Vietnam a práva žen

Vietnam a práva žen

Člověkem v tísni zorganizovaná přednáška a debata o právech žen ve Vietnamu je reakcí na nedávný případ, jenž otřásl Vietnamem. Muž, který sexuálně napadl dívku ve výtahu, vyvázl s pokutou v přepočtu 200 českých korun, což vyvolalo hlubší diskusi o postavení současných žen v zemi. Tisíce lidí se zapojilo do nečekaně úspěšné místní kampaně proti sexuálnímu násilí na ženách s mottem „Kdy, když ne teď?“. 

My, jako obhájci lidských práv a svobody, jsme na vietnamskou kampaň reagovali a 6. 6. 2019 pozvali do pražského Prostoru 39 tři ženy zabývající se Vietnamem, které po přednáškách odpovídaly na dotazy z publika.

Marta Lopatková působí na ústavu Dálného východu FFUK, obor vietnamistika. Vzhledem k tomu, že se dlouhodobě zabývá vietnamskou společností, dějinami a literaturou s akcentem na gendrovou problematiku, zavedla posluchače do minulosti, kdy vietnamské ženy naplňovaly tradiční role. „Sto dcer se nevyrovná jednomu varleti,“ pravil první čínský filosof Konfucius. Poté Marta zdůraznila, jak daleko se postavení žen za těch 2500 let posunulo. V dnešním Vietnamu má velkou váhu Ženský svaz, což je vlivné sdružení organizující vzdělávací či podnikatelské kurzy, které ženám pomáhají sehnat práci a osamostatnit se.

Kateřina Pavelová se v rámci svého magisterského studia vydala na letní školu do Vietnamu, kde se zúčastnila terénního výjezdu. Zkoumala zde malý vzorek žen, které se vdávají do zahraničí a opouští svou vlast. Tento trend má již dlouhou tradici, která se ale od 90. let stává mnohem běžnějším způsobem provdání. V dnešní době takzvaní „dohazovači“ platícího manžela několikrát za případnou nevěstou přivezou a pár tak má možnost se před svazkem poznat. V posledních letech jsou ženy nejčastěji provdané do Jižní Koreje.
„I vietnamské ženy chtějí lepší budoucnost, dostat se do ciziny, kde je víc práce a možností, navíc je obraz jihokorejských mužů ve Vietnamu idealizován.“

Mai Nguyenová žije v Praze od roku 1991 a je členkou skupiny VanLang, která se zabývá děním ve Vietnamu z perspektivy lidských práv a demokracie. Na našem setkání vzpomínala na 80. léta, kdy vyrůstala v Hanoji.

„My dívky jsme byly vychovávány, abychom chodily tiše, mluvily tiše a braly ohled na ostatní  a to vlastně není špatné,“ oznámila tichým hlasem Mai Nguyenová. Vietnamské ženy naplňovaly tradiční role předávané po staletí, převzaly klíče od tchýní a opakovaly chování svých matek.

„Dnes už je to ale jiné, tradiční společnost se mění, ženy se víc ozývají.“

Poté dostali posluchači prostor pro otázky, kdy se rozproudila podnětná diskuze. Jedno je zřejmé, zájem o Vietnam i práva žen přilákal mnoho lidí jak z české, tak z vietnamské komunity. Přednášky a debaty, které přibližují aktuální situaci ve Vietnamu, jsou jednou z důležitých aktivit Člověka v tísni.

Autor: ČvT