistota obrovský problém. Ceny v posledních měsících prudce stouply a hodnota syrské libry se dostala na historické minimum, lidé čím dál častěji používají cizí měny.
Jen za poslední rok vzrostly náklady na jídlo o 209% a podle údajů Světového potravinového programu se počet lidí, kteří nemají dostatek potravin zvýšil z 1,4 milionu na neuvěřitelných 9,3 milionu lidí. OSN varovala, že další zhoršení potravinové krize přinese významný nárůst potřeby humanitární pomoci po celé zemi.
Ahmed je, stejně jako jeho otec, řezník ze severozápadního syrského města Ariha. Vzpomíná, že před začátkem války poráželi okolo 40 ovcí denně. “Každým rokem se to zhoršovalo,” říká Ahmed. Ze třiceti ovcí denně jich najednou bylo 20, pak 15, pak 10 a v roce 2019 to bylo jen 5 ovcí. “Letos je to tak, že trvá nejméně 2 nebo 3 dny, než prodáme ovci, kterou jsme porazili,” vysvětluje Ahmed u svého stánku na trhu. Všechno se změnilo a lidé, kteří dříve jedli a mohli si dovolit jíst maso třeba dvakrát týdně, ho nyní mají možná jednou měsíčně, protože musejí kupovat co nejlevnější potraviny jako je rýže nebo chléb.
“Dnes chtěla jedna stará žena koupit kuřecí kebab za 500 liber. Znamenalo to, že by za tyhle peníze dostala jen asi 95 gramů kuřete. Aniž bych jí cokoliv řekl, dal jsem jí 200 gramů, aby se mohla dobře najíst,” říká Ahmed.
Jen mezi květnem a červnem se náklady na ty nejzákladnější věci, které člověk potřebuje k životu, zvýšily na severozápadě Sýrie o 66%, hlavně pak kvůli prudkému nárůstu cen základních potravin. Navíc je nedostatek možností, jak se uživit a v podmínkách, kdy je mzda extrémně nízká v poměru k cenám, je v podstatě nemožné přežít. Na základě údajů o denní mzdě podle REACH by člověk musel pracovat 82 dní v měsíci, aby si vydělal na základní potřeby po dobu jednoho měsíce.
Rimah, 41letá žena z Arihy, už ani neuvažuje o tom, že by koupila maso. Po dvou nucených přesunech už má jen jediný cíl: přežít a vyjít s málem, které ji zbývá jako vdově bez práce, bez úspor a s dětmi vlastními i těmi, které jí zůstaly po manželovi. Vrátila se do svého rodného města začátkem roku poté, co bylo dohodnuto příměří.
“Před pár měsíci jsem koupila velkou plechovku másla za 7000 syrských liber (přibližně 130 Kč). Teď stojí 30 000 liber (557 Kč). Stejně tak olej, dříve stál okolo 800 liber a teď vice než 4000,” popisuje situaci Rimah, která už je unavená z toho žít stále na dluh. Nedávno od Člověka v tísni obdržela potravinové poukázky v hodnotě 128 000 syrských liber. Tuto pomoc financuje United States Agency for International Development’s Office of Food for Peace.
Rimah žije se svými dětmi ve starém domě a musí se o ně starat sama. I když se jí podařilo získat práci, nebylo možné si ji udržet dlouhodobě, protože se musela starat o domácnost. Nedávno si našla práci jako uklízečka v nemocnici ve svém rodném městě. Nemohla v ní ale pokračovat, protože někdy musela dělat i noční směny a děti byly doma samy. “Jsou příliš malé na to, aby zůstaly samy a dokázaly se o sebe postarat. Od začátku války se navíc všechno změnilo a my jsme všichni pod velkým psychickým tlakem,” popisuje Rimah těžkou situaci.
Rawda ztratila svého manžela a kvůli konfliktu musela opustit domov. Pokrýt životní náklady je pro ni teď prakticky nemožné. “V provincii Idlib nebyla situace nikdy horší,” říká Rawda navzdory tomu, že se vrátila do rodného města. Rawda nemá žádný zdroj příjmů a od Člověka v tísni dostává potravinové poukázky, za které kupuje máslo, rajčatovou pastu, čočku, rýži a někdy dokonce i zeleninu nebo maso. "Tato pomoc výrazně zmírňuje naši situaci. Pamatuji si spoustu dní, kdy jsme jedli jen instantní nudle a čaj,” dodává Rawda.
A jak se s tížovou situací vyrovnávají další lidé? Mohamedovi je 32 let a pracuje každý den na jednom z hlavních trhů. Je otcem dvou dětí a říká, že před začátkem konfliktu a dokonce i během prvních let se um podařilo dosáhnout toho, aby se jeho rodina měla relativně dobře.
“Čím déle konflikt trvá, tím těžší je získat práci. A peníze navíc stále ztrácí svou hodnotu. V posledních několika letech a dokonce ještě před měsíci to bylo tak, že pokud jste měli 1 000 liber, mohli jste si koupit chléb, dva kilogramy brambor, nějakou cibuli a petržel. Ale dnes má jen to balení chleba hodnotu téměř 1 000 liber. Ceny všeho se už mnohokrát výrazně zvýšily. Tablety na bolest hlavy dnes stojí 1500 liber a můj denní příjem je jen kolem 3000. Kilové balení dětských plen stojí 5 000. Jak může přežít rodina se dvěma malými dětmi? Je to zničující,“ popisuje Mohamed.
“Každý kilogram kuřete má hodnotu 3 000 liber, což se rovná mému dennímu příjmu. Každá plynová bomba stojí 22 000 liber, snažím se koupit novou vždycky, když nám dochází, ale pokaždé mám strach, že na to nebudeme mít peníze. Nikdy jsem netušil, že budeme žít v takových podmínkých a čelit takovým problémům. Podobné příběhy jako my a ještě horší mají stovky tisíc lidí,” dodává Mohamed.
(Některá jména byla z bezpečnostních důvodů změněna)
