Veřejná služba - zítra zas!

Publikováno: 2. 6. 2022 Doba čtení: 4 minuty
Veřejná služba - zítra zas!
© Foto: archiv pracoviště

Je to již několik let, kdy se naše ústecké pracoviště rozhodlo být organizátorem Veřejné služby. Chtěli jsme prozkoumat, jestli je tento nástroj Úřadu práce efektivní, zda pomůže dlouhodobě nezaměstnaným zpátky na trh práce, jednoduše co přinese. Proto přinášíme krátké ohlédnutí s terénní pracovnicí Růženou Peterovou, která má veřejnou službu od začátku na starosti.

Jak dlouho veřejnou službu v Ústí organizujete?

 Je to šťastných 7 let. Myšlenka se zrodila na jedné poradě, kdy jsme neustále řešili údržbu domu a pozemku, výpomoc ve službách, dotovaná místa… a tam prvně padlo zkusit veřejnou službu. Je za námi velký kus práce. Do paměti se mi zaryjí úspěchy i neúspěchy hlavně z posledních dvou let – vybaví se mi dvě klientky, kterým jsem pomáhala se zvýšením vzděláním, zajistila jsem pro ně místo v kurzu Pracovník v sociálních službách, online výuku, protože to bylo v době covidu. Jedna ho úspěšně ukončila, druhá ani napodruhé nezvládla testy, ale snažila se, zkusila to, nevzdala to! Dalším třem lidem jsme zajistili dotované místo, pak se třeba zase k nám na veřejnou službu vrátili, pak našli práci, někteří od nás zamířili do práce rovnou. Potěšilo mě, že dva lidi, co už chodí do práce a veřejnou službu nevykonávají, dochází dál. To mě utvrzuje v tom, že děláme dobrou práci. Mrzí mě, že klesá zájem, zpočátku jsme museli vybírat, teď to tak není. Na veřejnou službu hlavně dochází starší lidé, kterým se nedaří na trhu práce najít uplatnění.

Změnila se veřejná služba?

 Jak v čem. Základ zůstává vlastně stejný – nabídka odpracovat 20 až 30 hodin za měsíc. Zůstává, že všichni si vyberou odpracovat 30 hodin. Od nějakých pracovních pozic jsme upustili, nehledáme třeba výpomoc do našich předškolních klubů, nehledáme správce pozemku. Během let se podařilo stabilně spolupracovat se ZŠ v Mojžíři. A vyrazili jsme novým směrem. Vyslechli jsme vedoucí Probační a mediační služby paní Teplíkovou, nemají moc možností, kde by si mohli mladiství odpracovávat obecně prospěšné práce, a tak jsme nabídli, že můžeme nabídnout 4 mladistvým, aby si hodiny odpracovali u nás. Někdo dostane 60, někdo 80, někdo 300 hodin. Každá ruka se hodí. Zatím u nás hodiny odpracovali kluci, pomáhají právě s údržbou pozemku, s nimi hlavně mluvím o návratu do školy, jak se nedostat na šikmou plochu, jak je dál můžeme podpořit my (doučování, stipendium atd.).

Co je taky vlastně pořád stejné – skrz vykonávání veřejné služby se mi daří dostat se lidem pod kůži, trávit s nimi čas, během práce často mluvíme o životě, čím si prošli a procházejí, jak to vidí dál, získávám si tím důvěru. Zatím bylo vždy otázkou času, kdy se vedle zaměstnání začali otevírat i další témata – finance, bydlení, dluhy, které jsme začali řešit. Někteří překonávají předsudky sami v sobě – paní, která dojíždí do Mojžíře, měla velké obavy, nechtěla se moc zúčastňovat skupinových volnočasovek s dětmi. Teď už nad tím vůbec nepřemýšlí. Veřejná služba nejen vrací lidi k pravidelné práci, pomáhají nám tam, kde peníze chybí, nese v sobě kontakt s lidmi, zkušenost s prací, kterou by nikdy nedělali. Lidé často míří k pomocným pracím, úklidu, najednou si můžou zkusit pracovat třeba s dětmi.

Jak to vypadá teď?

 Rozšířili jsme veřejnou službu v Mojžíři, probíhá 3 dny v týdnu odpoledne. Letos se nám podařilo vytvořit holčičí taneční skupinu, hlásíme se na různé festivaly a soutěže, premiéru jsme měli na jednom festivalu 9. 4. v rámci oslav Dne Romů. A snažíme se být prospěšní ve vícero směrech. Jedna parta s dětmi se snaží v sídlišti a okolí uklidit, druhá parta trénuje na vystoupení a třetí parta se věnuje vědomostem – hlavně čtení, dohnat učivo, rozšířit si obzory. V Předlicích zůstává stabilně dvoučlenná skupina.

 Těší mě, že i když si lidé odpracují 30 hodin, dochází v daném měsíci dál, byť se jim víc hodin finančně neprojeví. Každý má v měsíci stanovené dny, kdy dochází, často se loučí s tím, že zítra přijdou zas. Místa v Mojžíři jsou ještě volná. Stačí zavolat a přijít.

Služba terénní programy byla v roce 2022 podpořena Statutárním městem Ústí nad Labem.


Autor: Radka Kunešová a Růžena Peterová

Související články