Karel Strachota: V pandemii je potřeba umět se chránit i před zavirováním mozku

Karel Strachota: V pandemii je potřeba umět se chránit i před zavirováním mozku

15. 4. 2021

Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu JSNS, je jedním z matadorů, u kterých se působení v organizaci Člověk v tísni počítá na dekády. Za tu dobu se podílel na spoustě projektů, které se vesměs všechny týkaly vzdělávání mladých lidí. Přečtěte si rozhovor o jednom horkém tématu, které úzce souvisí se současnou pandemií – o dezinformacích a způsobech, jak je poznat, jak s nimi nakládat a jak se jimi nenechat ovlivňovat.

Začněme ze široka, co to vlastně dezinformace jsou a kde se vzaly?

Dezinformace jsou úmyslné účelové lži a není to nějaký fenomén současnosti. Lhaní, záměrné vymýšlení nepravdivých zpráv a manipulace s fakty provázejí lidstvo po staletí. Co se ale výrazně proměnilo, je forma a rychlost, jakou se dezinformace šíří. Sociální sítě představují pro dezinformace ideální živnou půdu.

O dezinformacích, fake news nebo konspiračních teoriích se mluví poměrně hodně. Představují opravdu tak velký problém? V čem spočívá jejich největší nebezpečí?

Dezinformace, konspirační teorie a poplašné zprávy jsou obrovským problémem současnosti. Myslím, že nepřeháním s tvrzením, že představují přímé ohrožení demokracie, lidských práv a svobod. Vždyť napříč světem mezi dezinformační esa patří hyperpopulističtí, demagogičtí, autoritativní politici, kteří dezinformační a manipulativní obsah mistrně využívají. Bývalý americký prezident Trump, „nejmocnější muž světa“, je takovým pěkným příkladem. Máme i tuzemské dezinformační politické hvězdy, obratné notorické lháře - stačí pohlédnou směrem na Hrad, do Strakovy akademie nebo do parlamentu. Dezinformace se také staly zbraněmi. Raketomety Kaťuše nahradily trollí továrny, které zaplavují prostředí internetu sofistikovaně cíleným obsahem. Dezinformační operace jsou součástí vojenských doktrín.

Mají dezinformace nějaké společné rysy? Jak na nás působí?

Základním rysem je už zmiňovaná záměrnost. Vědomé lhaní a manipulace s informacemi sledující určitý cíl. Tím cílem je ovlivnění názorů a postojů lidí. A síla dezinformací? Vychází z emocí, které ta sdělení vyvolávají. Jejich příjemce má strach nebo vztek, pociťuje frustraci či nenávist, dostává se pod určitý emoční tlak. Tyhle negativní emoce pak formují jeho reakci, názor, postoj.

Jak je možné, že to funguje? Jakým způsobem dezinformace dokážou „vyřadit z provozu“ náš kritický úsudek?

Většina dezinformací soustavně narušuje důvěru v média a právě i ve vlastní kritický úsudek. V duchu prohlášení typu „Nikdo neví, jak to je.“ nebo „V tom se nikdo nemůže vyznat.“

Časté je také využívání aktuálních kontroverzních témat nebo různých rozšířených stereotypů, například týkajících se menšin apod. Dále tvorba obsahu, který je částí společnosti s nadšením přijímaný a pro část společnosti naopak nepřijatelný a urážlivý. Tím dochází k zesilování rozkolů ve společnosti a k její polarizaci.

Je na místě zopakovat, že sociální sítě jsou pro šíření dezinformací jak stvořené. Úspěšným dezinformátorem se může stát v podstatě každý, kdo k nim má přístup, tedy každý jejich uživatel.

Co s tím? Je vůbec možné sociální sítě nějak opravit?  

Když se sociální sítě objevily, psalo se, že naruší komunikační monopoly zavedených médií, zvýší sílu hlasu každého člověka na této planetě, přispějí ke zkvalitnění demokracie. Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku a veleúspěšný obchodník s daty jeho uživatelů, k tomu řekl následující: „Lidé se už nemusí spoléhat na politiky a média, aby byli slyšet.”  

Sociální sítě svět tradičních médií opravdu narušily, přesněji rozvrátily. Nyní bezbřeze šíří nesmysly, konspirační teorie a nenávist. Uživatelé sociálních sítí sice slyšet jsou, to ano, ale na pokrok vylepšující demokracie to nevypadá. Velké technologické korporace koncentrují ohromnou moc, chovají se jako vlády, ale nemají demokratickou legitimitu, nikdo je nevolil. A jsou zcela netransparentní. Jejich platformy se dlouhodobě zříkají zodpovědnosti za obsah, který šíří. To se musí změnit. I pro sociální sítě je nutné stanovit pravidla, tak jako existovala pro „stará média”. Regulace internetu má mnoho odpůrců, kteří argumentují tím, že dojde k omezení úplně svobodného prostředí. Ale copak je něco svobodné samo od sebe? Svoboda přece není danost, musíme o ni pečovat. O svobodu pro nás a svobodu pro druhé. Pravidla nejsou výrazem nesvobody. 

Jak moc jsou rozšířené dezinformace spojené s coronavirovou pandemií?  

Coronavirovou pandemii provází také pandemie informační. V mediálním prostoru se krátce po nástupu epidemie vedle relevantních, na faktech založených a ověřených informací, začalo objevovat velké množství dezinformací, zavádějících sdělení a konspirací. Tak je tomu dodnes, což dokládá mnoho nezávislých studií a analýz. 

Jak konkrétně covidové dezinformace vypadají. Můžeš uvést nějaké příklady?  

V prvních měsících se řada dezinformací týkala původu viru, přičemž v mnoha figuroval Bill Gates. Časté byly také konspirace naznačující, že nemoc je nástroj k ovládnutí světové populace. Objevovaly se také spekulace o spojitosti mezi mobilní sítí páté generace (5G) a nemocí covid nebo třeba o jejím úmyslném zavlečení migranty. Později přibývala různě ujetá doporučení, jak se před covidem chránit nebo při onemocnění léčit. 

Je důležité zmínit, že dezinformace s určitým obsahem se nešíří jednotlivě, ale v určitých vlnách, na by  různých kanálech, kampaňovitě.  

K období počátku pandemie se váže čínská propagandistická kampaň, která měla zlepšit negativní vnímání Číny. Podíl Číny na rozšíření nemoci byl totiž zásadní: v počátku pandemie umlčovala vlastní lékaře, kteří upozorňovali na nebezpečí nemoci, a zatajovala důležité informace. Zmiňovaná kampaň kladla důraz na údajnou pomoc Číny celému světu. Tehdy jsme byli svědky dost bizarní situace: Na pražském letišti vítali koncem března 2020 předseda vlády Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček první čínské letadlo se zdravotnickými pomůckami.

Podle pozdějšího průzkumu agentury STEM z července 2020 Češi označili Čínu za zemi, která nám pomáhala nejvíce. Více než Evropská unie. A jaká jsou fakta? Čína nám během koronavirové krize nedodala žádnou humanitární pomoc, pouze České republice draze prodala mnohdy nekvalitní ochranné prostředky (zatímco dříve je v Česku hromadně a systematicky vykupovala). Evropská unie poskytla ČR miliardovou pomoc. Tomu se říká zdařilá kampaň.  

V současné době se dezinfomace často týkají očkování. Jeho údajnou nebezpečnost dokládají údajnými mnoha úmrtími. V nedávné době se například objevila zaručená informace o 53 mrtvých na Gibraltaru za 10 dní po očkování. Dementovala ji přímo gibraltarská vláda, ale její masivní šíření v kyberprostoru to už samozřejmě nezastavilo. 

Když to tak poslouchám, říkám si, že je to tak absurdní, že to přece nemůže být pravda… Existuje nějaká typologie lidí a jejich důvodů proč dezinformace šíří?  

Motivace tvůrců a šiřitelů dezinformací jsou různé. V naší nové publikaci k tomu máme zpracovanou aktivitu s hracími kartami. Samotné názvy karet možné motivace naznačují:  Léčitel ezoterik, Kazatel pravdy, Dobré duše, Lovci lajků, Obchodníci, Zbrklí novináři, Propagandisté, Politici populisté, Vtipálci. Detailnější popis najdete zde.

A jakými kanály se dezinformace šíří?  

Podle analýz společnosti Semantic Visions, která permanentně sleduje veškerý obsah několika tisíc webů po celém světě, přes 90 procent dezinformací spojených s nemocí covid pochází v České republice z dvaceti až třiceti webů, které dlouhodobě jednají ve prospěch Ruska. Neznamená to však, že všechny jsou řízeny nebo placeny z Kremlu (jednoznačně ruská je česká mutace putinovského vládního kanálu Sputnik), hodně se činí různí tuzemští „užiteční idioti“.  

Při šíření dezinformací jde často „jen” o byznys. Weby, některé se vydávají za zpravodajské, resp. alternativní portály, vytvářejí nebo přebírají obsah s klikacím potenciálem. Nejrůznější podivnosti jejich čtenáře přitahují a klikání rovná se peníze. Z webů se potom tenhle obsah rozšiřuje dál, zejména prostřednictvím sociálních sítí. Na uživatele internetu, kteří sítě nevyužívají, tedy zejména na seniory, pak cílí řetězové maily. 

Je možné se dezinformacím nějak bránit?  

Dezinformacím se bránit lze a nejefektivnější obranou je mediální vzdělávání. Tedy posilování schopnosti kriticky myslet, analyzovat, rozlišovat - aplikace Dezinformační dezinfekce. Ta je nejlepší obranou proti zavirování mozku dezinformacemi. Dezinformační dezinfekce je také název výše zmiňované publikace určené zejména vyučujícím nejvyšších ročníků ZŠ a SŠ. Nabízíme jim inspiraci a návod, jak téma (nejen koronavirových) dezinformací uchopit a začlenit do výuky. Je volně dostupná pro všechny na této stránce.

Autor: JSNS